USA zrušily pravidlo „mokrá noha, suchá noha“. Vrátí Kubánce, kteří bez víz přicestují na jejich půdu

2 minuty
Obama ukončil zvláštní imigrační režim pro Kubánce
Zdroj: ČT24

USA ukončily zvláštní imigrační režim pro Kubánce. Prezident Barack Obama s okamžitou platností zrušil pravidlo, které umožňovalo kubánským emigrantům získat trvalý pobyt ve Spojených státech, pokud se dostali až na jejich půdu. Deportace teď čeká všechny ilegálně příchozí, kteří nesplňují podmínky pro poskytnutí humanitární pomoci.

Kuba, která s dosavadní praxí nesouhlasila, Obamovo rozhodnutí přivítala s tím, že bude navracené migranty přijímat zpět. Není však jasné, jak na krok dosluhujícího amerického prezidenta zareaguje jeho nástupce Donald Trump, jenž se úřadu ujme příští pátek a jehož postoje k současnému kubánskému režimu jsou méně vstřícné než Obamovy.

Podle pravidla známého jako „mokrá noha, suchá noha“ mohli obvykle zůstat v USA ti Kubánci, kterým se podařilo dostat se na americké pobřeží. Lidé, kteří tímto způsobem přicestovali bez víz, tak měli automatický nárok na povolení k pobytu.

Dlouholetá praxe Kubáncům umožňovala po roce získat v zemi trvalý pobyt. Americké úřady naopak posílaly zpět na Kubu všechny migranty zadržené na moři.

„Kubánští státní příslušníci, kteří se pokoušejí vstoupit do USA nelegálně a nesplňují podmínky pro poskytnutí humanitární pomoci, budou podléhat deportaci… Přijetím tohoto kroku budeme zacházet s kubánskými migranty stejným způsobem jako s migranty z jiných zemí. Kubánská vláda souhlasila, že bude přijímat Kubánce s nařízeným vystěhováním (z USA), jako přijímá ty zachycené na moři,“ uvedl Obama v prohlášení citovaném agenturou AP.

8 minut
Komentátor Marjanovič: Kubánský režim vnutil Obamovi svou vůli
Zdroj: ČT24

Podle ministra pro vnitřní bezpečnost Jeha Johnsona se opatření dotkne těch Kubánců, v jejichž případě uplynuly méně než čtyři roky mezi okamžikem, kdy opustili ostrov, a začátkem deportačního řízení v USA.

Kuba by také měla přijmout zpět zhruba 2700 z 125 tisíc migrantů, kteří ze země odjeli v rámci „Exodu z Mariel“ v roce 1980. Naplní tak dohodu z roku 1984, podle které měla převzít 2 746 lidí, kterým Spojené státy neudělily občanství. Většinou šlo o migranty s kriminální minulostí. Dosud Kuba přijala jen velmi malou část z nich.  

Šéf Bílého domu se v posledních dvou letech snažil o významné zlepšení vztahů s kubánským režimem, vůči němuž USA více než půlstoletí uplatňují hospodářské embargo.

Obama obnovil s Kubou běžné diplomatické styky, vymazal ji ze seznamu států podporujících terorismus a doporučil Kongresu zrušit zmíněnou blokádu. Jeho historická návštěva Kuby se stala jedním z nejviditelnějších momentů Obamova druhého prezidentského období.

Krok k bezpečné migraci, nebo zrada Kubánců?

Kubánská vláda pochválila podpis měsíce vyjednávané dohody s USA o migrantech jako „významný krok pro rozvoj vztahů s cílem zaručit normální, bezpečnou a řádnou migraci“. Rozhodnutí Obamy naproti tomu kritizovali někteří Kubánci žijící v americkém Miami. Podle nich odcházející prezident opět zradil obyčejné Kubánce.

Podle komentátora Hospodářských novin Teodora Marjanoviče je Obamův krok smutnou tečkou za jeho osmi lety v prezidentské funkci. „Tedy za osmi lety, kdy on tvrdil, že bude světu naslouchat, nikoliv mu něco nařizovat, že bude jakoby slyšet to utrpení, že nebude vnucovat někomu svoji vůli,“ uvedl

„A teď je vidět, že mu režim Raúla Castra vnutil svoji vůli, a že tedy Amerika bude vracet zpátky lidi, kteří prchají přes moře, aby našli v Americe nový život. Je to velmi smutné, nezapomínejme, že na Kubě jsou stále političtí vězni, stále tam není možné říkat, co si myslíte,“ pokračoval Marjanovič.

Obama na Kubě
Zdroj: Reuters

Někteří Američané s kubánskými kořeny ale opatření vítají. „Myslím, že je to dobrý nápad – zastavit příchod Kubánců – kromě těch, kteří se provinili vůči Castrovi a utíkají před tamní vládou. Všichni ostatní sem přišli – a po uplynutí roku a dne se vrátili na ostrov spolu s vydělanými penězmi,“ domnívá se například  Armando Gutierrez. 

Pravidlo „mokrá noha, suchá noha“ zavedl v roce 1995 prezident Bill Clinton, který stejně jako Obama patří k Demokratické straně.

Trumpovi se vstřícný přístup ke kubánské vládě nelíbí

Republikán Trump během předvolební kampaně Obamův vstřícný přístup ke kubánské vládě několikrát kritizoval a jeho kandidát na ministra zahraničí Rex Tillerson tento týden prohlásil, že je proti zrušení embarga. Republikánům ovládajícím Kongres vadí, že Kuba nenabídla za americkou vstřícnost žádné ústupky v otázce respektování lidských práv.

Trump může být nicméně ve věci kubánských migrantů rozpolcen, neboť jeho hlavním předvolebním slibem bylo snížení počtu nelegálních přistěhovalců na území USA, ke kterému díky zrušení pravidla bezpochyby dojde.

Kubánci začali masově utíkat ze své země v roce 2015 v obavě, že kvůli zmíněnému zlepšení vztahů mezi Havanou a Washingtonem už k nim USA nebudou přistupovat jako k politickým exulantům.

Americká pobřežní stráž loni v srpnu oznámila, že počet Kubánců mířících přes Floridský průliv do USA se oproti předchozímu roku výrazně zvyšuje. Další Kubánci se snaží dostat do USA oklikou přes středoamerické státy. Jen od října 2014 do září 2015 jich přijelo do USA přes 43 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 mminutou

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 17 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 39 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...