Zkrocení imigrace i nereálné sociální příspěvky. V Itálii končí bouřlivá kampaň, hrozí povolební pat

Italové se připravují na volby, kampaní hýbe migrace či hospodářské problémy (zdroj: ČT24)

Před nedělními parlamentními volbami v Itálii rezonuje hlavně téma sociálních příspěvků a migrace. Podle většiny lidí vláda příval uprchlíků nezvládla. Experti si myslí, že hlasování skončí patem, protože většinu nezíská levice, pravice ani populisté. Předvolební boj přinesl řadu překvapení: do politiky se vrátil Silvio Berlusconi, dříve separatistická Liga Severu se přejmenovala a snaží se získat voliče i na jihu. A populisté mají nové vedení, které ubralo na tvrdé rétorice a nechce již opouštět eurozónu.

Populisté nejsilnější samostatnou stranou?

Italové volí buď ze vzteku, nebo z frustrace, napsal italský list La Stampa. Italská ekonomika přitom roste. Z odporu k běžencům a negativních dopadů hospodářské krize těžilo v uplynulých letech hlavně Hnutí pěti hvězd, které se svezlo na populistické vlně, jež se prohnala Evropou.

Strana brojí hlavně proti elitám, jinak si ale půjčuje různé body programů od pravice po levici. Zpočátku populisté žádali také odchod země z eurozóny, od tohoto radikálního plánu ale v poslední době ustoupili, píše The Wall Street Journal.

V čele populistické formace stojí 31letý Luigi Di Maio. Hnutí pěti hvězd, které už ovládlo radnici v Římě, by se nyní mohlo stát partnerem některé z koalic, nebo silnou opozicí. Právě druhou variantu upřednostňuje šéf strany, jemuž se účast na vládě s ostatními partajemi nezamlouvá.

Podle prognóz bude populisty volit kolem 27 až 28 procent Italů, kteří se dostaví do hlasovacích místností. Volby ale podle všeho vyhraje středopravá koalice. Tu zformovala strana Vzhůru, Itálie (FI) Silvia Berlusconiho s protiimigrační a euroskeptickou Ligou Severu (LN) Mattea Salviniho a uskupením Bratři Itálie Giorgie Meloniové (celkem 37 až 38 procent hlasů).

Levicová koalice kolem nyní vládnoucí Demokratické strany (PD) expremiéra Mattea Renziho by podle průzkumů mohla získat 26 až 28 hlasů, uvedla agentura AFP.

Je reálné, že volby skončí patem, situace zůstává absolutně nejistá. Už deset dní se nesmějí zveřejňovat průzkumy, tak mají politici k dispozici pouze průzkumy utajené. I podle těchto průzkumů se ale kolem čtyřiceti procent voličů ještě nerozhodlo, komu dají hlas a jestli vůbec půjdou volit – i to by byla forma protestu.
Vědunka Lunardi
spolupracovnice ČT

Všechny strany slibují vyhoštění odmítnutých migrantů

Předvolební Itálií hýbe hlavně téma migrace. Jihoevropský stát se musel v posledních čtyřech letech vypořádat s 690 tisíci imigrantů. Přestože v zemi oficiálně zůstala jen čtvrtina těchto běženců, ve skutečnosti jich je výrazně víc.

Obyvatelé nejbohatších regionů připouštějí, že uprchlíci před válkou si pomoc zaslouží. Jenže většina příchozích v poslední vlně jen hledá lepší život a práci. Místní se bojí vyšší zločinnosti a o svá pracovní místa.

Až na Benátky a několik výjimek zdejší radnice odmítly přijmout i malé skupiny běženců. „Pomoc v nepříznivé situaci potřebuje i mnoho Italů. Třeba lidé, které před lety postihlo zemětřesení a stále nemají důstojné bydlení,“ upozornila profesorka fyziky Rinalda Truffiová.

Odpor vůči imigrantům se během volební kampaně ještě vystupňoval. Na jihu země příznivec krajní pravice střílel po přistěhovalcích a šest jich zranil. Předvolební mítinky se navíc často mění v demonstrace proti nelegálním imigrantům. S podezřením se Italové dívají i na jejich stížnosti na podmínky v azylových centrech.

Politici všech stran teď žádají vyhoštění všech, kdo nesplní podmínky žadatelů o azyl, kterých je už nyní 120 tisíc a Římu navíc chybí dohody se zeměmi jejich původu. Pravicová koalice slibuje tvrdší přístup, užší spolupráci s africkými zeměmi a potírání pašeráckých gangů.

Levicové strany ještě chtějí vylepšit fungování přijímacího systému. „Když každá obec přijme jednu, dvě skupiny, můžeme dělat politiku malých skupin, která jediná zaručuje kontrolu, bezpečí a dobré řízení,“ říká starosta benátské čtvrti Marghera Gianfranco Bettin.

Kromě migrace vévodila předvolební kampani ekonomická témata. Objem italské ekonomiky je stále o 5,7 procenta nižší než před začátkem krize v roce 2008 a země v hospodářském růstu pořád zaostává za eurozónou.

Máme asi pět milionů absolutně chudých, osm milionů relativně chudých, nezaměstnanost je vysoká, takže jeden rok malého růstu tu situaci asi tak rychle nezmění. Lidé mají pocit, že se situace nelepší.
Andreas Pieralli
italský publicista

Na jihu země nemá práci polovina mladých

Nezaměstnanost v Itálii dosahuje 10,8 procenta. Jazýčkem na vahách má být v těchto volbách chudý jih sužovaný všemi italskými problémy od imigrace přes nezaměstnanost až po mafii.

Liga Severu proto vyškrtla z názvu „sever“ a jako Liga se snaží lákat voliče i na jihu, kde nemá práci 18,3 procenta lidí v aktivním věku; mezi mladými je to dokonce 46,6 procenta.

V nejzasaženějších oblastech se mluví o demografickém tsunami kvůli odlivu mladých a nízké porodnosti. Nemálo voličů, zejména pak na jihu, láká slib populistů, kteří chtějí zavést všeobecný měsíční základní příjem 780 eur (19 800 korun) pro chudé.

Strany se přetahují, kdo dá Italům víc příspěvků

Jak Demokratická strana, tak Berlusconi pak slibují zvýšení důchodů. Demokraté chtějí nadto poskytnout rodinám dávku 400 eur (10 200 korun) měsíčně na každé dítě do tří let. Jak ale poznamenala agentura ANSA, celý středopravý blok stojí proti úsporným opatřením. Milánský mediální magnát Berlusconi také oživil svůj dávný sen - rovnou daň.

Kritici považují většinu těchto předvolebních slibů za nereálné a tvrdí, že by jejich naplnění jen přispělo ke zvýšení italského veřejného dluhu, který loni vystoupil na 132 procent HDP. „Tisíce miliard eur - takové astronomické hodnoty dosahují předvolební sliby čelných představitelů“ různých politických stran, komentoval to deník La Stampa.

Pokud ani jeden z bloků nezíská parlamentní většinu, zemi do sestavení většinové koalice dál povede vláda Paola Gentiloniho z PD. Pokud by všechny scénáře povolebního vývoje selhaly, může prezident vypsat předčasné volby.

Pozorovatelé ale hovoří o třech reálných povolebních konstelacích. Evropští partneři by si patrně nejvíce přáli širokou koalici proevropských stran, které by dominovala Renziho PD a Berlusconiho FI. Druhou variantu představuje protievropsky laděná koalice Ligy Severu s Hnutím pěti hvězd, uvedla AFP.

Horizont ČT24: Návrat Silvia Berlusconiho (zdroj: ČT24)

Odsouzený Berlusconi vést vládu nemůže

Pokud by středopravou koalici volilo přes 40 procent voličů, mohla by získat i parlamentní většinu a sestavit vládu. Berlusconi a Salvini se pro takový případ domluvili, že premiéra vybere úspěšnější strana. Prognózy v rámci koalice přisuzují o 4 až 5 procentních bodů více Berlusconiho formaci. Kontroverzní politický matador se ale premiérem stát nemůže. V roce 2013 byl pravomocně odsouzen za daňové úniky a šest let proto nemůže zastávat veřejné funkce.

„Berlusconimu nahrává do karet, že když byl u moci, uzavřel s Kaddáfím před jeho svržením dohodu, která omezovala příliv imigrantů. Jde o podobnou dohodu, jakou uzavřel Gentilloni s libyjskou vládou. A pak je tu spojení se dvěma stranami, které se silně vymezují proti migrantům,“ konstatoval italský publicista Andreas Pieralli s tím, že řada lidí Berlusconiho obviněním nevěří a považuje je za „kampaň“. Někteří Italové si také spojují expremiéra se šťastnějším obdobím v 80. a 90. letech.

Italští voliči velice snadno zapomínají. Někteří voliči Berlusconiho strany Vzhůru Itálie jsou přesvědčeni, že on má pravdu a prakticky celý rozsudek byl nespravedlivý. Berlusconi navíc vystupuje jinak – jako starý rozumný muž, který se snaží sjednotit různé politické názory. Vyhýbá se i bonmotům, kterými se svého času proslavil.
Josef Kašpar
redaktor RAI

Volby v Itálii se budou konat podle nového volebního systému, který kombinuje prvky poměrného a většinového hlasování. Volební místnosti budou otevřeny v neděli od 07.00 do 23.00. Oficiální výsledky by měly být zveřejněny v pondělí nejdříve ve 14.00.