Střet ideologií z dob studené války je pryč, nahradil ho střet identit, je přesvědčen známý bulharský politolog Ivan Krastev. Ruská agrese vůči Ukrajině je podle něj klasickou ukázkou tohoto vidění světa. Kreml se bojí, že bez Ukrajiny ztratí postavení a vliv, obává se, že nebude mít komu předat své hodnoty, řekl politolog v Událostech, komentářích.
„Nejde o válku o území, a dokonce ani o klasickou válku o ideologie. Je to válka založená na myšlence, že Ukrajinci nemohou být Ukrajinci, že Ukrajinci jsou v podstatě Rusové,“ říká k ruské invazi Krastev. Podotýká, že nejde o zcela nový jev, a připomíná, že velmi důležitá byla politika identity například po koloniálním období, kdy se rodily nové státy.
Šéf Kremlu Vladimir Putin ve svém válečném tažení podle bulharského politologa zašel „trochu daleko“ a domnívá se, že pokud z Ukrajinců neudělá Rusy, těch nebude dostatek, aby uhájili své postavení a území. „Z toho pohledu to není válka, ve které se prostě snažíte změnit vládu nebo se snažíte získat část území. Snažíte se změnit identitu lidí a snažíte se jim říct, že na tom, co si o sobě myslí, nezáleží, protože v archivech v Moskvě mají jinou představu,“ shrnuje Krastev.
Poukazuje na hromadné únosy dětí z Ukrajiny do Ruska, které podle něj hrají zásadní roli. Kreml se tak snaží zamezit Ukrajincům, aby své děti vychovávali jako Ukrajince. Za účelem této praktiky, která splňuje kritéria válečného zločinu a má i genocidní rysy, Moskva přijala i zvláštní legislativu, jež umožňuje rychlou adopci ukrajinských dětí ruskými rodinami.
Putinův paradox
Krastev je také přesvědčen o tom, že ruský vůdce věří tomu, co říká. Nazývá to paradoxem prezidenta Putina. „On zcela výjimečně lže o budoucnosti, snaží se lhát o minulosti, zejména o tom, co dělal v minulosti, ale věří, že identita nemůže být osobní volbou. Není na vás, abyste se rozhodli, kým jste,“ pokračuje ve své tezi politolog s tím, že v takovém scénáři Putin spatřuje konec světa.
„Proto je pro něj toto chápání identity jako prostě osobní volby tím největším nepřítelem, a to platí v případě Ukrajinců ve vztahu k Rusům. Platí to v podstatě, i pokud jde o nějaký vývoj uvnitř samotné ruské společnosti,“ míní Krastev.
Připomíná, že Putinova vláda po začátku sporů se Západem zavedla zákon, aby americké rodiny nemohly adoptovat ruské sirotky. Krastev to interpretuje jako Putinovu obavu, že Rusko ztrácí své děti a nemůže dál předávat své hodnoty. „Já věřím, že mu ruští vůdci skutečně věří, protože on si myslí, že vidí svět, kterému už nerozumí, zejména svět mladších lidí, svět dětí. Jestliže tedy rok 1968 byl rokem vzpoury dětí proti rodičům, tak teď vidíme v podstatě vzpouru rodičů proti světu jejich dětí,“ řekl ČT.
