Výměna zajatců na Ukrajině se komplikuje, Kyjev nemůže některé najít

Kyjev – Proruští separatisté z východu Ukrajiny budou s Kyjevem znovu jednat o výměně zajatců a politických vězňů. Kyjev prý nemůže některé zajatce, jejichž vydání separatisté požadují, najít. Tvrzení ale zatím nebylo možné ověřit u druhé strany. Podle Severoatlantické aliance zůstává na východní Ukrajině zhruba tisíc ruských vojáků, kolem dvaceti tisíc příslušníků ruské armády je na ukrajinsko-ruských hranicích.

„Včera večer se měla konat videokonference o zajatcích, ale Ukrajinci navázali spojení o několik hodin později, než bylo domluveno. Vysvětlovali to tím, že nenašli šest zajatců z požadovaných 36, a požádali o pauzu,“ tvrdil podle agentury ITAR-TASS zdroj z řad povstalců. Další kolo jednání se má podle něj odehrát během dneška, nicméně podobné průtahy prý znepokojují i zástupce Červeného kříže a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Podle Kyjeva je ale problém v nedůslednosti a vrtoších druhé strany. „Pokračujeme v jednání. Teroristé ne vždy akceptují podmínky, které původně navrhovali, ale neustáváme v úsilí osvobodit naše chlapce,“ prohlásil v Kyjevu mluvčí bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

Výměna 36 zajatých vojáků za 36 zajatých separatistů se původně měla odehrát již ve středu. Kyjev prý trvá při výměně zajatců na vyřízení všech právních formalit, což ale „potrvá nejméně dva týdny“, protože kyjevské úřady prý „nejprve hledají zajatce po celé Ukrajině a pak každého předvedou před soud“, uvedl zdroj agentury ITAR-TASS.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se během noci na dnešek zmínil o osvobození dalších 26 ukrajinských vojáků; ukrajinská média informují jen o dvaceti propuštěných. Od vyhlášení příměří bylo ze zajetí propuštěno asi 700 příslušníků vládních sil.

Rebelové dříve slibovali, že do konce týdne propustí 863 zajatých ukrajinských vojáků, a na oplátku očekávali, že jim Kyjev předá 311 zajatců z řad ozbrojených separatistů. V médiích se ale objevují i jiná čísla. Agentura Interfax-Ukrajina dnes citovala generála Volodymyra Rubana, podle kterého rebelové drží v zajetí stále více než tisícovku ukrajinských vojáků.

  • S výměnou zajatců počítá dohoda o příměří, kterou minulý pátek zástupci Ukrajiny a separatistů uzavřeli v Minsku. Kyjev se snaží, aby se tato úmluva vztahovala i na ukrajinské důstojníky obviněné u ruských soudů. 

Podle NATO zůstává na Ukrajině kolem tisíce ruských vojáků. „Ohlášené stažení ruských vojáků z východní Ukrajiny by bylo skvělým krokem, ale zatím o tom nemáme žádné zprávy. Skutečností je, že se tam stále pohybuje kolem tisíce příslušníků ruské armády se značným množstvím vojenské techniky a zhruba 20 000 ruských vojáků zůstává na rusko-ukrajinské hranici,“ uvedl jeden z úředníků NATO. Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve středu oznámil, že se už z ukrajinského území stáhlo 70 procent příslušníků ruské armády.

Příměří stále narušují přestřelky

Příměří trvá už šestý den, obě strany se ale obviňují z jeho porušování. Podle Kyjeva separatisté zaútočili hned na osmi místech. „Teroristé stále provokují ukrajinské vojáky. Spoléhám na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, že dohlédne na příměří,“ uvedl ukrajinský prezident Petro Porošenko. „Klid zbraní trvá, ale od pátku jsme zaznamenali, zvláště v Doněcku, mnoho menších incidentů. Jsou to nedlouho trvající incidenty, jsou i oběti na lidských životech, ale nemůžeme mluvit o velké vojenské operaci,“ dodal Karas.

Situaci na východě Ukrajiny bedlivě sledují zástupci osmadvacítky, kteří mají rozhodnout o zpřísnění sankcí, které Unie uvalila na Moskvu. Ty už jsou odsouhlasené, jejich spuštění se ale díky příměří odkládá. Unijní sankce mají zasáhnout právě armádní průmysl, třeba obří zbrojovku Uralvagonzavod nebo přední ruské výrobce letadel a vrtulníků.

Kreml mezitím dál ukazuje světu, že si z opatření nic nedělá. Včera úspěšně otestoval novou mezikontinentální raketu a do čela komise pro přezbrojení armády se postavil sám prezident. „Ukrajinská krize, kterou stvořili a stále podněcují naši někteří západní partneři, slouží ke vzkříšení západní vojenské aliance,“ vzkázal Vladimir Putin. 

2 minuty
Výměna zajatců se komplikuje
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...