Všichni se mýlí, moje amnestie platí dál, tvrdí Mečiar

Amnestie ohledně zavlečení syna bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče do ciziny v roce 1995, stejně jako ohledně zmařeného referenda o vstupu do NATO a o přímé volbě prezidenta jsou platné, tvrdí někdejší premiér Vladimír Mečiar. O zrušení amnestií rozhodl parlament i ústavní soud. Podle Mečiara se ale všichni mýlí.

„Amnestie nebyly zrušeny, amnestie jsou nadále platné. (…) Ústavní soud se mýlí. Mýlí se parlament. Mýlí se vláda,“ uvedl Mečiar v diskusní relaci slovenské veřejnoprávní organizace RTVS.

Usnesení o zrušení kontroverzních amnestií schválil slovenský parlament letos v dubnu a na konci května ústavní soud platnost zrušení amnestií potvrdil.

Ústavní soudci v odůvodnění verdiktu například napsali, že amnestováním skutků ve věci zavlečení exprezidentova syna Mečiar porušil kromě jiného princip zákazu svévůle, princip ochrany lidských práv a základních hodnot včetně mezinárodních závazků.

Bývalý trojnásobný premiér Mečiar ústavní soud za jeho rozhodnutí kritizoval. „Považuji ho za nemocný prvek, když dal za pravdu tomu, čemu nelze dát za pravdu,“ řekl. Amnestie vydal v době, kdy vykonával i některé prezidentské pravomoci, neboť Slovensko přechodně nemělo hlavu státu.

Mečiar se rovněž pustil do prezidenta Andreje Kisky, premiéra Roberta Fica a dalších politiků, kteří zrušení amnestií podpořili. „Boží mlýny melou pomalu a najdou si je. To, co udělali, je v rozporu s ústavou,“ konstatoval Mečiar.

Třináct osob čelí obvinění

Slovenské soudy po zrušení amnestií otevřely případ zavlečení Kováčova syna do Rakouska i kauzu zmařeného referenda. V případu únosu bylo již před lety obžalováno 13 lidí včetně někdejšího šéfa slovenské tajné služby SIS z Mečiarovy éry Ivana Lexy.

V aféře zmařeného referenda by se před soud mohl postavit někdejší ministr vnitra Mečiarovy vlády Gustáv Krajči za to, že v roce 1997 nechal před referendem o vstupu země do NATO a o dalších otázkách vyškrtnout z hlasovacích archů otázku ohledně přímé volby prezidenta.

Zavlečením Kováčova syna do Rakouska chtěla SIS podle některých informací zdiskreditovat prezidenta Kováče, který kritizoval Mečiarovu vládu. Na Kováče mladšího byl v té době v Německu vydán zatykač kvůli údajné zpronevěře v bratislavské firmě Technopol, rakouský soud ho ale německé prokuratuře nevydal a vrátil ho na Slovensko.

Německá justice pak stíhání Kováče mladšího zastavila. Spolu se zrušením amnestií slovenský parlament zrušil také milost, kterou v aféře Technopol prezident Kováč udělil svému synovi, aby mohl vycestovat do Německa k výpovědi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán, útočila i v Sýrii

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu. Izrael v noci na pátek rovněž zaútočil na vojenské objekty na jihu Sýrie. Učinil tak v reakci na útoky na menšinu drúzů ve městě Suvajda, napsala Reuters. Jde o první izraelský úder na Sýrii za současně války proti Íránu.
před 6 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 11 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 14 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...