Korejský poloostrov se zklidňuje. KLDR a Jižní Korea zřídí horkou linku a uspořádají vrcholnou schůzku

Nahrávám video
Horizont ČT24: KLDR naznačila ochotu jednat o svém jaderném programu
Zdroj: ČT24

Severní a Jižní Korea se dohodly, že koncem dubna uspořádají po více než desetiletí vrcholnou schůzku, a to na hranici obou států. Zřídí také horkou linku mezi vůdci obou zemí.

Cílem horké linky je snížit vojenské napětí na poloostrově. Severní Korea údajně rovněž slíbila, že nepoužije jaderné ani konvenční zbraně proti Jižní Koreji. A zavázala se také, že během mezikorejského dialogu pozastaví jaderné a raketové zbrojní testy. Informovala o tom jihokorejská prezidentská kancelář.

Dubnové jednání Kim Čong-una a jihokorejského prezidenta Mun Če-ina se uskuteční v mírové vesnici Pchanmundžom v demilitarizovaném pásmu, které od sebe Severní a Jižní Koreu odděluje.

Americký prezident Donald Trump na zprávu o chystaném summitu zareagoval sérií vzkazů na Twitteru, v nichž uvedl, že jde o „možný pokrok“ a že „poprvé za mnoho let všechny zúčastněné strany vyvíjejí vážné úsilí“. „Potenciální rozhovory mohou být falešnou nadějí, ale Spojené státy jsou odhodlané k rozhodnému postupu, ať tím či oním směrem,“ napsal Trump.

Nahrávám video
Korejský poloostrov spolu bude mluvit
Zdroj: ČT24

Se zástupci jihokorejské vlády se Kim Čong-un setkal vůbec poprvé od doby, kdy po svém otci převzal vedení země. Na jednání řekl, že bude energicky prosazovat lepší vztahy na poloostrově. Obě strany se dohodly, že po více než desetiletí uspořádají schůzku na vrcholné úrovni.

Pro korejský poloostrov to není nová situace. Otec současného vůde KLDR Kim Čong-il se setkal se dvěma jihokorejskými prezidenty, tehdy ale vzalo jednání za své kvůli raketovým testům na severu. Pokusy o sblížení nikdy nevyšly, protože KLDR své sliby nedodržela. Režim dnes pociťuje dopady tvrdých mezinárodních sankcí, ke kterým se připojila i Čína. Jde mu o to získat nějaké ekonomické výhody a využít ve svůj prospěch přízeň liberálního jihokorejského prezidenta Mun Če-ina.
Barbora Šámalová
zpravodajka ČT v Asii

Čínské ministerstvo zahraničí v prohlášení vyjádřilo naději, že Severní a Jižní Korea budou nadále pokračovat ve snaze dosáhnout usmíření. „Doufáme, že všechny zainteresované strany se dokážou chopit nynější příležitosti, usilovat o společný cíl a vyvinout společné snahy k podpoření procesu denuklearizace a politického řešení problému Korejského poloostrova. Čína je v zájmu tohoto cíle ochotná nadále hrát svou úlohu,“ uvedlo ministerstvo.

Kimův režim dal najevo ochotu jednat se Spojenými státy

Náš uznávaný nejvyšší vůdce si postupně s celou jihokorejskou delegací podal ruce a poté je vřele uvítal na jejich návštěvě Pchjongjangu.
Severokorejská televize

Vyjednavači další detaily neprozradili. Je ale pravděpodobné, že přišla řeč na jaderné odzbrojení. KLDR až do zahájení olympijských her stupňovala raketové testy a hrozila i jaderným útokem. To rozlítilo Spojené státy. Delegace proto měla připravit půdu i k jednání s USA.

„Severní Korea by chtěla s námi mluvit, jak jsme se minulou noc dozvěděli. My s nimi chceme mluvit taky, ale jen za těch správných podmínek,“ vzkázal americký prezident Donald Trump.

Bezpečnostní poradce jihokorejského prezidenta Čchong Ui-jong, který delegaci do KLDR tento týden vedl, prohlásil, že Severokorejci dali rovněž najevo, že nebudou lpět na svém jaderném zbrojním programu, pokud nebude země čelit vojenským hrozbám a bude zachována bezpečnost jejího režimu.

„Sever jasně vyjádřil svou ochotu k denuklearizaci Korejského poloostrova. Sever řekl, že pro něj nemá význam lpět na jaderných zbraních, pokud KLDR nebude vystavena vojenským hrozbám a bude zachována bezpečnost jejího režimu,“ shrnul výsledky jednání.

KLDR podle Čchonga také sdělila, že je připravena jednat se Spojenými státy o denuklearizaci a normalizaci vztahů. V případě, že budou jednání mezi Severní Koreou a USA zahájena, je ochotna dodržovat moratorium na jaderné a raketové testy.

Pentagon po schůzce vyjádřil jen opatrný optimismus. Odměřená slova zvolil jihokorejský prezident.

„Musíme se severem mluvit ohledně denuklearizace poloostrova, ale zároveň musíme soustředit veškeré úsilí do rychlého a efektivního vytvoření obrany proti severokorejskému jadernému a raketovému programu,“ prohlásil Mun Če-in.

Jihokorejská delegace v úterý přistála v Soulu. O průběhu schůzky teď odletí do Washingtonu informovat Američany.

Donedávna mezi Korejemi panovalo značné napětí kvůli severokorejským zbrojním zkouškám. Zlepšení situace přinesla účast KLDR na zimních olympijských hrách, které se v únoru konaly v jihokorejském Pchjongčchangu. A oteplování vztahů bude pokračovat na poli sportu i mezi paralympioniky, kteří mají ze severu dorazit ve středu.

Podle kritiků se ovšem KLDR svými vstřícnými gesty snaží jen dosáhnout zmírnění tlaku a mezinárodních sankcí, kterými Rada bezpečnosti OSN trestá Severní Koreu za její pokračující raketové a jaderné programy. Kvůli sankcím Pchjongjang přišel o většinu zdrojů příjmů.

První setkání vůdců obou korejských států se uskutečnilo v roce 2000, kdy se sešel jihokorejský exprezident Kim Te-džung se severokorejským diktátorem Kim Čong-ilem. Kim Čong-il se poté sešel v roce 2007 také s Kim Te-džungovým nástupcem Ro Mu-hjonem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lety z Blízkého východu ve středu vrátily do Česka přes pět set lidí

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn, bylo v něm necelých 200 lidí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě má být zhruba 200 lidí. Následně přistály dva armádní repatriační lety. Letoun Casa kolem 07:30 dopravil 39 cestujících z Egypta, v 08:25 přistál airbus s 96 lidmi z Ománu.
05:16Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izrael provedl další vlnu útoků na Írán, cílil na bezpečnostní složky

Izraelská armáda uvedla, že při nové vlně úderů na Írán zasáhla desítky cílů. Mezi nimi jsou velitelská centra vnitřních bezpečnostních složek a milic basídž a také zařízení na odpalování raket.
před 54 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 10 hhodinami
Načítání...