Téměř všechny části turecké společnosti zasáhly rozsáhlé čistky, které vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana spustila po neúspěšném pátečním pokusu o státní převrat. Dotkly se již více než 60 tisíc vojáků, policistů, soudců, státních zástupců, učitelů a státních úředníků, kteří byli buď zatčeni, vyhozeni z práce či odvoláni ze svých funkcí. Na čistky zareagoval server WikiLeaks, když zveřejnil téměř 300 000 e-mailů ze schránek členů AKP.
Do jaké míry jsou informace obsažené ve zveřejněných dokumentech výbušné, zatím není jasné, informovaly světové agentury. Každopádně by se měly týkat vnitřních záležitostí strany i vztahů Turecka se zahraničím. Turci se k nim ale nedostanou snadno, neboť tamní úřad pro dohled nad internetem zablokoval přístup na server WikiLeaks.
Zprávy pocházejí z doby od roku 2010 do letošního 6. července. Server je dostal údajně týden před pátečním zmařeným pokusem o puč a zveřejnit se je rozhodl v reakci na vládní čistky. „Ověřili jsme původ dokumentů a jejich zdroj a v žádném případě zde není napojení na aktéry převratu či představitele opozice,“ vysvětlil server WikiLeaks.
„V těch e-mailech by mohly být určité indicie, jak strana AKP hodlá postupovat v otázce nového uspořádání turecké společnosti, to znamená ve směru islamizace školství nebo nakládání s kurdskou opozicí. Nebo tam mohou být dokumenty, které by vrhly světlo na dodávky zbraní či jinou pomoc islamistickým rebelům v Sýii, potažmo Islámskému státu,“ pokusil se odhadnout obsah zveřejněné elektronické komunikace Tomáš Laně, bývalý český velvyslanec v Turecku.
- více než 6000 zatčených příslušníků armády
- téměř 9000 policistů propuštěných ze služby
- okolo 3000 odvolaných soudců
- 8777 vyhozených zaměstnanců na ministerstvu vnitra, přes 2000 na ministerstvu mládeže a sportu, 1500 na ministerstvu financí, 257 na úřadu premiéra a 492 na úřadu pro dohled nad náboženskými záležitostmi
- 15 200 učitelů a pracovníků ve školství přišlo o zaměstnání
- 1577 univerzitních děkanů bylo vyzváno k rezignaci
- 30 guvernérů provincií muselo odejít z funkce
Erdogan útočí na ostrůvky disentu
Společným jmenovatelem čistek je podle turecké vlády potrestání organizátorů převratu a všech stoupenců vlivného duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara viní ze zosnování puče. „Vypleníme je od kořenů,“ použil v parlamentu tvrdá slova na adresu údajného Gülenova tábora spiklenců turecký premiér Binali Yildirim.
Podle mínění politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Emila Aslana Souleimanova však Erdogan sleduje jiný cíl. „Rád mluví o tom, že je připraven se vypořádat s virusem ‚gülenismu', avšak ve skutečnosti vše nasvědčuje tomu, že dělá maximum pro to, aby odstranil tzv. kemalisty, tedy zastánce myšlenky sekulární turecké republiky,“ všimnul si.
Ideologii kemalismu zosobňoval Mustafa Kemal Atatürk, otec a zakladatel moderního Turecka. „Hlásily se k ní první turečtí prezidenti a intelektuálové. Historicky měla zajistit ukotvení Turecka jako sekulární republiky, v níž je náboženství podřízeno státu,“ popsal Souleimanov, podle něhož Erdogan útočí právě na jádro kemalismu – armádu a donedávna ještě poměrně nezávislou justici a akademickou sféru. „Těchto ostrůvků disentu se chce zbavit,“ doplnil politolog.
Erdogan: Nevydání Gülena bude chyba, USA ale zůstávají partnery
Do pátečního pokusu o převrat v Turecku byly podle prezidenta zapojeny i jiné země. Zároveň uvedl, že bude pokračovat zatýkání a boj proti Gülenově hnutí, které označuje za teroristickou organizaci. USA odmítají Gülena vydat, dokud Ankara nepředloží důkazy o jeho vině. Podle Erdogana bude velká chyba, když Američané duchovního nevydají.
Vztahy s Washingtonem ale musí podle Erdogana zůstat pozitivní. „Vztahy mezi našimi zeměmi jsou založeny na zájmech, nikoli na pocitech. Jsme strategickými partnery,“ uvedl. Podle něj nesmí roztržka kvůli Gülenovi ovlivnit vztah ohledně turecké letecké základny Inçirlik. Z ní startují letadla mezinárodní koalice, vedené USA, do boje proti organizaci Islámský stát (IS) v Sýrii a v Iráku.
Nejnověji dorazily represe na akademickou půdu i do prostředí médií
Turecká vysokoškolská rada (YÖK) zakázala svým středečním rozhodnutím akademickým pracovníkům cestovat do zahraničí, a to až do odvolání. Podle vyjádření tohoto nejvyššího dozorového orgánu nad tureckým vysokým školstvím by měly univerzity okamžitě zpět do vlasti povolat všechny své zaměstnance, kteří v současnosti v cizině už pobývají.
YÖK zároveň vyzvala rektory, aby prověřili členy svých akademických sborů kvůli jejich možnému napojení na hnutí zmiňovaného Fethullaha Gülena. Čtyři univerzitní rektory zároveň YÖK rovnou odvolala. Už v úterý turecké ministerstvo školství odebralo licence 21 000 učitelů pracujících v soukromých institucích. YÖK týž den nařídila 1577 děkanů státních i soukromých univerzit v zemi, aby podali rezignaci.
Ve středu turecké ministerstvo školství zavřelo 626 vzdělávacích institucí, z nichž většina jsou soukromé školy. Jde o další z kroků v tažení proti příznivcům duchovního Fethullaha Gülena, jehož hnutí provozuje v Turecku řadu škol i sociálních institucí. Podle agentury Anadolu turecké ministerstvo školství oznámilo, že celkem už propustilo 21 738 svých zaměstnanců po celé zemi.
Kvůli pokusu o vojenský puč bylo oficiálně obviněno 99 ze zhruba 360 generálů.
Podle organizace Amnesty International úřady zakročily i proti médiím a novinářům – zablokovaly přístup k více než dvaceti zpravodajským stránkám, zrušily akreditace 34 novinářů a na jednoho novináře kvůli způsobu, jakým o nezdařeném pokusu o převrat informoval, dokonce vydaly zatykač. Podle některých zpráv došlo také ke zrušení licencí pro 25 mediálních domů.
Turecké úřady po neúspěšném puči zatkly dva členy ústavního soudu. Celkem bylo ve středu zatčeno 113 soudních úředníků.
Turecko se vzdaluje od Západu
Všechny výše uvedené čistky zemi výrazně odklánějí od západního společenství liberálních demokracií. „Evropská unie vidí, že Turecko není jejím možným členem. Turecká vláda bude ale tvrdit, že je to legitimní boj proti terorismu. A kroky, které podniká, nebude považovat za něco, co ji vzdaluje od Evropské unie,“ zdůraznil Laně.
Ve středu také pět hodin zasedala turecká Národní bezpečnostní rada (MGK). Turecký deník Hürriyet poté informoval, že vláda plánuje ustavení zvláštního tribunálu pro pučisty a vybudování speciálního vězení pro ty, kteří se zúčastnili pátečního pokusu o státní převrat. Po zasedání vlády Erdogan vyhlásil tříměsíční výjimečný stav.
Deník zároveň uvedl, že se na veřejnosti objevil seznam jmen stovek vojáků s uvedením funkcí, které by zastávali v případě, že by byl páteční pokus o vojenský převrat úspěšný. Seznam podle deníku obsahuje jména 413 důstojníků. Nicméně dva nejvyšší posty v seznamu zůstaly prázdné. Jde o funkci náčelníka generálního štábu a velitele pozemních sil. Podle deníku měla být první z těchto funkcí nabídnuta současnému náčelníkovi generálního štábu Hulusimu Akarovi, který prý ale nabídku odmítl.
