Západ otáčí pozornost, Moskva se raduje. Množící se konflikty pomáhají Rusku k oslabení Ukrajiny

Útok teroristického hnutí Hamás na Izrael uvrhl Blízký východ do zmatku. Odveta Izraele se zřejmě neobejde bez invaze do Pásma Gazy, mezi diplomaty a představiteli západních zemí roste nervozita ohledně možné eskalace. Rusko útoky neodsoudilo, řešení konfliktu podle něj spočívá ve vzniku samostatného palestinského státu. Objevují se tak otázky, jakým způsobem chce Rusko chaosu využít – podpora Izraele Západem by totiž mohla vést ke snížení podpory Ukrajiny. Blízký východ přitom není jediným regionem, kde se o vlivu Ruska na rozdmýchávání střetů spekuluje.

V březnu roku 2006 přijal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v Moskvě nezvyklou delegaci. Vedl ji tehdejší lídr extremistického hnutí Hamás, které jen několik měsíců předtím vyhrálo palestinské parlamentní volby.

Rusko, na rozdíl od velké části západního světa, nikdy neoznačilo Hamás jako teroristickou organizaci. Do Moskvy proto jeho představitelé od roku 2006 zavítali opakovaně, zřejmě naposledy zemi navštívili v loňském květnu.

Po sobotním útoku Hamásu na Izrael proto vyvstávají otazníky nad tím, zda Moskva o chystaném ataku věděla, či zda v něm teroristy dokonce nepodpořila.

Dárek Putinovi

Zdá se totiž, že krize na Blízkém východě nahrává Rusku do karet v jeho invazi na Ukrajině. Ukrajinská obrana by byla proti agresi z Východu bez pomoci západních spojenců významně slabší. A Moskva nyní předpokládá, že útok Hamásu na Izrael, který se odehrál na 71. narozeniny ruského lídra Vladimira Putina, podporu Západu Ukrajině oslabí. Nebo alespoň odvrátí pozornost spojenců.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se už nechal slyšet, že předpokládá nevyhnutelné snížení financování Ukrajiny. „Proces pumpování kyjevského režimu zbraněmi z věcného, emocionálního, finančního a technologického hlediska vstoupí do sestupné tendence,“ řekl.

Zdá se, že podobného scénáře se obává také Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že boj proti Rusku a islamistům považuje kvůli jejich spojenectví za jeden a ten samý. „Izraelští novináři, kteří byli na Ukrajině v Buče, teď říkají, že viděli to stejné zlo, jaké po sobě zanechalo Rusko. Stejné zlo. Jediný rozdíl je v tom, že tam je teroristická organizace, která zaútočila na Izrael, a tady je teroristický stát, který zaútočil na Ukrajinu.“

Zelenskyj také ve středu osobně přijel do Bruselu na jednání ministrů zahraničí NATO, aby se zúčastnil vyjednávání o další pomoci Ukrajině. Země před zimou potřebuje další zbraně, zejména posílit protivzdušnou obranu.

Rusko poskytuje politickou podporu, která Hamásu dává odvahu k násilnostem

Jedním z blízkých spojenců Ruska v invazi proti Ukrajině je Írán, který okupantům dodal tisíce sebevražedných dronů Šáhed. Írán přitom podporuje také Hamás. V rukou teroristů se v minulosti objevily i zbraně sovětské a ruské výroby. Jakou roli tedy hrála Moskva v bezprecedentním útoku, při kterém ozbrojenci překonali hranici Pásma Gazy, zavraždili stovky Izraelců a další desítky odvlekli do zajetí?

Experti předpokládají, že přestože se Kreml těší ze vzniklého chaosu na Blízkém východě, je nepravděpodobné, že by v přípravě útoku teroristů hrál nějakou roli. „Rusové byli aktivní na palestinské straně, a to už historicky. Sovětský svaz zaujímal vcelku propalestinský postoj. Ruské ministerstvo zahraničních věcí historicky zaujímá poměrně propalestinský postoj,“ uvedla pro Rádio Svobodná Evropa odbornice na ruskou politiku na Blízkém východě Hanna Notteová.

„Takže tyto vztahy sahají daleko do minulosti. To je pravda. Ale nemyslím si, že z toho můžeme vyvozovat, že existuje nějaká přímá vojenská podpora,“ řekla. Upozornila také na to, že zbraně ruské výroby Hamás v minulosti zřejmě získal přes Írán. Důkazy o vojenských dodávkách nebo výcviku teroristů Ruskem podle ní neexistují.

S tím souhlasí i bývalý vysoký představitel amerických zpravodajských služeb Norman Roule. Podle něj politická podpora z Kremlu dodává Hamásu odvahu k násilnostem, ruská role nad rámec této podpory je však malá. „Tato strategie umožňuje Rusům tvrdit, že podporují mírový proces. Ale následné násilí narušuje region, odvádí pozornost politiků od ruské agrese na Ukrajině,“ řekl pro Politico.

„Pokud se jim podaří podpořit krize a nestabilitu jinde a odvést pozornost západních států, především Spojených států, od Ukrajiny a východního křídla NATO, je to v širší geopolitické hře právě teď výhodné,“ doplnila Notteová.

Roule poukázal na to, že Spojené státy v reakci na sobotní události přesunuly letadlovou loď Gerald Ford a dalších pět plavidel z blízkosti Ukrajiny z Černého moře k Izraeli do východního Středomoří. Schválily též použití předsunuté munice americké výroby izraelskými obrannými silami.

Vlažné spojenectví Ruska a Izraele

Notteová je přesvědčena, že vypuknutí velkého konfliktu na Blízkém východě by pro Moskvu příliš výhodné nebylo. „Nenapadá mě, jak by to mohlo být pro Rusko výhodné, kdyby to přerostlo ve větší válku, v izraelsko-íránskou konfrontaci, která by pak mohla zasáhnout Libanon a Sýrii. Rusové mají v Sýrii námořní a letecké základny, které jsou pro ně velmi důležité,“ vysvětlila. Rusko podle ní navíc na takovou válku ani nemá vojenské kapacity.

V potaz je také nutné brát vztahy mezi Ruskem a Izraelem. Přestože předchozí izraelská vláda se na stranu Moskvy po začátku invaze na Ukrajinu vyjadřovala kriticky, židovský stát ruskou agresi plně neodsoudil. Také k nezákonné anexi Krymského poloostrova se Izrael zpočátku stavěl neutrálně a odsoudil ji až se čtyřletým zpožděním.

V Izraeli navíc žijí stovky tisíc ruských občanů. Blízkovýchodní země Kyjevu neposkytla smrtící vojenské vybavení, přestože má rozsáhlý domácí zbrojní průmysl. „Myslím, že to v Moskvě oceňují a chtějí, aby to tak i nadále zůstalo,“ uvedla Notteová.

List Foreign Policy upozornil také na to, že současný izraelský premiér si s Putinem vytvořil blízký vztah. Kreml například Izrael podpořil, když vyjádřil obavy z Hizballáhem vykopaných tunelů pod izraelsko-libanonskou hranicí.

Pokud by tak konflikt mezi Izraelem a teroristy z Hamásu přerostl do války, musela by Moskva zřejmě opustit vlažné spojenectví s Izraelem a přiklonit se na stranu Íránu, kterému je zavázána za zbraně, jež ruská armáda používá na Ukrajině.

Náhorní Karabach

Izrael a Palestina nejsou jedinou oblastí s ruským vlivem, která prochází obdobím nestability. Putin je kritiky obviňován z úmyslného rozdmýchávání krize také v jižním Kavkaze. Po vojenském tažení Ázerbájdžánu v druhé polovině září opustilo Náhorní Karabach přes sto tisíc etnických Arménů.

Podle Politica Moskva naznačila, že záměrně ustoupila od podpory karabašských Arménů proti Tureckem podporovanému Ázerbájdžánu, aby tak potrestala arménského premiéra Nikolu Pašinjana za to, že se zemi snaží obracet k Západu.

Exprezident Dmitrij Medveděv poté, co Arménie vyzvala ruské mírové síly k zásahu proti Ázerbájdžáncům, napsal na Telegram zprávu o někom z takzvaně bratrské země, která koketovala s NATO. „Hádejte, jaký osud ho čeká…“ citoval Medveděva list Foreign Policy.

Politico uvedlo, že v případě konfliktu v Náhorním Karabachu je výrazně větší pravděpodobnost, že se Rusko zapojilo do jeho přípravy. „Málokterý zkušený pozorovatel považuje za myslitelné, že by Ázerbájdžán vyslal své vojáky bez souhlasu z Moskvy. Nebo bez toho, aby Rusové urovnali vztahy s Teheránem, tradičním nepřítelem Ázerbájdžánu, který dlouhodobě vyjadřuje obavy ze změn hranic na jižním Kavkaze.“

Svůj postoj k roli Kremlu v konfliktu vyjádřil také předseda Evropské rady Charles Michel, když řekl, že Arméni byli „zrazeni“ nečinností ruských mírových sil. Moskva by navíc mohla z konfliktu profitovat i díky vytvoření nové uprchlické vlny, která zvýší tlak na Spojené státy i Evropskou unii.

Kosovo

Jen čtyři dny po obsazení Náhorního Karabachu Ázerbajdžánem došlo také ke střetu ozbrojených Srbů a policie na severu Kosova ve vesnici Banjska. Politico napsalo, že kromě samotného Srbska se spekuluje i o možném zapojení srbských ultranacionalistů, kteří mají na Rusko velmi úzké vazby.

Některé balkánské státy Moskvu obviňují z toho, že se snaží v regionu rozdmýchat další konflikt. Albánský premiér Edi Rama prohlásil, že Rusko využívá napětí kolem Kosova k ospravedlnění svých „neoimperiálních snů“.

Geopolitická nestabilita v řadě oblastí světa tak nemusí být přímo způsobená Kremlem. Je však pravděpodobné, že vedení Ruska se chaosu a hrozby dalších střetů bude snažit co nejvíc využít k tomu, aby rozdrolilo jednotu Západu v podpoře Ukrajiny. Ať už se jedná o konflikty na Blízkém východě, Kavkaze, Balkáně, nebo v afrických zemích. Rusko může spoléhat na to, že se spojenci ke Kyjevu začnou otáčet zády, protože jejich pozornost bude vyžadovat někdo jiný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael provedl vzdušný úder v centru Bejrútu, předtím vyzval k evakuaci

Izrael v noci na středu provedl vzdušný úder ve čtvrti Bašúra v centru libanonské metropole Bejrútu, píše agentura Reuters s odvoláním na svědky, kteří slyšeli hlasitou explozi. Izraelská armáda krátce předtím vyzvala obyvatele k evakuaci budovy. Dřívější izraelský úder v Bejrútu podle libanonského ministerstva zdravotnictví zabil nejméně šest lidí a dalších 24 zranil. Izraelská armáda zároveň uvedla, že zahájila nové údery na militantní hnutí Hizballáh na jihu Libanonu.
před 29 mminutami

Íránský útok v Izraeli zabil dva lidi. V Dubaji se ozvaly exploze

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal v noci na středu s odkazem na záchrannou službu zpravodajský server The Times of Israel (ToI). V Dubaji ve Spojených arabských emirátech (SAE) se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala drony a rakety z Íránu.
01:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady, potvrdil Teherán

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý opět vrátily k růstu. Na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent přidala 3,2 procenta a uzavřela na 103,42 dolaru za barel. Od začátku měsíce zdražila o 40 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykázala nárůst ceny přes 3,6 procenta na 96,85 dolaru za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoKakaové boby nejdou na odbyt, dopady pociťují farmáři v západní Africe

Zatímco předloni kakaové boby kvůli suchu v cenách dosahovaly historických rekordů, teď nestojí ani třetinu. Silně to pociťují hlavně farmáři v Ghaně a Pobřeží slonoviny, kterým tak leží v zaplněných skladech nebo hnijí na stromech. Pokud nějaké prodali, ani téměř po půl roce za ně většinou nedostali zaplaceno. Někteří tak nemají ani na to, aby posílali děti do školy. Za pokles cen může dobrá úroda v době nižší poptávky. Řada producentů čokolády totiž začala právě kvůli předtím vysokým cenám vyrábět menší balení.
před 8 hhodinami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 10 hhodinami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...