Hned dvojí možnost zahladit historická mementa v sobě skrývá cesta Baracka Obamy na Dálný východ. Šéf Bílého domu by mohl nejprve zrušit 30 let trvající zbrojní embargo na Vietnam – a de facto tak odstranit poslední pozůstatek vleklého konfliktu v této zemi z druhé poloviny minulého století. Z Hanoje bude pokračovat do Japonska. Tam bude jeho cílem kromě summitu G7 také místo bombového útoku ze srpna 1945 – Hirošima. Obama bude prvním americkým prezidentem, který cestu do tohoto japonského města od konce války uskuteční.
Do Vietnamu dorazil prezident několik měsíců poté, co USA podepsaly s ním, Japonskem a dalšími devíti zeměmi smlouvu o Transpacifickém partnerství, která by měla americkým firmám usnadnit přístup na asijské trhy.
Dohoda ale ještě čeká na ratifikaci americkým kongresem a zákonodárci ostatních zemí, předpokládá se tedy, že prezident bude mluvit o důležitosti schválení výsledku tohoto pět let dlouhého vyjednávání.
Hanoj žije návštěvou amerického prezidenta už několik dní. Obama by měl do vietnamského hlavního města dorazit v pondělí. Většina lidí si myslí, že jeho návštěva přinese pozitivní změny do ekonomiky země. „Obamova návštěva znamená uzavření minulosti. Co je důležité, je přítomnost. Tyto dvě země můžou vzájemně více rozvíjet své ekonomiky,“ míní řidič rikši Vu Van Manh.
Otazník stále visí nad rozhodnutím o zrušení zbrojního embarga, které USA uvalily na Vietnam před třiceti lety. Je to něco, o co se vietnamský komunistický režim už dlouho snaží, zrušení by znamenalo také smazání jednoho z posledních pozůstatků z období války ve Vietnamu v letech 1955 až 1975.
„Co se týče Vietnamu, když se podíváte na obchodní, strategickou spolupráci mezi lidmi, tak jsme připravení povýšit tento vztah způsobem, který si nejen připomene minulost, ale který se týká hodně i budoucnosti,“ poznamenal zástupce poradkyně pro národní bezpečnost Ben Rhodes.
Na dodávání zbraní mají USA zájem mimo jiné proto, že nyní je největším vietnamským dodavatelem Rusko. Překážkou je ale stav dodržování lidských práv (vládnoucí komunistická strana omezuje svobodu slova, názoru, tisku, sdružování i náboženského vyznání, často prostřednictvím fyzického zastrašování), nehledě na nelibost Číny, kterou by tento krok jistě vyvolal, stejně jako ji vyvolalo částečné uvolnění embarga před dvěma lety.
Obama se setká se se svým protějškem Tran Quang Daiem, s premiérem a s generálním tajemníkem komunistické strany a také s disidenty, jak přiblížil program prezidentovy návštěvy jeho bezpečnostní poradce Ben Rhodes. Ale jak podotýká americký zpravodaj České televize Martin Řezníček, možná se nastartuje bližší spolupráce mezi oběma zeměmi, ale není to zásadní přelom, jako byla historicky první návštěva prezidenta Billa Clintona v roce 2000.
Historický moment naopak čeká Hirošimu, město, kde výbuch atomové bomby okamžitě zabil na 80 tisíc lidí, s následky ozáření, na něž umírají lidé dodnes, dohromady až 260 tisíc. Teplota při dopadu pumy dosahovala několika milionů stupňů – jednou z mála památek, které přežily, je železobetonový Průmyslový palác.
Torzo díla stojí na místě dodnes jako připomínka brutality použití jaderných zbraní. Palác je dílem českého architekta Jana Letzela, stavba vydržela díky neobyčejně pevné konstrukci.
I přesto, že Barack Obama má pověst hlavy státu, která se nebojí omlouvat, k žádnému takovému kroku se v Hirošimě podle Bílého domu nechystá. Projev se bude nést spíše v duchu uctění obětí a k prosazování Obamovy ideje světa bez atomových zbraní; tu připomíná i nedávná dohoda s Íránem.
Pohled Američanů a Japonců na osudný den 6. srpna 1945 se totiž zásadně liší. Zatímco Japonci vidí zbytečné zmaření stovek tisíců životů, Američané ho berou společně s druhým útokem na Nagasaki jako ukončení drastické války a záchranu desetitisíců amerických vojáků.
