Izraelský nálet zabil dva členy Hamásu. Protesty Palestinců kvůli Jeruzalému policie rozehnala

Při izraelském útoku na palestinské Pásmo Gazy přišli o život dva členové ozbrojeného křídla tamního Hamásu. Izraelský nálet byl odvetou za předchozí raketovou palbu z pásma na Izrael. Napětí v oblasti vzrostlo po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat za hlavní město Izraele Jeruzalém a přesunout tam americkou ambasádu. Ve východním Jeruzalémě a Betlémě se sešli Palestinci k dalšímu protestu proti Trumpovu kroku, izraelští policisté je ale rozehnali.

Video Zprávy ve 12
video

Střety mezi Izraelci a Palestinci

Izraelská armáda sobotní útok potvrdila v prohlášení, v němž se uvádí, že letadlo zaútočilo na čtyři „objekty teroristického Hamásu – na dvě dílny na výrobu zbraní, na zbrojní skladiště a vojenský komplex“. Hamás potvrdil smrt dvou svých členů.

Radikálové vypálili na Izrael nejméně tři rakety v pátek. Izraelci bombardovali Pásmo Gazy také v pátek a zranili při tom podle agentury AFP čtrnáct lidí, mezi nimiž byly i děti a ženy. Agentura Reuters uvedla nejméně 25 zraněných, včetně šesti dětí. 

V pátek se odehrály v muslimském světě protiamerické a protiizraelské protesty. Na palestinských územích při nich zemřel jeden člověk a stovky lidí byly zraněny. Protesty vyvolalo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele.

Situace se dostala na půdu rady bezpečnosti OSN. Británie, Francie, Německo, Švédsko a Itálie vyzvaly po jejím zasedání Spojené státy, aby předložily detailní návrhy, jak dosáhnout míru mezi Izraelem a Palestinci. V sobotu se bude situací zabývat i mimořádný summit Ligy arabských států. 

Protesty proti Trumpovu kroku v sobotu pokračovaly ve východním Jeruzalémě a také v Betlémě na Západním břehu Jordánu, ale jejich účastníky rozehnali izraelští policisté na koních. Podle policejního mluvčího nikdo nebyl zraněn.

Protesty Palestinců v Betlémě
Zdroj: Reuters
Autor: Mussa Qawasma

Kromě Hamásu kritizují Trumpa i emiráty a Abbás

Vůdce palestinského Hamásu Ismáíl Haníja prohlásil, že ten, kdo si myslí, že reakce Palestinců na Trumpovo rozhodnutí skončí protesty, se mýlí. Hamás už dříve vyzval k zahájení třetího protiizraelského povstání – intifádě. K pátečním protestům Haníja řekl, že „davy Palestinců bez jakékoli pochybnosti dokazují, že Jeruzalém je sídlem všech svobodných lidí světa“. „Trump ani nikdo jiný nemůže nic změnit na historické a geografické pravdě ani na tom, čím je toto posvátné město,“ řekl Haníja.

Haníja také prohlásil, že zástupci Hamásu se ve čtvrtek sejdou s delegací konkurenčního Fatahu, aby se dohodli na společném postupu v reakci na krok USA. Podle něj Trump porušil rezoluci OSN a o tom musí jednat Rada bezpečnosti OSN. Prezident podle Haníji ohrozil stabilitu regionu a celého světa.

Ke kritikům Trumpova rozhodnutí se připojila vláda Spojených arabských emirátů. Podle státního ministra pro zahraniční záležitosti Anvara Karkáše je uznání Jeruzaléma darem pro radikály. „Radikálové a extremisté to použijí k šíření nenávisti,“ řekl Karkáš.

Proti Trumpovi ostře vystoupila také palestinská samospráva Mahmúda Abbáse. Jeho úřad potvrdil, že se Abbás nesejde s americkým viceprezidentem Mikem Pencem při jeho nadcházející návštěvě. Pence přijede do Izraele 17. prosince a s Abbásem se chtěl podle původních informací sejít 19. prosince. 

S Pencem se kvůli Trumpovu rozhodnutí odmítají sejít také imám káhirské mešity Al-Azhar, považovaný za hlavu sunnitského islámu, a papež egyptské koptské církve Tavadros II. Do Egypta Pence zamíří právě po své návštěvě Izarele.

  • Jeruzalém považují za své symbolické místo jak izraelští židé, tak muslimští a křesťanští Palestinci. Právě ve východní části ve Starém Městě se na malé ploše rozkládají nejsvětější místa tří monoteistických náboženství: Chrámová hora, Západní zeď, bazilika Svatého hrobu, Skalní dóm a mešita al-Aksá. 
  • Už v prosinci 1949 prohlásil první izraelský premiér David Ben Gurion Jeruzalém hlavním městem Izraele. Východní část ale patřila Jordánsku, Izrael ji anektoval po šestidenní válce v roce 1967 a speciálním zákonem vyhlásil „Celý a sjednocený Jeruzalém“. Rezoluce Rady bezpečnosti číslo 478 ale považuje tento zákon za neplatný a většina zemí už dřívě odstěhovala své ambasády do Tel Avivu.