Londýn/Paříž/Praha - Největší strategický debakl v soudobých amerických dějinách, monumentální chybná kalkulace, katastrofa pro amerického prezidenta George Bushe - tak komentují evropské listy páté výročí invaze do Iráku. Bývalý generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Hans Blix označil válku v Iráku za tragédii. V britském Guardianu tvrdě obvinili Londýn a Washinton z toho, že zveličily hrozbu ze strany režimu Saddáma Husajna.
„V roce 2003 nepředstavoval Irák pro nikoho bezprostřední hrozbu. Kdyby nebyl Saddám Husajn svržen, stal by se pravděpodobně dalším Kaddáfím nebo Castrem, utiskujícím vlastní národ, ale nepředstavujícím hrozbu pro svět,“ soudí Blix v Guardianu. Za monumentální chybnou kalkulaci označil list válku v Iráku v redakčním komentáři: „Invaze způsobila více problémů spojencům Američanů na Blízkém východě, v Turecku a Izraeli, než jejich nepřátelům Íránu a Sýrii.“
„Za největším strategickým debaklem soudobých amerických dějin stojí vysoká daň krve a astronomické výdaje,“ napsal švýcarský list Tages-Anzeiger. Stáhnout z Iráku během šestnácti měsíců většinu amerických jednotek, jak to navrhl prezidentský kandidát Obama, by podle listu mohlo přinést nebezpečí „nové Rwandy“ mezi Eufratem a Tigridem.
Podle rakouského listu Kurier bylo svržení Saddáma učebnicovým příkladem toho, jak se politika nedělá. Prohlásit OSN za irelevantní jen proto, že tehdy nechtěla rovnou tasit meče, svědčí o bezbřehé aroganci, píše rakouský deník.
Le Monde: Pět let nepřerušované tragédie
Americký prezident George Bush už před delší dobou vyškrtl výraz „chyba“ ze svého slovníku, konstatuje francouzský list Libération. „Operace Svoboda pro Irák, zahájená ráno 20. března 2003, se ukázala být operací Katastrofa pro 43. prezidenta Spojených států. Roztrpčeno lživými tvrzeními a traumatizováno záběry na pytle pro mrtvoly americké veřejné mínění Bushe potrestalo a označilo ho za jednoho z nejméně oblíbených prezidentů v americké historii,“ napsal Libération.
V titulcích francouzských listů se v souvislosti s Irákem objevují slova jako slepá ulička, naprosté fiasko, katastrofa, bahnisko nebo i urážka lidstva. Jen Le Figaro soudí, že i když byl útok omyl, „není Irák ta katastrofa, kterou někteří předpovídali“.
Le Monde v rozsáhlé analýze vypočítává neblahé důsledky války v samotném Iráku i v celé oblasti. Píše o „pěti letech nepřerušované tragédie“ a uvádí, že ať Američané odejdou, nebo zůstanou, stabilizace staré Mezopotámie není věcí zítřka.
