Výměna zajatců na Ukrajině se komplikuje, Kyjev nemůže některé najít

Kyjev – Proruští separatisté z východu Ukrajiny budou s Kyjevem znovu jednat o výměně zajatců a politických vězňů. Kyjev prý nemůže některé zajatce, jejichž vydání separatisté požadují, najít. Tvrzení ale zatím nebylo možné ověřit u druhé strany. Podle Severoatlantické aliance zůstává na východní Ukrajině zhruba tisíc ruských vojáků, kolem dvaceti tisíc příslušníků ruské armády je na ukrajinsko-ruských hranicích.

„Včera večer se měla konat videokonference o zajatcích, ale Ukrajinci navázali spojení o několik hodin později, než bylo domluveno. Vysvětlovali to tím, že nenašli šest zajatců z požadovaných 36, a požádali o pauzu,“ tvrdil podle agentury ITAR-TASS zdroj z řad povstalců. Další kolo jednání se má podle něj odehrát během dneška, nicméně podobné průtahy prý znepokojují i zástupce Červeného kříže a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Podle Kyjeva je ale problém v nedůslednosti a vrtoších druhé strany. „Pokračujeme v jednání. Teroristé ne vždy akceptují podmínky, které původně navrhovali, ale neustáváme v úsilí osvobodit naše chlapce,“ prohlásil v Kyjevu mluvčí bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

Výměna 36 zajatých vojáků za 36 zajatých separatistů se původně měla odehrát již ve středu. Kyjev prý trvá při výměně zajatců na vyřízení všech právních formalit, což ale „potrvá nejméně dva týdny“, protože kyjevské úřady prý „nejprve hledají zajatce po celé Ukrajině a pak každého předvedou před soud“, uvedl zdroj agentury ITAR-TASS.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se během noci na dnešek zmínil o osvobození dalších 26 ukrajinských vojáků; ukrajinská média informují jen o dvaceti propuštěných. Od vyhlášení příměří bylo ze zajetí propuštěno asi 700 příslušníků vládních sil.

Rebelové dříve slibovali, že do konce týdne propustí 863 zajatých ukrajinských vojáků, a na oplátku očekávali, že jim Kyjev předá 311 zajatců z řad ozbrojených separatistů. V médiích se ale objevují i jiná čísla. Agentura Interfax-Ukrajina dnes citovala generála Volodymyra Rubana, podle kterého rebelové drží v zajetí stále více než tisícovku ukrajinských vojáků.

  • S výměnou zajatců počítá dohoda o příměří, kterou minulý pátek zástupci Ukrajiny a separatistů uzavřeli v Minsku. Kyjev se snaží, aby se tato úmluva vztahovala i na ukrajinské důstojníky obviněné u ruských soudů. 

Podle NATO zůstává na Ukrajině kolem tisíce ruských vojáků. „Ohlášené stažení ruských vojáků z východní Ukrajiny by bylo skvělým krokem, ale zatím o tom nemáme žádné zprávy. Skutečností je, že se tam stále pohybuje kolem tisíce příslušníků ruské armády se značným množstvím vojenské techniky a zhruba 20 000 ruských vojáků zůstává na rusko-ukrajinské hranici,“ uvedl jeden z úředníků NATO. Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve středu oznámil, že se už z ukrajinského území stáhlo 70 procent příslušníků ruské armády.

Příměří stále narušují přestřelky

Příměří trvá už šestý den, obě strany se ale obviňují z jeho porušování. Podle Kyjeva separatisté zaútočili hned na osmi místech. „Teroristé stále provokují ukrajinské vojáky. Spoléhám na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, že dohlédne na příměří,“ uvedl ukrajinský prezident Petro Porošenko. „Klid zbraní trvá, ale od pátku jsme zaznamenali, zvláště v Doněcku, mnoho menších incidentů. Jsou to nedlouho trvající incidenty, jsou i oběti na lidských životech, ale nemůžeme mluvit o velké vojenské operaci,“ dodal Karas.

Situaci na východě Ukrajiny bedlivě sledují zástupci osmadvacítky, kteří mají rozhodnout o zpřísnění sankcí, které Unie uvalila na Moskvu. Ty už jsou odsouhlasené, jejich spuštění se ale díky příměří odkládá. Unijní sankce mají zasáhnout právě armádní průmysl, třeba obří zbrojovku Uralvagonzavod nebo přední ruské výrobce letadel a vrtulníků.

Kreml mezitím dál ukazuje světu, že si z opatření nic nedělá. Včera úspěšně otestoval novou mezikontinentální raketu a do čela komise pro přezbrojení armády se postavil sám prezident. „Ukrajinská krize, kterou stvořili a stále podněcují naši někteří západní partneři, slouží ke vzkříšení západní vojenské aliance,“ vzkázal Vladimir Putin. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 13 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 2 hhodinami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 5 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 7 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 14 hhodinami
Načítání...