Střední Evropa od vstupu do Evropské unie zažila nárůst nacionalismu, který se projevil ve všech jejích státech, ale Slovensko je specifické, míní historik a publicista Pavel Kosatík. Tamní sympatie k Putinovu Rusku podle něj nepramení z důvěrné znalosti ruských poměrů, ale spíš z obav, co může přinést západní společnost. V pořadu Interview ČT24 hovořil o blížících se slovenských volbách i společné české a slovenské historii.
„(Robert) Fico je populistický politik. Člověk to musí svým způsobem ‚obdivovat‘, protože je to talent – na té temné straně, samozřejmě. On vždy vystihne, co lidi potřebují nebo chtějí slyšet. Jeho reakce, když se něco stane, bývají mezi slovenskými politiky ty nejhbitější a nejrychlejší,“ připustil Kosatík.
Domnívá se však, že předseda strany Smer–SD by musel v případě nástupu do čela vlády mírnit svou dosavadní rétoriku. Podle Kosatíka si Fico nicméně dobře rozumí s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým by mohl po volbách spolupracovat.
Mezi případné koaliční partnery strany Smer–SD se řadí Slovenská národná strana a krajně pravicové hnutí Republika, které bývá označováno jako fašistické.
„Popišme si, co Republika dělá. Je to velmi vyhraněný nacionalismus, velmi ostře se vymezující proti Romům,“ řekl Kosatík. „To, co oni navrhují, jsou sankce, sebrat dávky a rázná plošná opatření, která v populistickém světě zabírají na voliče a která vypadají, že si s tím politik umí poradit. Je to strohost a razance, která není blízká pravici. To je opravdu spíš ten fašismus. Já na tom označení netrvám, ale nenapadá mě žádné přesnější,“ dodal historik.
Nejvýraznějším volebním rivalem Smer–SD je liberální strana Progresívne Slovensko, která je v souvislosti s LGBT+ tématy označována některými svými oponenty jako radikální. Podle Kosatíka ovšem právě na liberalismu, který dbá na svobody jednotlivce, stojí základ demokratické společnosti a toto myšlení se následně promítá do ochrany sexuálních menšin.
Rostoucí nacionalismus střední Evropy
„Není to tak dávno, kdy jsme všichni společně ve střední Evropě vstupovali do Evropské unie, není to ani dvacet let. Nepamatuji si, že by tehdy o nějakých velkých nacionalismech byla řeč,“ řekl Kosatík a dodal, že podle něj od té doby nacionální myšlenkové proudy zesílily.
„I když mluvím o Slovensku, tak Slováci mě někdy berou jen jako Čecha, už ne jako demokrata, kterého problémy z podstaty zajímají internacionálně. Stejně jako Václava Havla zajímalo, jestli je demokracie kdekoliv na světě,“ míní historik. Zredukování ostatních na jejich národnosti podle něj neprospívá komunikaci.
Podle Kosatíka je na pováženou, když Slovensko „volá tak mocným hlasem po blízkosti s Putinovým Ruskem“. Evropská unie by se proti tomu měla vymezit, dodal. „Na poučování tady není prostor, ale na solidaritu tady prostor je. Nevím, jestli ji dáváme najevo dost my nebo naše politika, ale je to i záležitost obyčejných lidí,“ řekl.
V souvislosti se slovenskými volbami připomněl termín „mečiarizmus“, který označuje styl vládnutí bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mačiara. „Byl to ten brutální způsob ekonomické transformace v devadesátých letech na Slovensku, kdy Mečiar potom, co se mu podařilo spolurozdělit Československo, poměrně brutálním způsobem začal získávat své příznivce tím, že jim rozděloval fabriky. Opravdu to bylo z ruky do ruky, igelitka s penězi šla jedním směrem a fabrika druhým,“ připomněl historik.
Výsledkem podle něj bylo, že Mečiar získal podporu kolem třiceti procent voličů. Až v roce 1998 se proti tehdejšímu premiérovi dohodlo „téměř celé Slovensko“ a podařilo se ho z politiky vytlačit. Mečiar tehdy politicky směřoval k Rusku, kde tehdy vládl prezident Boris Jelcin, připomněl Kosatík. Sympatie k Rusku na Slovensku podle něj neplynou z osobního kontaktu s tamní společností, ale vznikají v reakci na obavy ze Západu, USA a liberalismu.
Historické rozdíly mezi Čechy a Slováky
„Oba naše národy jsou mladé, ale ten jejich je ještě mladší v tom smyslu, že Slováci neměli určité lidi, které jsme měli my,“ řekl Kosatík. Připomněl Karla Havlíčka Borovského, který v devatenáctém století cestoval do Ruska a kriticky popsal tamní situaci.
Během normalizace se podle Kosatíka na Slovensku zvedla životní úroveň, do roku 1968 neuživilo své vlastní obyvatelstvo. V padesátých a šedesátých letech museli Slováci pracovat na Ostravsku nebo v Sudetech. „Proto Dubček v roce 1968 vymyslel federaci, to byla jeho osmašedesátnická politika. Jakýmsi způsobem na tom vydělali,“ podotýká historik.
Kosatík se však domnívá, že Češi by vydělali na pokračování Československa i třeba ve formě konfederace. „Muselo by to být na bázi souhlasu. Na tom, že společný stát je hodnotou, na které oběma národům záleží,“ dodal publicista.
