Debata Palinová-Biden se obešla bez osobních útoků a nemá jasného vítěze

St. Louis (USA) - Ve zdvořilé atmosféře se nesla televizní debata kandidátů na příštího viceprezidenta Spojených států. Republikánka Sarah Palinová a demokrat Joe Biden se na Washingtonově univerzitě v St. Louis ve státě Missouri vyvarovali osobních útoků. Většina komentátorů se shoduje, že tentokrát byl mírný přístup účastníků spíše na škodu. Podle prvních průzkumů měl v debatě navrch spíše Biden. Šlo o jedinou televizní debatu viceprezidentských kandidátů před listopadovými prezidentskými volbami.

Palinová i Biden obhajovali postoje prezidentských kandidátů svých stran a neagresivně útočili na stanoviska oponentů. Čtyřiačtyřicetiletá aljašská guvernérka hájila McCainovy názory na obranu střední vrstvy, snižování daní či vítězného završení války v Iráku.

Ačkoli odpovědi Plinové byly pohotové a přesvědčivé, několikrát se stalo, že odvedla řeč na pro ni bezpečná témata. První průzkum ukázal, že 84 procent diváků si myslí, že Palinová si vedla lépe, než původně očekávali. Politologové se také shodují, že senátorka podpořila McCaina více než Biden Obamu.

Biden: McCain je pokračovatelem Bushovy politiky 

Senátor Joe Biden se během debaty snažil opakovaně propojit politiku McCaina s politikou současného republikánského prezidenta George Bushe. McCaina nařkl, že je „mimo kontakt“ s nynější finanční krizí ve Spojených státech, protože ještě v jejích začátcích tvrdil, že americká ekonomika je zdravá. Biden zároveň důrazně zopakoval Obamův plán na stažení vojáků z Iráku během 16 měsíců, což Palinová označila za „bílý prapor kapitulace“.

Biden také během televizního duelu prohlásil, že hospodářská situace Spojených států za posledních osm let je nejhorší v dějinách - a může za to administrativa pod vedením republikánů. Republikánská kandidátka Palinová tvrdila, že za krizí stojí chamtivost a korupce na Wall Streetu. 

Podle Bidena může za hospodářskou krizi v USA administrativa republikánů, Palinová za ní vidí chamtivost a korupci na Wall Streetu.

Před samotnou debatou se kandidáti nikdy nesetkali. Proběhl mezi nimi jen krátký formální rozhovor krátce poté, co McCain ohlásil svou volbu viceprezidentky. I proto Palinová uvítala Bidena slovy: „Mohu vám říkat Joe?“

Ve výsledku byla debata nepřesvědčivá a až příliš klidná. Vítězem debaty je podle názoru amerických médií Biden, obrovsky si ale polepšila i Palinová, od níž všichni čekali spíše defenzivní pozici zakončenou fiaskem. „Bylo to jako sledovat dva projevy, náhodou probíhající v jednom čase,“ shodli se Američané. Na otázkách homosexuálních manželství nebo klimatické změny se zástupci tradičně protikladných směrů myšlení neshodli.

Klíčovým poselstvím debaty podle zpravodaje ČT Michala Kubala je to, že se vlastně neodehrálo nic překvapivého a oba kandidáti v diskusi víceméně obstáli. Biden neodolal své příslovečné prostořekosti a Palinová nenaplnila předpovědi, že definitivně pohřbí celou republikánskou kandidátku. Debata ale zásadně nezmění volební preference, domnívá se Kubal. Že oba kandidáti v debatě obstáli, potvrzuje i profesor politologie Michael Kraus a komentátor Erik Best. Oba potvrzují, že se oba soupeři k sobě chovali až příliš slušně.


Demokraté i republikáni se bezprostředně po televizním přenosu prohlásili za vítěze debaty, nicméně výsledky průzkumů televizí CNN a CBS po jejím skončení vyzněly ve prospěch Bidena. V anketě CNN si lépe vedl podle 51 procent diváků, zatímco Palinovou takto hodnotilo 36 procent.

Prezidentskou kvalifikaci přiznalo Bidenovi 87 procent diváků, Palinové 42 procent. V sympatiích ale dali lidé přednost žoviálněji vystupující aljašské guvernérce, která byla příjemnější pro 54 procent diváků. Bidena považovalo za sympatičtějšího 36 procent.

V souboji o Bílý dům má zatím navrch demokratický kandidát Barack Obama, který nad republikánem Johnem McCainem vede zhruba o sedm procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
15:26Aktualizovánopřed 47 mminutami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 53 mminutami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
18:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 1 hhodinou

Putin má otázky kolem případného příměří. Kyjev neuzná ruské nároky na ukrajinské území

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek podle státní agentury TASS ruský vůdce Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Kyjevští vládní představitelé uvedli, že nastal čas na diplomatická řešení, ale že nikdy neuznají ruské nároky na ukrajinské územi.
05:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 5 hhodinami

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 6 hhodinami

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 6 hhodinami
Načítání...