Šalit je po pěti letech na svobodě

Tel Aviv - Izraelský voják Gilad Šalit je po pěti letech v zajetí zpátky ve vlasti. Hamas ho věznil od června 2006, kdy ho ozbrojenci unesli do pásma Gazy. Izraelská vláda ho nyní vyměnila za víc než tisíc palestinských vězňů, z nichž zhruba polovina se dostala na svobodu dnes. Mladý voják v zajetí Hamasu strávil víc než pětinu života, už také poskytl první rozhovor egyptské televizi a setkal se s rodiči. Proběhla i předávka propuštěných palestinských vězňů, kteří zamířili do Gazy.

Šalit byl převezen z pásma Gazy do Egypta. Palestinci ho tu předali Egypťanům. Podle dohodnutých podmínek poté Šalita převzali Izraelci. Pro Šalita to znamená konec bezmála pět a půl let trvajícího zajetí v rukou palestinských radikálů. Izrael za něj ve dvou fázích propustí 1 027 palestinských vězňů, z toho 477 dnes. 

Koordinace výměny dokládá, nakolik Izrael a Hamas jeden druhému nevěří. Celou akci tvoří mnoho postupných kroků, ve kterých se obě strany střídají. Hamas nejprve předal Šalita v Gaze Červenému kříži, pak Izrael pustil 27 Palestinek. Hamas poté přivezl Šalita do Egypta, ale Izraelci ho nemohli identifikovat dřív, než bude polovina propouštěných palestinských vězňů mimo izraelské území. 

Celkem 477 vězňů bylo propuštěno dnes, byli převezení do Gazy nebo na západní břeh. Několik desítek se jich ale na palestinské území nevrátí, převezmou je Turecko, Sýrie nebo Katar. Dalších 550 vězňů Izrael propustí do dvou měsíců. 


Šalit chce svobodu pro další Palestince

Šalit absolvoval lékařskou prohlídku. Lékaři zjistili, že po pěti letech palestinského zajetí
trpí podvýživou a nedostatkem slunečního světla. Promluvil také v egyptské televizi. „Samozřejmě se mi velice stýská po rodině a chybí mi kamarádi… Chybí mi kontakt s normálními lidmi, se kterými bych mohl mluvit o své zkušenosti. Teď, když jsem svobodný, budu mít hodně co dohánět,“ zaznělo z úst Gilada Šalita.

Šalit v rozhovoru také řekl, že s ním únosci zacházeli dobře. Mohl sledovat i televizi a rozhlas, takže věděl o tom, že rodina bojuje za jeho propuštění. Že bude osvobozen, se ale dozvěděl před týdnem. Prý v to nevěřil a byl připraven, že v zajetí stráví další léta. Bylo mu prý také jasné, že výměna nebude snadná. 

Šalit také prohlásil, že by byl šťastný, kdyby Izrael propustil tisíce palestinských vězňů, které stále drží. „Doufám, že tahle výměna pomůže dojednat mírovou dohodu mezi Izraelci a Palestinci. Doufám, že to posílí spolupráci a jednání mezi oběma stranami,“ řekl také Šalit.

Obě strany přichystaly propuštěným obrovské uvítání. Přes 200 tisíc lidí vítalo v Gaze propuštěné Palestince. Bouřlivé přivítání vězně čekalo už na hranici v Rafáhu. Do pásma Gazy dorazilo téměř 300 vězňů. Pozdravili je i politici Hamasu včetně předsedy vlády Hamasu Ismáíla Haníji. 

Asi stovka propuštěných směřovala na západní břeh. „Děkujeme za váš návrat a za vaše bezpečí Bohu. Bojujete za svobodu, jste svatí válečníci, kteří bojují za slávu boží a za vlast,“ řekl palestinský prezident Mahmúd Abbás. „Vaše úsilí nepřišlo nazmar, podali jste oběť, bojovali jste, platili jste vysokou cenu. Výsledky uvidíte při zrození svobodného a nezávislého palestinského státu, s hlavním městem Jeruzalémem,“ dodal.

Předávání proběhlo hladce až na Betúnii u izraelského vězení Ofer. Tam marně čekali Palestinci na své blízké, kteří byli převezeni jinam. Vojáci pořádek obnovili slzným plynem a vodními děly.

Šalit dorazil do rodné Galileje

Odpoledne Šalit dorazil do svého rodiště, galilejské obce Micpe Hila. Čekaly ho tam zástupy zpívajících a tančících obyvatel, kteří ho zasypali květinami. Konvoj aut vezoucí Šalita projel špalírem lidí, z nichž většina na sobě měla košile s nápisem Jak dobré je mít tě zpátky doma. Název této v Izraeli oblíbené písně byl také mottem Šalitovy výměny.

Podle zjištění vojenských lékařů trpí Šalit podvýživou a nedostatkem slunečního světla. Policejní psychologové soudí, že proces překonávání následků zajetí a Šalitův návrat k normálnímu životu může trvat měsíce až roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...