Britská královna Alžběta II. přijala v Buckinghamském paláci českého prezidenta Miloše Zemana, jehož doprovázely manželka Ivana a dcera Kateřina. Po audienci předal Zeman vyznamenání několika českým a slovenským veteránům druhé světové války. Během své jednodenní návštěvy britské metropole se setkal i s britským ministrem zahraničí Borisem Johnsonem.
Český prezident Miloš Zeman v pátek při asi půlhodinové audienci v Buckinghamském paláci u britské královny Alžběty II. hovořil o desetitisících českých občanech, kteří nyní studují či pracují ve Velké Británii, a o tom, jaký bude jejich osud po britském odchodu z Evropské unie.
Zeman to řekl v Londýně novinářům. Britská panovnice o věci přímo nerozhoduje, její názor - a zejména její sympatie - jsou ale podle Zemana důležité.
Britské královně prý nabídl „stručné expozé o historii česko-britských vztahů“ od středověku do současnosti, vynechal prý jen Mnichovskou dohodu. „A po tomto expozé jsem požádal britskou královnu o podporu při tom, aby čeští občané nebyli diskriminováni ve srovnání s minulým stavem,“ řekl.
Zeman uvedl, že podle odhadů se brexit dotkne 50 tisíc až 100 tisíc českých občanů pracujících či studujících v Británii.
„Ať je tomu jakkoliv, každý politik musí vyjádřit především zájem o to, aby naši občané zde mohli jak pracovat, tak studovat, a nebyli diskriminováni proti situaci, kdy Británie ještě byla členem Evropské unie,“ uvedl český prezident.
Zastávat se ale podle svých slov nehodlá těch, kdo v Británii pobírají sociální dávky. „Jde mi o lidi, kteří tu pracují nebo studují. Ti zastání českých politiků zasluhují,“ řekl.
„Musíme vzít v úvahu, že oba dva představitelé nemají výkonnou moc, takže z tohoto pohledu jde samozřejmě spíše o návštěvu symbolickou, která nemůže mít okamžitý politický dopad,“ uvažuje Ivan Kytka, spolupracovník České televize ve Velké Británii.
„Na druhou stranu se návštěva odehrává pro Brity ve velice citlivé době přípravy na odchod Británie z Evropské unie, takže myslím, že kromě jiného bude symbolizovat také to, že Británie si přes svůj odchod chce uchovat blízké, těsné a nadstandardní vztahy se svými evropskými partnery, mezi které patří i Česká republika,“ pokračoval Ivan Kytka.
Britskou vládu při jednání se Zemanem zastoupil Boris Johnson
Česká hlava státu jednala také s britským ministrem zahraničí Johnsonem, ačkoliv diplomaté se původně snažili domluvit schůzku přímo s britskou ministerskou předsedkyní Theresou Mayovou. S ní se ale kvůli složité povolební situaci nepodařilo setkání sjednat.
Britskou vládu tak při jednáních s českým prezidentem zastoupil Johnson. Mluvit spolu měli především o exekutivních tématech, tedy třeba o brexitu, česko-britských bilaterálních vztazích či o školství.
Při schůzce s britským ministrem zahraničí chtěl Zeman hovořit i o případu, kdy britský soud osvobodil útočníky, kteří usmrtili českého občana. „V Praze by se přeci jenom asi nestalo, aby - když někoho zabijete na ulici - ty, kdo zabili, osvobodili. Česká justice si zasluhuje nejhlubší kritiku, ale takhle hluboko ještě neklesla,“ prohlásil český prezident.
Johnsona prý před britskou královnou označil za možného dalšího britského ministerského předsedu.
Šéf diplomacie Johnson je v posledních dnech zmiňován jako možný kandidát na nového předsedu vlády, pokud Theresa Mayová nedokáže ustát tlak, kterému čelí po nevydařených volbách. Vítězem hlasování se sice stali konzervativci, ale 42 procent jim k vládnutí nestačí.
S britskou královnou se setkali také prezidenti Havel a Klaus
Prezident Zeman před cestou uvedl, že považuje za důležité, „aby Česká republika udržovala s Velkou Británií vynikající vztahy“.
„Je to přijetí prestižní. Královna Alžběta II. přijímá v posledních letech poměrně limitovaný počet návštěvníků, počet jejích oficiálních vystoupení se snižuje, takže lze hovořit o tom, že to je velmi významné přijetí,“ komentuje současnou audienci Jindřich Forejt, bývalý ředitel protokolu kanceláře prezidenta republiky a také expert na královské rodiny.
Zeman v poslední době britské královně poslal dvakrát kondolenci kvůli teroristickým útokům v Londýně a v Manchesteru. V prezidentské funkci měl možnost vidět se s Alžbětou II. v roce 2014 v Normandii na oslavách 70 let od spojeneckého vylodění v Normandii.
- Podle prezidenta Zemana první impuls k audienci vznikl při návštěvě prince Edwarda. Ten přijel v březnu 2013 soukromě se svou ženou do Prahy jen několik dnů po nástupu Zemana do funkce a byl prvním zahraničním hostem, kterého nový český prezident přijal. „Tlumočil pozvání do Buckinghamského paláce,“ uvedl prezident.
- Ačkoliv oficiálně neexistují žádná závazná nařízení, jak se během audience u královny chovat, existují pravidla etikety, která se tradičně bedlivě dodržují. Dodržování protokolu se přitom vyžaduje mnohem důrazněji u britských občanů než u hostů ze zahraničí.
- Za nezdvořilost se třeba pokládá, pokud host začne mluvit jako první. Je to královna, kdo určuje téma rozhovoru. Setkání může trvat 15 minut až půl hodiny a královna ho může podle libosti kdykoliv ukončit.
- Podle dříve dodržovaných pravidel se host po ukončení návštěvy měl od královny vzdálit couváním, aby se nemusel k panovnici otočit zády. Od tohoto zvyku se však v poslední době upouští.
- Ani nejvýraznější politické figury se při setkání s královnou nevyvarovaly různých přešlapů. Kritiky se dočkal třeba prezident Spojených států George W. Bush, který na Alžbětu mrkal. Manželka dalšího amerického prezidenta Baracka Obamy Michelle zase překročila hranici protokolu, když královnu při focení objala kolem ramen.
S královnou se několikrát setkali také prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. Havel se s Alžbětou II. poprvé setkal v roce 1990 a poté se viděli třeba při finálovém utkání českých a německých fotbalistů na Mistrovství Evropy 1996. Ve stejném roce Alžběta II. přijela na návštěvu České republiky. V roce 1998 Havla v Buckinghamském paláci přijala s veškerými poctami včetně přehlídky vojenské stráže a slavnostního oběda.
Václava Klause a jeho ženu Livii královna Alžběta II. v Buckinghamském paláci přijala v listopadu 2007.
Safírová královna
Britská královna Alžběta II. na jaře oslavila 91. narozeniny. Je nejdéle vládnoucím panovníkem Velké Británie. Letos v únoru velice skromně oslavila dosažení safírového jubilea, tedy 65 let na trůnu.
Královna Alžběta II. se narodila 21. dubna 1926 jako Elisabeth Alexandra Mary Windsorová, nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec byl až druhým v následnické linii, nicméně abdikace jeho bratra Edwarda VIII. z něj udělala nového krále a z Alžběty následnici britského trůnu.
„Přede všemi prohlašuji, že celý svůj život, ať už bude dlouhý, nebo krátký, zasvětím službě svému lidu a službě celé imperiální rodině, ke které všichni náležíme,“ slíbila v den svých 21. narozenin britská korunní princezna Alžběta. O pět let později se stala královnou a je jí dodnes.
Brity fascinovala grandiózní korunovace v květnu 1953, kterou živě vysílala BBC, čímž se zapsala do dějin televize. „Vypadá jako holčička a stala se královnou,“ psal tehdy deník The Daily Telegraph. Alžběta několik dní před ceremoniálem trénovala s korunou, aby si zvykla na její tíhu.
V prvních letech vlády Alžběta II. navštívila desítky britských kolonií. Premiér Winston Churchill umně využil jejího statusu hollywoodské hvězdy a vyslal ji na půlroční triumfální cestu.
Jako královna přihlížela rozpadu britské koloniální říše i vstupu své země do evropských společenství. Za dobu její vlády se ve Vatikánu vystřídalo sedm papežů, ve Washingtonu třináct prezidentů a z Downing Street číslo 10 za ní jezdilo třináct premiérů. Spoluvytvářela historii 20. století.
Před čtyřmi lety slavila Alžběta diamantové jubileum a součástí veselí byla triumfální plavba stovek plachetnic po Temži. „Pamatuji si, jak v 86 letech stála na přídi lodě. Pršelo, každý jiný by si sedl, nebo se šel schovat dovnitř. Ale ne královna Anglie. Jako oběť našeho jemného barbarismu stála celé hodiny v dešti. Byla v tom ohromná síla jejího mlčení a mučednictví,“ napsala komentátorka Tanya Gold pro The Guardian.
I přes svůj požehnaný věk je královna jedním z nejaktivnějších členů královské rodiny. Řadu povinností, zejména únavné zámořské cesty, sice už přenechala princi Charlesovi a svým vnukům, díky rodinné dlouhověkosti ale má šanci své panovnické rekordy ještě o něco posunout.
