Ankara dočasně odstoupí od úmluvy o lidských právech. Parlament schválil výjimečný stav

V Turecku začal platit tříměsíční výjimečný stav, který po nezdařeném pokusu o puč ve středu vyhlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Výjimečný stav má předejít dalšímu pokusu o puč a měl by platit zhruba jeden a půl měsíce. V tureckém parlamentu, který má 550 členů, opatření prošlo v poměru 346 ku 115 hlasům. Podle Erdogana skončilo kvůli podílu na převratu již 10 400 lidí ve vazbě a dalších 4060 policie zatkla, a to včetně 103 armádních generálů.

Ankara kvůli omezení některých základních lidských práv dočasně odstoupí od Evropské úmluvy o lidských právech. Podobně jednala po vyhlášení výjimečného stavu v zemi i Francie.

Výjimečný stav musí ještě schválit poslanci, což je vzhledem k rozložení sil v parlamentu a podpoře opozice pouhou formalitou. Prezident Erdogan bude moci vládnout pomocí dekretů a mimo jiné bude možné omezit shromažďovací právo či svobodu projevu.

Na základě výjimečného stavu bude moct vláda ještě tvrději zasáhnout proti účastníkům převratu a jejich přívržencům. Podle Ankary to jsou příznivci hnutí muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije v USA.

Vicepremiér Mehmet Simsek řekl, že AKP dávala dlouho Gülenovu hnutí volnou ruku v domnění, že je pro Turecko prospěšné. „Když prezident Erdogan viděl, jaké ohrožení představují, tak jednal,“ prohlásil Simsek.

Ministr: Život občanů výjimečný stav neovlivní

Turecký vicepremiér Numan Kurtulmus v televizi NTV řekl, že právě kvůli omezení některých základních práv Ankara dočasně odstoupí od Evropské úmluvy o lidských právech, jejímž je Turecko signatářem.

Stejný postup zvolila i Francie, která vyhlásila výjimečný stav po loňských teroristických útocích v Paříži a nedávno ho prodloužila kvůli masakru v Nice. Podle Kurtulmuse je však pravděpodobné, že výjimečný stav v Turecku skončí za jeden až jeden a půl měsíce.

Turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag prohlásil, že hlavním cílem výjimečného stavu je zabránit dalšímu možnému pokusu o převrat, život obyvatel by prý neměl ovlivnit. 

Parlament výjimečný stav posvětil

Podle očekávání se turecký parlament čítající 550 poslanců postavil za výjimečný stav. Tříměsíční opatření zde prošlo v poměru 346 ku 115 hlasům. Vzhledem k rozložení sil se podobný výsledek očekával, protože vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) má 317 poslanců a podporu předem slíbili zákonodárci z krajně pravicové Strany národní akce (MHP).

„Síla národa zvítězila nad tanky,“ prohlásil po hlasování premiér Binali Yildirim. Opoziční Lidová republikánská strana (CHP) ale opatření kritizovala. Její poslanec Sezgin Tanrikulu upozornil, že jsou potlačena lidská práva a svobody. Předseda CHP Özgür Özel rozhodnutí zavést výjimečný stav přirovnal k „občanskému převratu“ proti parlamentu. 

Turecké úřady začaly již v sobotu s rozsáhlými čistkami ve státních institucích, jejichž cílem je odstranit Gülenovy údajné příznivce. Personální čistky se dotkly už více než 60 tisíc vojáků, policistů, soudců, prokurátorů či učitelů, kteří byli buď zatčeni, propuštěni z práce či odvoláni z funkcí. Přes 10 tisíc lidí, většinou vojáků, je ve vazbě. Ve středu tam poslal soud dalších 112 podezřelých včetně některých soudců nejvyššího soudu a prokurátorů.

Podle agentury Anadolu se podařilo zadržet také jednoho z vojáků, kteří útočili na hotel, kde byl ubytován Erdogan během své dovolené před pučem. Poručík byl zadržen na jihovýchodě Turecka a patří k třicítce vojáků hledaných kvůli útoku na hotel. Erdogan útoku unikl, když těsně před ním z hotelu odjel.

Ankara se rovněž snaží předejít útěku lidí podezřelých z účasti na převratu do zahraničí; mimo jiné zpřísnila dohled nad pobřežím Egejského moře, odkud je blízko k řeckým ostrovům. Hlídky ze stejného důvodu posílila i řecká pobřežní stráž.

Řecký soud ve čtvrtek odsoudil osm tureckých vojáků, údajných pučistů, kteří vrtulníkem uprchli v sobotu na území Řecka, k dvouměsíčnímu vězení s tříletým odkladem. Všichni požádali o azyl a dokud nebude tato otázka vyřešena, budou ve vazbě. Odsouzeni byli za nelegální vstup do Řecka. Ankara žádá o jejich vydání, aby je mohla postavit před soud kvůli jejich roli během pátečního převratu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 19 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 57 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...