Pokusíme se navázat dialog s NATO, i když se rozpíná, oznámil Putin

Rusko se pokusí navázat se Severoatlantickou aliancí po jejím varšavském summitu dialog. Po setkání s finským prezidentem Saulim Niinistöm to oznámil ruský prezident Vladimir Putin. Moskva chce s NATO jednat navzdory jejímu rozpínání k hranicím Ruska, řekl Putin.

Rusko chce podle prezidenta po summitu Aliance ve Varšavě, který se bude konat 8. a 9. července, jednat na Radě NATO–Rusko o krocích vedoucích k vybudování důvěry a o prevenci konfliktů hlavně v oblasti Pobaltí.

Pokud k Putinem ohlášenému zasedání Rady NATO–Rusko skutečně dojde, bude to teprve druhé setkání od vypuknutí ukrajinské krize

Vladimir Putin se svým finským protějškem
Zdroj: Reuters

Putin Finsko varoval před vstupem do NATO

Ruský prezident o vztazích s NATO hovořil na tiskové konferenci po setkání s finským prezidentem Saulim Niinistöm, jehož země součástí Aliance není.

Před časem Moskva varovala Finsko i Švédsko před přistoupením k NATO. Rusko by v tom případě podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova přijalo příslušná vojensko-technická opatření.

Svému finskému protějšku Putin řekl, že respektuje neutralitu země, s čímž souvisí i fakt, že ruští vojáci jsou ve značné vzdálenosti od finských hranic. Pokud by se ale Helsinky rozhodly vstoupit do NATO, situace by se podle ruské hlavy státu razantně změnila.

„Myslíte, že bychom to tak nechali: naše jednotky ve vzdálenosti 1500 kilometrů (od hranice s Finskem)?“ řekl Putin. „NATO by rádo bojovalo s Ruskem, a to až do posledního finského vojáka,“ varoval ruský prezident. 

Niinistö Putina vyzval, aby se zasadil o to, že budou mít všechny vojenské letouny při přeletech nad Pobaltím zapnuté identifikační transpondéry, a bylo je tak možné identifikovat.

Ruské letouny podle Putina občas bez zapnutých transpondérů nad Baltem létají, avšak alianční stroje tak podle něj činí mnohem častěji. Niinistöovi nicméně slíbil, že téma transpondérů Moskva nastolí na budoucí Radě Rusko-NATO.

Na summitu NATO ve Varšavě by členské země měly schválit vyslání čtyř mezinárodních praporů na východní hranice Aliance. Vojáci by měli působit v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Velení praporů by se měli ujmout Němci, Britové, Američané a Kanaďané. Aliance chce krokem reagovat na obavy východních členů z agresivní politiky Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarská delegace chce jednat o inspekci Družby, Kyjev misi zpochybnil

Maďarská delegace odcestovala do Kyjeva, aby projednala inspekci ropovodu Družba, uvedla agentura MTI. Ropovodem Družba neproudí ruská ropa na Slovensko a do Maďarska od 27. ledna, kdy ropovod podle Kyjeva poškodil ruský útok. K misi se připojilo i Slovensko, uvedl vedoucí delegace. Maďarská mise nemá na Ukrajině žádné oficiální postavení, žádné jednání s ní není naplánováno a její členové přicestovali jako turisté, uvedla v reakci ukrajinská diplomacie.
před 6 mminutami

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Ve Spojených arabských emirátech zranily dva íránské drony čtyři lidi blízko dubajského letiště. Tři nákladní lodě v Perském zálivu a Hormuzském průlivu zase zasáhly neznámé projektily.
03:37Aktualizovánopřed 10 mminutami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
10:35Aktualizovánopřed 44 mminutami

Evropa plánuje, jak poskytnout miliardy Kyjevu i přes veto Maďarska a Slovenska, píše Politico

Ukrajina získá peníze od zemí EU na financování svého válečného úsilí, i když Maďarsko a Slovensko budou nadále blokovat slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), uvedli dva evropští diplomaté pro bruselský server Politico.
před 1 hhodinou

Oprava trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí, ovlivní to i české linky

Dokončení generální opravy železniční trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí o měsíc a půl. Původně měla být hotová do konce dubna, kvůli tuhé zimě se ale zpozdily některé práce. Odložené zprovoznění trati bude mít vliv na vlakovou linku Českých drah z Prahy do Hamburku i plánované spuštění přímé linky Praha-Kodaň.
před 3 hhodinami

Vůdce Íránu utrpěl při útocích zranění, ale je v pořádku, tvrdí prezidentův syn

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl ve středu podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Chameneí mladší v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.
před 4 hhodinami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár nejspíš zavinil člověk, uvedla policie. Nic ale podle ní nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o teroristický čin.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Srovnání satelitních záběrů ukazuje následky leteckých úderů na Írán

Nadále pokračující společné vzdušné údery Izraele a USA vyřazují z provozu raketové základny i továrny související s vojenským průmyslem napříč Íránem. Jejich dopady zachycuje porovnání satelitních snímků. Útoky následují po úterním prohlášení amerického ministra obrany Petea Hegsetha, podle něhož Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 5 hhodinami
Načítání...