Země EU prodloužily o rok sankce proti Krymu. A také potvrdily naplňování cílů klimatické dohody

Evropská unie prodloužila sankce proti Rusku. Důvodem je pokračování ruské anexe Krymu a Sevastopolu. Rozhodli o tom v Lucemburku na Radě EU ministři zahraničí členských zemí Unie. V jejich oznámení se uvádí, že sankce přijaté poprvé v roce 2014 budou prodlouženy o další rok do 23. června 2018. V prohlášení také stojí, že EU nadále protiprávní anexi odsuzuje a chce pokračovat v „politice neuznání“.

Sankce se omezují na území Krymu a Sevastopolu a vztahují se na osoby z EU a společnosti působící v Unii.

Zákazy se týkají dovozu zboží pocházejícího z Krymu nebo Sevastopolu do EU a investic na tato území. Evropští občané ani společnosti usazené v EU tedy nemohou koupit nemovitost na Krymu, financovat krymské společnosti ani poskytovat související služby. Na Krymu a v Sevastopolu nelze ani poskytovat turistické služby. S výjimkou mimořádných situací evropské výletní lodě nemohou vplouvat do přístavů na Krymském poloostrově. 

Opatření rovněž omezuje vývoz určitého zboží a technologií pro krymské společnosti nebo pro použití na Krymu v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky a týkající se vyhledávání, průzkumu a těžby ropy, zemního plynu a nerostných surovin. Nesmí být poskytována ani technická pomoc nebo zprostředkovatelské, stavební či inženýrské služby související s infrastrukturou v těchto odvětvích.

Tak jako doposud s těmito sankcemi nesouhlasíme, nepovažujeme je za legitimní. Navíc jsme toho názoru, že tyto sankce neškodí pouze nám, ale i zemím, které jsou jejich iniciátorem.
Dmitrij Peskov
mluvčí Kremlu

Omezení zahrnující zákaz dovozu zboží z Krymu a Sevastopolu EU zavedla v červnu 2014, v červenci pak sankce rozšířila na obchod a investice týkající se některých hospodářských odvětví a projektů v oblasti infrastruktury. Od prosince 2014 je v platnosti úplný zákaz investic, jakož i zákaz poskytování služeb cestovního ruchu na Krymu.

Vzkaz Trumpovi: O Pařížské dohodě nelze znovu jednat

Členské země Evropské unie rovněž potvrdily, že budou dál naplňovat klimatickou dohodu z Paříže. Od globální dohody se počátkem měsíce rozhodla odstoupit administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ministři životního prostředí zemí Unie z jednání v Lucembursku vzkázali, že Pařížská dohoda odpovídá svému účelu a nelze o ní znovu jednat.

Český ministr životního prostředí Richard Brabec po jednání v Lucemburku ČTK řekl, že negativní evropské hodnocení kroku Spojených států není žádným překvapením. „Dneska takřka jednomyslně zazněly hlasy, které říkají, že Evropa nejenže to nesmí vzdát, ale naopak musí svou pozici posílit a stát se lídrem toho procesu,“ uvedl.

Odchod Spojených států z dohody je ale podle něj nepříjemný, vypadává tak druhý největší znečišťovatel a také jeden z největších budoucích sponzorů akcí pro snižování emisí v chudých rozvojových zemích. „Nemá smysl zastírat, že to je nepříjemné, ale neznamená to zánik dohody,“ řekl ministr.

EU podle přijatých závěrů ministerského jednání „hluboce lituje“ amerického rozhodnutí a naopak vítá „četná rozhodná prohlášení“ zemí – od největších ekonomik po malé ostrovní státy – hodlajících dohodu dál naplňovat. Unie podle ministrů podporuje OSN a je odhodlaná a připravená v Paříži uzavřenou dohodu provádět. Země EU připomněly „zvláštní odpovědnost největších ekonomik, na něž připadá přibližně 80 procent globálních emisí“.

Unie proto hodlá posilovat svá stávající partnerství a také uzavírat partnerství nová. Mezi naše partnery bude patřit řada podniků, regionů, měst, občanů a společenství, kteří vyjádřili podporu Pařížské dohodě a přijímají ambiciózní opatření v oblasti změny klimatu, upozornili ministři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 51 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 1 hhodinou

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 5 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...