Rakušané opět zvolili prezidenta. Hofer a Van der Bellen vyhlížejí výsledky

Po dlouhé předvolební kampani, která s krátkými přestávkami trvala téměř rok, si Rakušané zvolili nového prezidenta. O jejich hlasy se opět ucházeli nezávislý kandidát podporovaný stranou Zelených Alexander Van der Bellen a člen pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Volební místnosti se zavřely v 17 hodin. Tím, co nový prezident přinese Rakousku, a jak změní česko-rakouské vztahy a ovlivní budoucnost Evropy, se bude zabývat speciální vysílání ČT24 ve 20 hodin.

Ministerstvo vnitra předem avizovalo, že po předchozích obtížích nehodlá nic nechat náhodě a vítěze oznámí až po kompletním sečtení hlasů. Kdo usedne v prezidentské kanceláři Hofburgu, může být jasné až v úterý.

V květnu volby těsně vyhrál Van der Bellen, ústavní soud ale výsledky kvůli nesrovnalostem při sčítání zrušil. Podle průzkumů veřejného mínění bude výsledek velmi těsný. Podle politologů rozhodne to, kterému z uchazečů o prezidentský úřad se podařilo na poslední chvíli přesvědčit své příznivce, že má smysl ho při hlasování opět podpořit.

„Dokázali jsme to už jednou a dokážeme to podruhé,“ slíbil svým příznivcům Van der Bellen další vítězství. Hofer při uzavření kampaně naopak zdůraznil pocit národní hrdosti: „Musíme být znovu hrdí na to, že jsme Rakušané. Milovat Rakousko ale nikdy nesmí znamenat cenit si málo jiných zemí.“

Van der Bellen a Hofer jsou od roku 1951, kdy se v Rakousku poprvé konala přímá volba prezidenta, první dva kandidáti, kteří postoupili do druhého kola, aniž by je podporovala jedna z velkých stran - sociální demokraté či lidovci.

Kandidáti těchto stran - Rudolf Hundstorfer a Andreas Kohl - dostali v prvním kole shodně jen kolem 11 procent hlasů, a mnoho politologů tak tyto volby interpretovalo jako vzpouru voličů proti zavedeným pořádkům.

Alexander Van der Bellen a Norbert Hofer
Zdroj: Reuters

Květnové druhé kolo voleb, které vyhrál profesor ekonomie a bývalý předseda Zelených Van der Bellen rozdílem jen zhruba 30 tisíc hlasů, u ústavního soudu napadla FPÖ a soudci jí nakonec dali za pravdu. I když nezjistili, že by se s hlasy přímo manipulovalo, přišli na řadu formálních pochybení volebních komisí, a nařídili proto opakování voleb.

Nový termín byl nejprve stanoven na 2. října, ukázalo se ale, že kvůli vadným obálkám určeným pro korespondenční hlasování by bylo možné volbu opět zpochybnit, a úřady ji proto raději přesunuly na 4. prosinec.

Rakušané se tak znovu rozhodují mezi zastáncem vstřícného postoje k migrantům a obhájcem Evropské unie Van der Bellenem a příznivcem restriktivní politiky v migrační krizi a kritikem Bruselu Hoferem.

Zatímco první z nich vidí hlavního spojence v Německu či v Itálii, druhý by rád svůj program plnil i za pomoci zemí visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Vztahy by Hofer chtěl zlepšit také s Ruskem či Čínou.

Finanční expert a lídr rakouské ekologické strany v letech 1997–2008. Od roku 2012 zasedá ve Vídeňské obecní radě. V letech 1994–2012 byl poslancem Národní rady za Zelené, se kterými již dříve spolupracoval jako nezávislý odborník. Vedení strany převzal v roce 1997 a o dva roky později se stal i vedoucím jejich poslaneckého klubu v Národní radě. Narodil se 18. ledna 1944 ve Vídni, jeho matka byla původem Estonka, otec Rus s nizozemskými kořeny. Mládí strávil v Tyrolsku, vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku, kde později působil i jako odborný asistent a mimořádný profesor. V roce 1980 byl jmenován řádným profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě. K Zeleným vstoupil v roce 1992.

Rakouští prezidentští kandidáti
Zdroj: Heinz-Peter Bader/Reuters

Zatímco dvaasedmdesátiletý Van der Bellen má podporu spíše u obyvatel velkých měst a lidí s vyšším dosaženým vzděláním, mezi voliče pětačtyřicetiletého Hofera patří spíše obyvatelé venkova, konzervativní věřící a lidé s nižšími výdělky.

Na stranu Van der Bellena se v posledních dnech kampaně postavil mimo jiné sociálnědemokratický kancléř Christian Kern, lidovecký vicekancléř Reinhold Mitterlehner, vlivný vídeňský starosta Michael Häupl, a dokonce i bývalý prezident Heinz Fischer.

Hofera naopak podpořilo pravicové křídlo lidovců v čele s předsedou jejich parlamentní frakce Reinholdem Lopatkou, podporu mu vyjádřil populární „skokan ze stratosféry“ Felix Baumgartner.

„Je to medvědí služba, kterou elity Van der Bellenovi dělají. Část veřejnosti cítí selhání elit, jejich odtržení od reality. Ve chvíli, kdy elity začnou podporovat Van der Bellena, akorát podporují příběh Norberta Hofera,“ poznamenal k podpoře jednotlivých kandidátů politolog Matěj Trávníček.

Narodil se 2. března 1971 ve Vorau, vystudoval Vysokou školu leteckých technologií v Eisenstadtu. V letech 1991 až 1994 pracoval jako systémový inženýr v letecké společnosti Lauda Air. V letech 1996–2007 byl tajemníkem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) pro Burgenland, v letech 2006–2015 mluvčím pro otázky energetiky a životního prostředí pro FPÖ v Národní radě. Některé jeho postoje k energetice jsou blízké straně Zelených. Od roku 2017 působil ve vládě svobodných a lidovců jako ministr dopravy. Je ženatý a má čtyři děti.

Norbert Hofer
Zdroj: Reuters

Znovu se čekala těsná bitva

Podle posledních průzkumů veřejného mínění má šanci na vítězství spíše Hofer, výsledek bude ale zřejmě tak těsný, že se komentátoři neodvažují hádat, kdo se nakonec nastěhuje do kanceláře v Hofburgu.

Podle mnohých politologů rozhodne zřejmě to, komu se na poslední chvíli podaří zmobilizovat více svých příznivců; roli může sehrát třeba i počasí a probíhající advent, které mohou řadu voličů od cesty k urnám odradit.

Podle serveru Kurier bylo vydáno dokonce o pětinu méně hlasovacích lístků než před volbami na jaře. Naopak ve volebních registrech přibylo 17 tisíc lidí, kteří by mohli s ohledem na těsný květnový výsledek konečné vyznění souboje výrazně ovlivnit.

Volební lístek
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Padne po volbách vláda? Ještě se budou divit, co všechno prezident může, varoval Hofer

Nynější hlasování nerozhodne jen o budoucí hlavě rakouského státu, ale může mít podstatný vliv i na podobu příští vládní koalice. Spekuluje se totiž o tom, že na jaře budou předčasné parlamentní volby, ať v těch prezidentských zvítězí kdokoli.

Rakouský prezident má na rozdíl od české hlavy státu mnohem silnější pravomoci. Jednou z nich je možnost odvolat vládu. Zatímco dosud se rakouští prezidenti drželi zpátky a nevyužívali všech svých možností daných ústavou (vždy vzešli ze stran vládní koalice a rozbroje s vládou nehrozily), Hofer v kampani slíbil, že by si v úřadu počínal mnohem energičtěji.

Během kampaně se dokonce nechal slyšet, že „se ještě lidé budou divit, co prezident všechno může“. To podle politologa Thomase Meyera u mnoha lidí z konzervativních kruhů vyvolalo strach, že si bude uzurpovat více moci, než by mu z pozice prezidenta náleželo. Později Hofer svůj výrok zmírnil a slíbil, že by současnou vládu neodvolal.

Van der Bellen ale odmítá vzít zpět svůj kontroverzní slib, že by nejmenoval kancléře z FPÖ, ani kdyby strana vyhrála volby.

Vydáno pod