Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z porušování příměří v oblasti Náhorního Karabachu, které platí od úterý. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv v Jerevanu slíbil, že Moskva udělá vše pro ukončení bojů. V Baku se zase sešli ministři zahraničí Ázerbájdžánu, Íránu a Ruska. „Zdá se, že Rusku se tou obrovskou diplomatickou akcí podaří postavit se do ústřední role prostředníka v oblasti,“ uvedla novinářka Petra Procházková.
Ázerbájdžánská vojska podle karabašských úřadů v noci na čtvrtek kromě série incidentů s použitím střelných zbraní a minometů podnikla i dva diverzní či průzkumné útoky. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany naopak obvinilo arménské síly ze 119 případů porušení klidu zbraní na frontové linii. Palba z arménských minometů prý zasáhla i dvacítku ázerbájdžánských obcí.
Podle ázerbájdžánského ministra zahraničí je status quo v Náhorním Karabachu nepřijatelný. „O postoji Ázerbájdžánu se ví dlouhodobě. Bylo jen otázkou času, kdy se stane něco takového. Konflikt tu byl celá desetiletí neřešen,“ konstatovala Procházková.
Přímo do správního střediska Náhorního Karabachu dorazí členové minské skupiny, která sdružuje zástupce USA, Francie a Ruska – podle nich je současný stav nepřijatelný. „Musíme začít s vyjednáváním, které by mělo vyústit v mírovou smlouvu. Nejprve se ale Arméni musí stáhnout z okupovaných území,“ zdůraznil ázerbájdžánský velvyslanec v USA Elin Sulejmanov.
Medvěděv: Konflikt nesmí přerůst do „horké fáze“
Moskva se podle Medvěděva pokusí „hledat možná řešení“ a maximálně se bude orientovat na zachování míru a uplatňování dohod, jichž bylo i s přispěním Ruska dosaženo. „Je to složitý úkol. Teď je hlavní zachovat mír a nepřerušit komunikaci. Rusko se o to bude všemožně snažit,“ popsal ruský politik zprostředkovatelskou misi Moskvy. Rusku jde podle jeho slov o to, aby karabašský konflikt nepřerostl do „horké“ fáze.
Rusko je považováno za spojence Arménie. „Arménie i Rusko jsou členy paktu o kolektivní bezpečnosti, což je takové malé ruské NATO, takže když je jedna ze zemí v ohrožení, Rusko by jí mělo jít na pomoc. Roli hraje i to, že má v Arménii poslední vojenskou základnu v celém Zakavkazsku. Na druhou stranu Moskva má slušné vztahy i s Baku. V posledních letech prodala Ázerbájdžáncům zbraně a moderní techniku za více než dvě miliardy dolarů,“ poznamenala Procházková.
Na straně Baku stojí Turecko. „Ani Ankara ani Moskva ale o vyhrocený vojenský konflikt nestojí,“ myslí si Procházková. Rusko-turecké vztahy jsou napjaté od sestřelení ruského bombardéru tureckou armádou u hranic se Sýrií.
Nejhorší boje v oblasti Náhorního Karabachu za více než dvacet let propukly v noci z pátku na sobotu. „Ázerbájdžánská armáda naprosto nečekaně začala ostřelovat naše pozice. K něčemu takovému nedošlo od roku 1994, kdy byla podepsána dohoda o příměří,“ podotkl arménský velvyslanec v USA Grigor Hovhannissian. Podle odhadů si boje vyžádaly skoro stovku obětí na životech.
