Vojáci osvobození výměnou: Jeden Izraelec za tisíc Palestinců

Dostane se ukrajinská letkyně Nadija Savčenková z ruského vězení díky výměně? Nebyla by první. Konflikt na východě Ukrajiny přinesl i jiné příležitosti k předání zajatců, podobně válka v Sýrii. Někdy bývá počet předaných zajatců očividně nevyvážený. Například izraelský voják Gilad Šalit byl v roce 2011 vyměněn za tisícovku palestinských vězňů.

Bezprecedentní výměnu provedl Izrael před pěti lety. Izraelský voják Gilad Šalit strávil v zajetí pět let v pásmu Gazy, kam ho uneslo hnutí Hamas. Domů se dostal výměnou za tisícovku palestinských vězňů z izraelských trestnic. První skupinu 477 vězňů propustili hned, dalších 550 Palestinců dostalo svobodu v následujících měsících. Po několika letech se ale padesát z těchto lidí znovu ocitlo v izraelském vězení, když Izraelci spustili pátrací akci kvůli únosu tří mladíků.

Když se Šalit v říjnu 2011 vrátil do svého rodiště, galilejské obce Micpe Hila, kam ho přepravila vojenská helikoptéra, čekaly ho tam zástupy zpívajících a tančících obyvatel, kteří ho zasypali květinami. Podle vojenských lékařů trpěl Šalit podvýživou a nedostatkem slunečního světla. Německý policejní psycholog odhadoval, že může proces překonávání následků zajetí a Šalitův návrat k normálnímu životu trvat měsíce až roky.

Gilad Šalit se svým otcem (vpravo) a Benjaminem Netanjahuem (druhý zleva)
Zdroj: Reuters/Ho New

Pro Izrael to rozhodně nebyla první výměna zajatců. Nebylo ale výjimkou, že v dohodách figurovala i těla mrtvých. Podobně rozsáhlá výměna jako v případě Šalita proběhla i v roce 1983, kdy Izrael pustil na svobodu 4765 palestinských vězňů za šest vojáků, které zadržovala frakce palestinského hnutí Fatah. O dva roky později Izrael vyměnil 1150 Palestinců za tři vojáky, kteří padli do zajetí v roce 1982 při bojích v Libanonu. Samotné vyjednávání o jejich předání trvalo téměř devět měsíců.

Z novějších případů lze zmínit rok 2008, kdy Hizballáh vydal těla dvou izraelských vojáků, které zadržel na izraelsko-libanonské hranici v červenci 2006. Kvůli nim přitom vypukla i válka, při níž přišlo o život na třináct set lidí. Izrael výměnou předal pět libanonských vězňů, mezi nimi i teroristu Sámira Kantara, který si od roku 1979 odpykával doživotní trest za mimořádně brutální vraždy tří Izraelců, včetně malé holčičky. V rámci dohody předal Izrael i ostatky 199 Libanonců, Palestinců a Arabů, kteří byli zabiti při pokusech proniknout na sever Izraele.

V lednu 2004 pak Izrael propustil čtyři sta vězněných Palestinců. Mezi propuštěnými byli i dva přední vůdci Hizballáhu Mustafá Dirání, který se dostal do zajetí už v roce 1994, a Abdal Karím Ubajd, kterého Izraelci získali ještě dřív, v roce 1989. Hizballáh zase propustil izraelského obchodníka Elhanana Tannenbauma a předal těla tří izraelských vojáků. K dalším výměnám došlo jak v osmdesátých, tak devadesátých letech.

Únos, nebo dezerce? Zajatce měnily i USA

Vyjednávání v posledních letech vedla řada států s různými radikálními organizacemi. V roce 2014 dosáhly Spojené státy americké propuštění svého vojáka Bowea Bergdahla, kterého téměř pět let zadržovalo hnutí Taliban v Afghánistánu. K výměně podle agentury AP došlo po tajném a nepřímém vyjednávání mezi USA a Talibanem zprostředkovaném Katarem.

Na oplátku USA propustily pět členů Talibanu držených ve věznici na základně Guantánamo na Kubě. Pětici Afghánců předaly Spojené státy Kataru, který podle podmínek nesměli minimálně rok po propuštění opustit.

Bowe Bergdahl
Zdroj: Jonathan Drake/Reuters

Bergdahl byl podle agentury Reuters nicméně jediným známým pohřešovaným americkým vojákem ve válce v Afghánistánu, kterou zahájily USA koncem roku 2001 po teroristických útocích z 11. září téhož roku. Bergdahlův příběh ale není tak jednoznačný. Někteří jeho kolegové totiž tvrdí, že před svým zajetím opustil Bergdahl bez povolení své stanoviště. Není tak podle nich hrdina, ale dezertér.

Na konci roku 2015 tak bylo rozhodnuto, že půjde před vojenský soud, obvinění se týká jak dezerce, tak ohrožení dalších vojáků. Hlavní z vojenských vyšetřovatelů případu Mark Visger podle Bergdahlových právníků ale doporučil, že by voják neměl skončit s trestem vězení. Měl by být posuzován mírněji podobně jako u civilních soudů, které řeší přečiny.

Výměny na východě Ukrajiny

Momentálně se hodně spekuluje o tom, jestli případné propuštění ukrajinské pilotky Nadiji Savčenkové odsouzené v Rusku proběhne formou výměny za dva ruské vojáky, které zase odsoudili na Ukrajině. V případě východoukrajinského konfliktu by to ale nebyl ojedinělý případ, kdy se mluvilo o předání a kdy k němu i došlo. Případ s mezinárodním dosahem se stal v dubnu 2014. Nedaleko východoukrajinského Slavjanska proruští ozbrojenci zadrželi skupinku pozorovatelů OBSE, kteří patřili ke zvláštnímu týmu pro kontrolu odzbrojení. Misi tvořili tři němečtí vojáci, jejich překladatel a dále vojenští zástupci z České republiky, Polska, Švédska a Dánska. Ozbrojenci zajali také několik Ukrajinců, kteří misi doprovázeli.

Představitel vzbouřenců Denis Pušilin označil zadržené osoby za špiony NATO. Oznámil také, že je ochoten je propustit na svobodu jen výměnou za jiné zajatce. Vůdce slavjanských separatistů Vjačeslav Ponomarjov chtěl údajně hlavně získat svého zástupce Igora Perepečajenka. Už na začátku však propustili ze zdravotních důvodů švédského člena mise OBSE. Rozhovory o propuštění vězněných členů mise pak Ponomarjov podmiňoval odvoláním sankcí. 

Zatímco ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval k osvobození evropských vojenských komisařů, tak německá kancléřka Angela Merkelová telefonicky požádala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby pomohl s osvobozením členů mise OBSE. Po osmi dnech bylo všech sedm zadržovaných členů mise OBSE propuštěno na svobodu. Podle Ponomarjova byla důvodem osvobození obava o bezpečnost inspektorů v situaci, kdy se ve městě bojuje. Kromě členů mise bylo propuštěno také pět osob z jejich doprovodu.

Osvobození pozorovatelé OBSE
Zdroj: Marko Djurica/Reuters

Jen o několik dní později nakonec na předání došlo, i když v jiném případě. Ukrajinští separatisté v Doněcku propustili tři zadržované důstojníky tajné služby SBU výměnou za osvobození bývalého „lidového gubernátora“ Doněcké oblasti Pavla Gubareva, který byl ve vyšetřovací vazbě od března. Policie ho zadržela kvůli podezření z pokusu o násilné převzetí moci. Spolu s Gubarevem byli osvobozeni další dva proruští radikálové.

Na konci léta 2014 si pak ukrajinské vedení vyměnilo se vzbouřenci na východě země postupně desítky vojáků. Předání zajatců na základě zásady „všichni za všechny“ předpokládaly dohody, kterých bylo dosaženo 5. a 19. září v běloruském Minsku. Při první oficiální výměně zajatců se ocitlo na svobodě z každé strany 37, při druhé 70 a při třetí 38 lidí.

Proruští separatisté v Doněcku vedou ukrajinské zajatce v srpnu 2014
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Deník The New York Times ale upozorňoval na příkladu jedné konkrétní předávky z konce září, že se Ukrajinci potýkali i s nedostatkem zajatců, aby je mohli vyměnit v poměru jeden za jednoho. Propustili tak pestrou směsici mužů, žen a náctiletých mladíků. Tvrdili, že je dovezli i ze vzdálených věznic, až z Kyjeva. Mnozí z nich vysvětlovali, že nikdy neválčili v řadách proruských separatistů a že ve skutečnosti nemají ani ponětí, jak se dostali do výměny zajatců na východě Ukrajiny. Jen sedm z dvaceti osmi lidí měli skutečně být povstalečtí bojovníci.

Ruského majora Vladimira Starkova pak v loňském roce Ukrajina vyměnila za náčelníka Andrije Hrečaného. Starkova zajali v červenci předchozího roku v části Doněcké oblasti. Ukrajina tvrdí, že Starkov ještě s jedním ruským vojákem jel v kamionu plně naloženém municí, která byla údajně určená povstalcům. Ukrajinský soud ho poslal na 14 let do vězení, a to za „účast v agresivní válce vedené proti Ukrajině na rozkaz náčelníka generálního štábu armády Ruské federace“. Ukrajinský prezident Petro Porošenko mu však v souvislosti s výměnou udělil milost.

Zajatci v Sýrii

Výměny zajatců se nevyhnuly ani válečným situacím v Sýrii a Iráku. Rebelové například loni propustili 25 žen a dětí, které unesli v šíitských městech na severu Sýrie, aby získali jednoho svého velitele. Syrská státní média ani představitelé se však ke zprávě o výměně zajatců mezi rebely a provládními silami nevyjádřili. 

Syrské město Homs
Zdroj: Khaled Al Hariri/Reuters

V roce 2013 pak došlo k třístranné výměně zajatců. Začala v říjnu, kdy syrští povstalci pustili na svobodu devět libanonských mužů zadržovaných půldruhého roku. Podle opozice to byli členové hnutí Hizballáh, jež proti nim bojuje po boku syrských vojáků. Příbuzní zajatců celou dobu tvrdili, že to byli šíitští poutníci, kteří se přes Sýrii vraceli od svatyní v Íránu.

V Libanonu po vydání skupiny Libanonců propustili dva turecké piloty. Do zajetí je vzali příbuzní Libanonců zadržených v Sýrii, aby je mohli za své blízké vyměnit. Povstalci, kteří Libanonce zadržovali na severu Sýrie, na dohodu o výměně podle agentury Reuters přistoupili s tím, že režim propustí dvě stě vězněných žen. Syrské úřady v té době ale propustily 61 zadržených žen.

  • Červen 2010 - Proběhla největší známá výměna zadržených ruských a amerických špionů od konce studené války. Na východním pobřeží USA bylo zatčeno 10 osob kvůli špionáži pro Rusko. Ke skupině se Rusko přihlásilo a obě země se nakonec dohodly na výměně špionů, jež se uskutečnila 9. července – Američané vyhostili všech deset údajných ruských vyzvědačů a Rusové týž den omilostnili čtyři osoby odsouzené za špionáž pro Západ. Jedním z nich byl ruský vědec Igor Suťagin. Výměna se uskutečnila ve Vídni.
  • Říjen 1986 - Před schůzkou Michaila Gorbačova a Ronalda Reagana v islandském Reykjavíku byl zakladatel sovětské Helsinské skupiny a disident Jurij Orlov vyměněn do USA za nejmenovaného vězněného sovětského rozvědčíka.
  • Únor 1986 - Na berlínském Glienickém mostě bylo vyměněno celkem devět osob. Západním směrem putoval na Ukrajině narozený bojovník za lidská práva Anatolij Ščaranskij (pozdější několikanásobný izraelský ministr Natan Ščaranskij), který byl v Rusku obviněn z vyzvědačství ve prospěch Spojených států, dále občané NDR Wolf-Georg Frohn a Dietrich Nistroy a rovněž Čech Jaroslav Javorský. Výměnou za jejich svobodu získal Sovětský svaz československé špiony Hanu Köcherovou a Karla Köchera, dále ruského občana Jevgenije Semljakova, Poláka Jerzyho Kaczmarka a Němce Detlefa Scharfenortha.
  • Červen 1985 - Třiadvacet politických vězňů z východního Německa, mimo jiné Eberhard Fätkenheuer a Werner Jonsek, bylo v Berlíně vyměněno za čtyři odhalené spolupracovníky zpravodajských služeb komunistického bloku.
  • Říjen 1981 - Za osm britských, amerických a západoněmeckých špionů byl vyměněn východoněmecký špion Günter Guillaume, bývalý referent spolkového kancléře Willyho Brandta. Guillaume byl původně odsouzen ke 13 letům odnětí svobody a jeho odhalení v roce 1974 způsobilo Brandtův politický pád.
  • Duben 1979 - Vyměněni byli dva sovětští špioni Rudolf Čerňajev a Valdik Enger, kteří byli v USA zadrženi v květnu 1978 a odsouzeni na 50 let vězení. Moskva je vyměnila za vězněné disidenty Alexandra Ginzburga, Eduarda Kuzněcova, Marka Dymšice, Valentina Moroze a Georgije Vinse.
  • Září 1974 - Izrael předal do Sovětského svazu vyzvědače Jurije Linova, kterého zatkl na jaře 1973. Linov měl získat informace o izraelském jaderném programu. Výměnou za Linova Izrael od Rusů dostal bulharského Žida Heinricha Spetera, odsouzeného za špionáž k trestu smrti, a trojici ruských Židů náležejících k šestnáctičlenné skupině, která se údajně pokusila unést letadlo.
  • Duben 1964 - Vězněný sovětský rozvědčík Konon Molodyj, působící na Západě jako kanadský obchodník Gordon Londsdale, byl vyměněn za britského agenta Grevilla Wynnea odsouzeného v SSSR v roce 1963 na osm let vězení. Molodyj se v roce 1968 stal předobrazem hrdiny sovětského špionážního filmu Mrtvá sezona.
  • Únor 1962 - V Berlíně byl za sovětského špiona Rudolfa Abela zadrženého Američany vyměněn pilot amerického špionážního letounu U-2 Francis Gary Powers, který byl v květnu 1960 sestřelen nad Sovětským svazem a odsouzen k deseti letům vězení. USA byl rovněž předán americký student Frederic Pryor, zatčený v létě 1961 ve Východním Berlíně pro údajnou špionáž. O případu natočil v loňském roce film Steven Spielberg pod názvem Most špionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 8 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 34 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 10 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...