Afghánský žadatel o azyl Husajn K. má strávit zbytek života ve vězení za znásilnění a vraždu devatenáctileté studentky, ke které v Německu došlo v říjnu 2016. Případ ukázal mezery v evropském bezpečnostním systému – už dříve totiž muže odsoudili v Řecku za to, že shodil ženu z útesu. Poté, co byl podmínečně propuštěn, uprchl do Německa a Atény na něj nevydaly mezinárodní zatykač. Případ vyvolal značnou pozornost i kvůli jeho nejasnému věku. Aktuální rozhodnutí soudu ve Freiburgu je zatím nepravomocné.
Soud ve Freiburgu (Bádensko-Württembersko) konstatoval mimořádnou závažnost činu a nařídil ochrannou vazbu. Prakticky je tak vyloučeno, že by Husajn K. mohl být po odpykání patnácti let trestu předčasně propuštěn. Lidé v zaplněné soudní síni po vynesení rozsudku tleskali. Strany procesu mají týden na případné odvolání.
Husajn K. předloni v říjnu přepadl studentku Marii L., která se v noci vracela na kole ze studentského večírku, a brutálně ji několikrát znásilnil poté, co ji škrtil do bezvědomí. Dívku pak ještě živou hodil do místní řeky Dreisam, aby se utopila a aby voda smazala stopy.
Podle soudního znaleckého posudku trvalo její umírání ve vodě ještě nejméně jednu hodinu. V řece ji následujícího rána našla utonulou běžkyně. Policie na místě činu objevila DNA Husajna K. a také měla jeho videozáběry z tramvaje. Dopadla ho sedm týdnů po vraždě.
Vražda vyvolala hněv – kvůli kancléřce i mlčícím médiím
Případ vyvolal v Německu značnou pozornost i politickou debatu vzhledem k tomu, že čin spáchal mladý žadatel o azyl a také kvůli brutalitě, s níž postupoval. Vlna kritiky se snesla zejména na kancléřku Angelu Merkelovou za její „pozvánku“ pro uprchlíky.
Kritice ovšem čelila i média v čele s veřejnoprávní stanicí ARD, která o vraždě nejprve vůbec neinformovala. Vražda vyvolala bouřlivou diskusi, zda ke kauzám, ve kterých jsou podezřelí migranti, přistupovat jinak než k ostatním.
Husajn K. přišel do Německa bez dokumentů v listopadu 2015 během migrační krize. Později se zjistilo, že byl již dříve odsouzen na deset let za zabití ženy v Řecku, ale brzy jej z vězení propustili na podmínku. Muž pak uprchl do Německa, přičemž řecké úřady na něj nevydaly mezinárodní zatykač.
Husajn K. se zřejmě vydával za mladšího
Muž nejprve úřadům tvrdil, že je mu sedmnáct let a jeho otec byl zabit Tálibanem v Afghánistánu. Následně prý ze země utekl. Později ale policie zkoušela kontakty z telefonu obžalovaného a dovolala se jeho otci v Íránu, který prohlásil, že Husajnovi K. je 33 let (nyní již 34).
Při zahájení procesu obžalovaný uvedl, že se narodil v Afghánistánu a po zhruba třinácti letech přišel do Íránu. Po „problémech s policií“ pak uprchl do Turecka a odtud do Evropy. Soudkyně řekla, že nepředpokládá, že by byl souzený v době činu nezletilý, i když zcela nevyloučila, že je mu méně než 21 let.
Případ rozproudil diskusi o tom, jestli zavést lékařské testy věku pro všechny migranty. Pro plošné testy je třeba bavorská CSU – sesterská strana vládnoucí CDU. Sociální demokraté je naopak odmítají. Zákon, který v případě pochyb o věku prohlídky umožňuje, již v Německu existuje, praxe je ale v rukou jednotlivých spolkových zemí a jejich přístup se liší.
