Rusko se pokusí navázat se Severoatlantickou aliancí po jejím varšavském summitu dialog. Po setkání s finským prezidentem Saulim Niinistöm to oznámil ruský prezident Vladimir Putin. Moskva chce s NATO jednat navzdory jejímu rozpínání k hranicím Ruska, řekl Putin.
Pokusíme se navázat dialog s NATO, i když se rozpíná, oznámil Putin
Rusko chce podle prezidenta po summitu Aliance ve Varšavě, který se bude konat 8. a 9. července, jednat na Radě NATO–Rusko o krocích vedoucích k vybudování důvěry a o prevenci konfliktů hlavně v oblasti Pobaltí.
Pokud k Putinem ohlášenému zasedání Rady NATO–Rusko skutečně dojde, bude to teprve druhé setkání od vypuknutí ukrajinské krize.
Vladimir Putin se svým finským protějškem
Putin Finsko varoval před vstupem do NATO
Ruský prezident o vztazích s NATO hovořil na tiskové konferenci po setkání s finským prezidentem Saulim Niinistöm, jehož země součástí Aliance není.
Před časem Moskva varovala Finsko i Švédsko před přistoupením k NATO. Rusko by v tom případě podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova přijalo příslušná vojensko-technická opatření.
Svému finskému protějšku Putin řekl, že respektuje neutralitu země, s čímž souvisí i fakt, že ruští vojáci jsou ve značné vzdálenosti od finských hranic. Pokud by se ale Helsinky rozhodly vstoupit do NATO, situace by se podle ruské hlavy státu razantně změnila.
„Myslíte, že bychom to tak nechali: naše jednotky ve vzdálenosti 1500 kilometrů (od hranice s Finskem)?“ řekl Putin. „NATO by rádo bojovalo s Ruskem, a to až do posledního finského vojáka,“ varoval ruský prezident.
Niinistö Putina vyzval, aby se zasadil o to, že budou mít všechny vojenské letouny při přeletech nad Pobaltím zapnuté identifikační transpondéry, a bylo je tak možné identifikovat.
Ruské letouny podle Putina občas bez zapnutých transpondérů nad Baltem létají, avšak alianční stroje tak podle něj činí mnohem častěji. Niinistöovi nicméně slíbil, že téma transpondérů Moskva nastolí na budoucí Radě Rusko-NATO.
Na summitu NATO ve Varšavě by členské země měly schválit vyslání čtyř mezinárodních praporů na východní hranice Aliance. Vojáci by měli působit v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Velení praporů by se měli ujmout Němci, Britové, Američané a Kanaďané. Aliance chce krokem reagovat na obavy východních členů z agresivní politiky Ruska.