Venezuelské bezpečnostní síly hledají nejméně deset ozbrojených rebelů, kteří se v neděli připojili ke vzpouře vojáků. Socialistický prezident Nicolás Maduro v televizi prohlásil, že armáda odrazila „teroristický útok“ žoldáků. Skupina žádala vznik přechodné vlády a svobodné volby. Opozice vzápětí svolala mimořádnou schůzi parlamentu - při vzpouře zemřel šéf místní opozice.
Venezuela pátrá po vzbouřených vojácích, Maduro mluví o teroristickém útoku
Venezuela se snaží rozdrtit první náznak revolty v armádě (zdroj: ČT24)
Režim nasadil do akce i tank, opozice chce vysvětlení
Rebelie dvaceti vojáků a civilistů ve Valencii na severu země netrvala ani půl dne. K rychlému konci přispěla značná přesila vojáků a techniky. Na místě zasahoval i tank.
Na záběrech je vidět dopadení dvou povstalců - provládní bezpečnostní složky je fyzicky napadají i přesto, že leží na zemi. Při potlačování povstání pravděpodobně zemřeli dva rebelové. Osm jich úřady zatkly.
„Je naší povinností jako většinové politické reprezentace venezuelského lidu trvat na řádném vysvětlení těchto událostí,“ uvedla opoziční koalice s tím, že dosavadní vládní výklad rebelie opět potvrzuje manipulativní postupy vlády.
GALERIE
Venezuela
„První skupina utekla před příjezdem armády. Stihli vzít ze základny nějaké zbraně. Nemůžu to nazvat jinak než teroristickým útokem na ozbrojené síly. Ty reagovaly jednotně, morálně a rozhodně,“ konstatoval Maduro. Velitel ozbrojených sil Jesús Suárez prohlásil, že operaci „financovala pravice, financovalo ji severoamerické impérium“, tedy Spojené státy.
Rebelové na zveřejněném videu vybízeli armádu i policii, aby se přidali k rebelii. „Vyhlašujeme legitimní rebelii a stojíme při statečném lidu Venezuely, neuznáváme vražednou tyranii Nicoláse Madura,“ uvedl lídr vzbouřenecké skupiny, kapitán Juan Caguaripano.
Povstalci požadovali konec Madurovy vlády, ustavení přechodného kabinetu a následné svobodné volby. Jejich volání vyslyšeli někteří obyvatele Valencie, národní garda proti nim zasáhla slzným plynem.
„Když jsme se vzbudili, viděli jsme to video ve zprávách. Vyšli jsme hned do ulic. Chceme je podpořit a doufáme, že se postavíme režimu. Vyjděte ze svých domovů a skončete to,“ podotkla jedna z demonstrantek.
Opozice mnoho šancí nemá. Maduro plně kontroluje klíčové instituce v zemi – volební radu, nejvyšší soud i armádu, která je ve Venezuele klíčovým politickým aktérem. Maduro tak blokuje jakoukoli možnost legální změny.
Maduro údajně přeplácí armádní špičky
Od dubna skončily ve vězení nejméně dvě desítky armádních důstojníků kvůli „rebelii a zradě“. Venezuelská vláda se snaží udržovat armádní podporu vysokými platy a dalšími výhodami pro důstojníky.
V zemi je podle něj nebývale velké množství generálů (asi 2000). Oproti tomu řadoví vojáci ale mají jen o něco málo vyšší platy, než je základní plat v zemi. To může podle názoru španělského listu ABC vyvolat růst nevole mezi řadovými vojáky.
Venezuelští vojáci
Situace je podle listu odlišná oproti období vlády Madurova předchůdce Huga Cháveze, který byl sám armádní důstojník a těšil se široké podpoře armády i obyvatel. Maduro, jenž býval řidičem městského autobusu a kariéru začal jako šéf odborů, udržuje podporu armády vysokými platy důstojníkům a spíše atmosférou strachu.
V hlavním městě mezitím pokračuje politický boj o generální prokuraturu. V pátek budovu obklíčili vojáci a nově zvolené kontroverzní Ústavodárné shromáždění odvolalo šéfku instituce Luisu Ortegovou, jež patří k hlasitým kritikům socialistického režimu. „Toto nelegitimní odvolání neuznávám. Stále jsem generální prokurátorkou této země,“ sdělila Ortegová.
Vláda si vytvořila de facto vlastní parlament
O víkendu se museli vrátit do domácího vězení lídři opozice. Panují také obavy z rozpuštění parlamentu, v němž má opozice většinu, jehož práci od loňských voleb blokuje prezidentovi nakloněný nejvyšší soud.
Sporné Ústavodárné shromáždění dosud zasedalo v budově parlamentu. „Rozhodl jsem přesunout shromáždění do Žlutého domu (budova ministerstva zahraničí) a všech jeho sálů a také do Divadla Simóna Bolívara a Hlavního divadla,“ uvedl ale v neděli večer Maduro.
Kvůli vytvoření alternativního parlamentu uvalily na Venezuelu sankce Spojené státy, hlasitě protestují také Španělsko, Argentina či Brazílie. Obnovení demokracie v zemi požadují i země skupiny Mercosur, které Venezuele pozastavily členství v této organizaci.
Proti vládě protestují tisíce Venezuelanů, kteří kvůli vleklé ekonomické krizi nemají dost potravin, ale ani léků či hygienických potřeb. Od dubna trvají demonstrace prakticky dennodenně a vyžádaly si už na 125 lidských životů. Asi 4500 lidí bylo od začátku protestů zatčeno, tisícovka z nich zůstává ve vazbě.
Statisíce lidí uprchly do sousední Kolumbie
V současnosti je podle odhadu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Kolumbii asi 300 tisíc Venezuelanů. O azyl požádalo od začátku letošního roku ve světě asi 50 tisíc Venezuelanů, loni jich za celý rok bylo podle UNHCR 27 tisíc.
„Každý den, když se v osm ráno otevře přechod, vidíme jím projít asi 25 tisíc lidí. Z toho asi deset procent požádá o razítko do pasu s tím, že zpátky už nepůjde,“ řekl serveru eldiario.es kolumbijský pohraničník. Je mezi nimi i pět z 33 nových soudců nejvyššího soudu, které jmenoval 21. července parlament. Maduro poté okamžitě prohlásil, že je všechny pozatýká.