Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se stal opět vůdcem vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Rozhodl o tom stranický sjezd. Stalo se tak jen pět týdnů po kontroverzním referendu, v nichž Turci schválili rozšíření prezidentských pravomocí ‒ zrušen tak bude mimo jiné premiérský post.
Erdogan je staronovým pánem vládnoucí turecké strany AKP
Analytik Šonka: Erdogan se bude chtít zbavit konkurence v AKP (zdroj: ČT24)
Erdogan se stal prvním tureckým prezidentem od roku 1950, který stanul v čele politické strany. Vedení AKP převzal po Binalim Yildirimovi, který zůstává premiérem do voleb v roce 2019.
„Raději než abychom stáli před svým lidem se svěšenými hlavami, dáváme přednost tomu stát vzpřímeně proti neřádům doma i v zahraničí,“ prohlásil Erdogan za jásotu svých stoupenců. „Příští měsíce budou pro Turecko skokem vpřed, od boje proti terorismu po ekonomiku, od rozšiřování práv a svobod po investice,“ sliboval prezident.
Zároveň řekl, že výjimečný stav vyhlášený v zemi po loňském neúspěšném pokusu o vojenský převrat potrvá, dokud nebude dosaženo míru v boji proti kurdským a islamistickým povstalcům.
Erdogan byl jediným kandidátem na předsednickou funkci a jeho vítězství bylo i z tohoto důvodu předem jasné. AKP oznámila, že hlas mu dalo 1414 delegátů (96 procent) mimořádného sjezdu strany.
Návrat do čela AKP prezidentovi umožnily úpravy ústavy, které posilují jeho autoritářskou moc. „Pro Erdogana jde o jeden ze zásadních kroků k vytvoření autoritářského režimu a definitivnímu svržení demokracie. Zásadní aspekt je, že lídr strany v Turecku sestavuje kandidátky, to znamená, že velice utuží své postavení a svou moc ve straně,“ konstatoval analytik think-tanku Evropské hodnoty Jakub Šoka. Nová ústava podle něj smaže rozdíl mezi vládnoucí stranou a státem.
Erdogan založil AKP v roce 2001. Vyhrál s ní parlamentní volby a stal se tureckým premiérem. V souladu s tehdy platným základním zákonem ale po vítězství v prezidentských volbách v roce 2014 musel stranické řady opustit.
„Jde o formalizaci statu quo, formalizaci represí (vůči opozici, médiím),“ řekl o změnách Šoka. V samotné AKP nyní dochází k obměně kádrů. Podle Šoky půjde o lidi, kteří by možná byli loajálnější vůči straně než přímo vůči Erdoganovi. Ten se bude chtít zbavit zkušených silných politiků, kteří by mohli Erdogana ohrozit. Strana se místo toho zaměří na mladé.
Turecká policie během nočního zátahu v metropoli Ankaře zabila dva údajné členy teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří chystali útok. Policisté při razii zabavili střelné zbraně a granáty, informovala agentura Reuters.
Na připravovaný útok upozornil policii muž původem z Ázerbájdžánu, jehož předtím zadrželi v Istanbulu. Ten patrně dvojici dovezl do turecké metropole a přípravu atentátu s ní koordinoval, uvedla turecká agentura Anadolu s odkazem na představitele ankarské samosprávy.
Úřady viní IS z řady útoků na mnoha místech Turecka, které jako člen NATO podniká akce proti radikálům v Sýrii. Mezi nejkrvavější útoky připisované radikální sunnitské organizaci patří lednová střelba v istanbulském nočním klubu či loňský červnový atentát na letišti v Istanbulu. V obou případech zahynuly čtyři desítky lidí.