Ruské ztráty na Ukrajině už přesáhly tři sta tisíc vojáků, tvrdí Kyjev

Od začátku ruské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu loni v únoru přesáhly vojenské ztráty Moskvy tři sta tisíc vojáků. Tvrdí to ukrajinský armádní generální štáb, aniž by povahu ztrát specifikoval. Podobná čísla uvádějí i některé dříve zveřejněné britské a americké odhady.

Ukrajinský armádní generální štáb ve své úterní ranní zprávě uvedl, že Rusko ztratilo od loňského února ve válce proti Ukrajině 300 810 vojáků, přičemž nerozlišuje, zda jde o padlé, vážně zraněné, či lehce zraněné vojáky. Denní ruské ztráty se za poslední přibližně týden pohybují podle štábu mezi pěti sty a devíti sty.

Kromě toho přišla Moskva podle ukrajinské armády k úternímu ránu celkově rovněž o 5211 tanků, 9804 bojových obrněných vozidel, 7227 dělostřeleckých systémů, 844 vícenásobných odpalovacích raketových systémů, 562 systémů protivzdušné obrany, 321 letadel, 324 vrtulníků, 9590 motorových vozidel a palivových cisteren, dvacet válečných lodí či člunů, jednu ponorku, 5440 dronů, 1016 kusů speciální techniky a sestřeleno bylo 1546 ruských řízených střel s plochou dráhou letu.

Moskva údaje o svých ztrátách nezveřejňuje a když už, tak jde o velmi podhodnocená čísla. Jak tento měsíc napsala na svém webu stanice BBC, naposledy tamní ministerstvo obrany informovalo o celkových ztrátách loni v září, kdy přiznalo 5937 padlých. Od té doby Moskva zveřejnila údaje o mrtvých vojácích ještě třikrát, přičemž potvrdila dalších 162 mrtvých, dodala BBC. 

Londýn: Celkové ruské ztráty se 300 tisícům blíží

Britské ministerstvo obrany tento měsíc zveřejnilo odhad, podle kterého Rusko od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajině loni v únoru pravděpodobně ztratilo 150 tisíc až 190 tisíc vojáků. Jde o trvalé ztráty, čímž Londýn myslí mrtvé a těžce zraněné.

Celkové ruské ztráty včetně lehce zraněných, kteří se po nějaké době mohli vrátit do služby, pravděpodobně vystoupaly na 240 tisíc až 290 tisíc vojáků, dodává Londýn. Údaje nezahrnují čísla za Wagnerovu žoldnéřskou skupinu či její jednotky složené z vězňů, které bojovaly u Bachmutu.

Počet úmrtí ruských vojáků, která lze potvrdit z otevřených zdrojů, dosáhl k druhé polovině října podle společného projektu ruského opozičního media Mediazona a ruskojazyčné redakce BBC téměř 35 tisíc. BBC uvedla, že na základě údajů tohoto projektu činí nejkonzervativnější odhad ruských ztrát ke konci letošního září 68 800 mrtvých. Pokud by odhad zahrnoval i domnělé ztráty v řadách bojovníků „Doněcké lidové republiky“ a „Luhanské lidové republiky“, dvou loutkových organizací vytvořených Moskvou na východě Ukrajiny, vystoupal by na 88 800 mrtvých.

Kyjev své ztráty nezveřejňuje

Ani Kyjev o svých ztrátách neinformuje. Tehdejší poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč už loni v březnu prohlásil, že Kyjev tato čísla neprozradí, dokud válka neskončí. Vysvětloval to tím, že jde o vojenské tajemství, jehož odhalení by Rusku mohlo pomoci posoudit efektivitu jeho akcí. Arestovyč tehdy připustil, že ukrajinské ozbrojené síly utrpěly „značné“ ztráty, ale že „jsou mnohem menší než ruské“.

Od té doby Kyjev některé oficiální údaje přece jen zveřejnil, například loni v srpnu uváděl náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj devět tisíc padlých a v prosinci mluvil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak o deseti tisících až třinácti tisících padlých. Jde ale o velmi sporadické zprávy.

BBC na konci srpna připomněla, že někdejší náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová už dříve poukázala na možnou trestní odpovědnost za zveřejnění údajů o válečných ztrátách. „Proč jsou tato data tajná? Protože v aktivní fázi války nepřítel používá počet zabitých a zraněných k výpočtu našich pravděpodobných dalších akcí… Pokud bude mít nepřítel k dispozici tuto informaci, začne chápat některé z našich dalších kroků,“ citoval ji web stanice.

USA: Dohromady půl milionu padlých a raněných

Celkové ztráty obou válčících stran dohromady dosáhly od začátku ruské plnohodnotné invaze loni v únoru půl milionu, odhadovali letos v srpnu podle listu The New York Times (NYT) američtí představitelé.

Už tehdy se podle nich ruské ztráty blížily třem stům tisícům, přičemž toto číslo zahrnovalo 120 tisíc mrtvých a 170 tisíc až 180 tisíc zraněných. Na ukrajinské straně odhadovali Američané počet padlých na sedmdesát tisíc a počet zraněných na sto tisíc až sto dvacet tisíc.

Ukrajinské ztráty jsou sice podle těchto zpráv nižší než ruské, Rusové ale na bojišti početně převyšují Ukrajince v poměru téměř tři ku jedné a Rusko má větší populaci, z níž může armádu doplňovat, dodává NYT. Ukrajina má podle analytiků kolem půl milionu vojáků, a to včetně aktivních, záložních i polovojenských jednotek. Oproti tomu Rusko má 1 330 000 vojáků, počítaje v tom taktéž aktivní, záložní i polovojenské jednotky, z nichž většinu tehdy tvořila Wagnerova skupina, napsal v srpnu list.

NYT dále připomněl, že předchozí oficiální americký odhad z loňského listopadu hovořil o více než stu tisících padlých či zraněných na každé straně. Během zimy a jara ale toto číslo prudce vzrostlo v důsledku tvrdých bojů o Bachmut a také v důsledku ukrajinské protiofenzivy, dodal list.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán znovu vyslal rakety na Izrael, země pokračují ve vzájemném ostřelování

V několika regionech Izraele se odpoledne a večer rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby šli do krytů. Íránská státní média potvrdila, že z Íránu byly na Izrael vypáleny balistické rakety. Nejméně šest lidí podle serveru The Times of Israel (ToI) utrpělo lehká zranění, čtyři na jihu Izraele a dva ve městě Haifa. Při izraelském úderu na obytnou budovu v Teheránu zahynulo pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán dle ministra zastaví útoky, pokud i Izrael. Za civilisty zaplatíte, vzkázal Netanjahu

Írán jedná proti Izraeli v sebeobraně, své údery zastaví, pokud Izrael udělá totéž, prohlásil podle Reuters a AP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Írán zaplatí za údery na civilisty velmi vysokou cenu. Teherán v sobotu hrozil i úderem na jednotky USA, Francie a Británie v regionu, které podle něj pomáhaly odvracet jeho útoky. Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že pokud se tak stane, armáda USA tvrdě odpoví.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo vyšle v pondělí repatriační let pro Čechy v Izraeli

Resort zahraničí v pondělí vyšle repatriační let pro Čechy v Izraeli. Zájemci se musejí nahlásit velvyslanectví v Tel Avivu. Mluvčí ministerstva Daniel Drake už dříve sdělil, že několik Čechů v pondělí odcestuje z jordánského Ammánu do Bratislavy slovenským repatriačním letem. Tuzemská diplomacie také v novém doporučení varovala v následujících dnech před cestami do Izraele, který je ve válečném konfliktu s Íránem. K opuštění Íránu vyzval resort české občany už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Kolumbii zatkli ženu podezřelou z účasti na pokusu o vraždu Uribeho

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.
před 11 hhodinami

Lidé napříč USA protestovali proti Trumpovi. Ten uspořádal vojenskou přehlídku

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.
14. 6. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Francie vzala exprezidentovi Sarkozymu Řád čestné legie

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.
před 17 hhodinami

Projekt čínské ambasády v Londýně budí obavy z obřího špionážního centra

V Londýně se rozhořel spor o stavbu nové čínské ambasády. Budova má být největším velvyslanectvím na světě, zabírat bude celý blok. Podle kritiků chce Peking v britské metropoli pod rouškou nové ambasády postavit špionážní centrálu, která bude bezpečnostním rizikem nejen pro Spojené království.
před 20 hhodinami

Írán znovu udeřil na Izrael

Írán zahájil nový raketový úder na Izrael, oznámila íránská státní televize. Izraelská armáda to vzápětí potvrdila a také útočila v Íránu. Na více místech se v židovském státě rozezněly výstražné sirény, aby se lidé schovali do krytů. Po chvíli armáda stupeň pohotovosti zmírnila a lidé mohli kryty opustit, uvedla agentura AFP.
14. 6. 2025Aktualizovánovčera v 01:59
Načítání...