Od zrušení provizorního uprchlického tábora v Calais na severu Francie uplynulo téměř třičtvrtě roku. Francouzské úřady na podzim migranty rozvezly do různých center po celé zemi, kde měli čekat na vyřízení azylu. Jenže někteří z nich se do města vrací, a to s vidinou, že se jim podaří dostat do Británie. O aktuálních problémech v Calais natáčela redaktorka Veronika Pitrová.
Tábor zvaný džungle sloužil v Calais do loňského podzimu jako provizorní útočiště pro migranty, kteří se pokoušejí dostat do Británie. V zimě i v létě tam pobývaly tisíce lidí. Loni na podzim vyslyšely francouzské úřady volání místních. Do tábora najely buldozery a provizorní bydlení šlo k zemi. Zrušení tábora situaci vyřešilo ale jen dočasně.
„Co se týká migrantů, myslím, že nebylo dobré ten tábor rušit. Protože teď se tu potulují kolem a my se tu nemůžeme volně pohybovat,“ říká obyvatelka předměstí Calais Elza Beauvoisová.
„Ze začátku se dá říct, že to věci uklidnilo, protože lidé migranty v zásadě odmítali. Dlouhodobě tu ale chybí podpora asociací či charit,“ říká majitel baru a bývalý sociální pracovník Yannick Loyer.
Dobrovolníci musí hledat místa, kde migrantům dají jídlo
Úřady odhadují, že se do oblasti vrátilo asi 400 až 600 migrantů, včetně malých dětí. Na problémy v Calais narážejí i ti, kteří jim pomáhají. Na veřejných prostranstvích je úřady nechtějí.
„Rozdávání jídla je teď obtížnější. Samozřejmě by bylo pro všechny lepší, kdyby měli pocit stability, místo, kde mohou pobývat. Ale to teď nemají. A my musíme hledat místa, kde se s nimi setkáme,“ říká pětadvacetiletý dobrovolník v charitě v Calais Jacob Strauss, který pomáhá v komunitní kuchyni rozdávat jídlo.
Stovky lidí čekají na vyřízení žádosti o azyl v Maďarsku
Podmínky migrantů naráží na kritiku také v Maďarsku. Žiletkový plot udělal ze srbsko-maďarské hranice neprostupnou cestu a přísné migrační zákony uprchlíky uvěznily v kontejnerových táborech, dokud nebude vyřízena jejich žádost o azyl. Žije tam asi 400 lidí.
Speciální představitel Rady Evropy pro otázky migrace a uprchlíků Tomáš Boček dohlíží za mezivládní organizaci na dodržování práv uprchlíků. „Říkají tomu vězení. Nerozumí, proč skončili v tomto vězení. A všichni se mě ptají na jediné: Kdy se dostaneme pryč?“ říká Boček.
Z těchto táborů je možnost jen návratu do Srbska. Volně se nemohou pohybovat ani uvnitř, výjimkou je cesta k lékaři. „Říkají tomu tábory, ale podle právního výkladu Evropského soudu pro lidská práva je to spíš omezování svobody,“ podotýká Boček.
Vláda v Budapešti ale výtky vytrvale odmítá. Imigraci z Blízkého východu a Afriky označuje za ohrožení evropského stylu života. „Slibuji, že dokud budu premiérem Maďarska, bude na jižní hranici pohraniční plot,“ uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Ten tak podle Rady Evropy uvěznil v Srbsku odhadem 6-7 tisíc migrantů. Zůstat tam nechtějí, cesta do Chorvatska i Maďarska je ale neprostupná.
