Řecký nejvyšší soud nevydá uprchlé vojáky Turecku. Podle justice jim hrozí mučení či smrt

Řecký nejvyšší soud odmítl vydat Turecku osm vojáků, kteří loni v červenci při neúspěšném pokusu o státní převrat uprchli z vlasti. Informují o tom zahraniční agentury. Řecká justice dospěla k názoru, že by vojákům nebyl zajištěn spravedlivý soud a že jim v jejich zemi hrozí mučení či dokonce smrt. Turecko s verdiktem nesouhlasí a považuje ho za politicky motivovaný.

O tureckých vojácích, kteří loni v červenci přiletěli do Řecka vrtulníkem jen několik hodin po pokusu o státní převrat, rozhodovalo v Řecku několik soudů nižší instance. Vždy ale s rozdílným výsledkem. Různým částem skupiny, v níž jsou dva majoři, čtyři kapitáni a dva četaři, buď nařídily deportaci, nebo doporučily azyl.

Případ se v odvolacích řízeních dostal až k nejvyššímu soudu, který teď odmítl vojáky vydat. Zároveň nařídil, aby byli vojáci okamžité propuštěni z vazby.

Policie přivádí uprchlé turecké vojáky k řeckému nejvyššímu soudu
Zdroj: Alkis Konstantinidis/Reuters

Turecké ministerstvo záhy vyjádřilo s rozhodnutím řeckého soudu nesouhlas. Obvinilo ho z porušení mezinárodních pravidel a ze selhání v boji proti mezinárodnímu terorismu. Výrok soudu byl podle ministerstva politicky motivovaný. Ankara bude dál usilovat o vyhoštění svých vojáků, dodala turecká diplomacie.

Podle agentury Anadolu istanbulský soud odpoledne povolil vydat na osm Turků mezinárodní zatykač kvůli údajnému podílu na puči.

Agentura Reuters pak uvádí, že aktuální soudní rozhodnutí zřejmě negativně ovlivní vzájemné vztahy sousedních zemí, které jsou tradičně dost napjaté. Turecké ministerstvo zahraničí už uvedlo, že „důkladně prozkoumá“ dopady soudního výroku na vztahy s Řeckem.

Sto tisíc státních zaměstnanců přišlo v Turecku o svou pracovní pozici

Od nezdařeného převratu uprchlo z Turecka, zejména do Evropy, mnoho tureckých vojáků žádajících o azyl. Ankara totiž od července začala provádět rozsáhlé čistky, během nichž nechala propustit z práce či zbavila úřadu přes 100 tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců, prokurátorů, policistů nebo učitelů.

Vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana viní z pokusu o puč hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. Jeho příznivce Erdoganova vláda pronásleduje dlouhodobě, od července tažení vůči nim ještě zintenzivnila. Proto se někteří, včetně Gülena, domnívají, že puč mohla zosnovat sama vláda, aby tažení vůči svým kritikům ospravedlnila.

  • K pokusu o armádní převrat došlo v noci z 15. na 16. července 2016. Během střetů mezi vzbouřenci a zastánci prezidenta Erdogana zemřelo podle oficiálních údajů 252 lidí.
  • Turecká policie zatkla více než 40 tisíc lidí, přibližně polovina z nich byla obviněna a umístěna do vazby. V armádě bylo zbaveno funkcí více než 1700 důstojníků, včetně asi dvou stovek generálů a admirálů, což je zhruba 40 procent všech generálů a admirálů v zemi. Kvůli pokusu o převrat bylo také zatčeno na 7 tisíc vojáků.
  • V rámci čistek ve státní správě přišlo o práci přes 81 tisíc zaměstnanců včetně soudců, prokurátorů, policistů, úředníků nebo učitelů. Asi pět tisíc z nich dostalo výpověď, zbytek byl dočasně zbaven funkcí. Turecké úřady po pokusu o převrat rovněž nechaly uzavřít 130 médií a zatkly více než 60 novinářů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 48 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Letiště v Bratislavě a v Budapešti kvůli namrzajícímu dešti přerušila provoz. Přistávací a odletové dráhy pokryla ledovka. Nepříznivé počasí postihlo také letiště v Praze a ve Vídni, rakouské letiště Schwechat je po několikahodinové uzavírce opět v provozu. Pozemní dopravu led komplikuje kromě Slovenska a Rakouska také na východě Německa nebo v Maďarsku. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají výrazné zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 2 hhodinami

Dva státy USA žalují Trumpovu vládu kvůli ICE

Americké státy Minnesota a Illinois podaly žaloby na vládu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům na svém území. Informovaly o tom agentury Reuters a AP, podle kterých státy nasazení federálních jednotek označily za protiústavní a za nebezpečné použití síly. Napětí mezi vládami států a federálními úřady vzrostlo minulý týden poté, co v Minneapolisu zastřelil agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) 37letou Rennee Goodovou.
před 2 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřely dva tisíce lidí, řekl tamní činitel

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Oběti na životech přičetl „teroristům“. Íránci od konce prosince demonstrují proti tamní diktatuře především kvůli ekonomickým potížím. Režim odpojil zemi od internetu, informací o protestech je tak málo. Organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí sdělila, že režim demonstrace tvrdě potlačil a zemřelo nejméně 648 demonstrantů, obětí však může být až šest tisíc. Podle některých odhadů jich je ještě mnohem víc.
11:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 7 hhodinami
Načítání...