Snížit množství dešťové vody v kanalizaci a najít pro ni lepší využití chtějí starostové mnoha brněnských městských částí i samotný magistrát. Ve veřejném prostoru proto vznikají různé prvky, díky kterým se srážková voda lépe vsakuje do podloží nebo se naopak hromadí a používá jinde.
Na první pohled vypadá takzvaný průleh jako obyčejný zatravněný příkop. Ve skutečnosti jde o promyšlené opatření, vsakuje se do něj totiž dešťová voda dopadající na vedlejší parkoviště.
„Je tam vrstva hlíny, pak geotextilie a pod ní dvě vrstvy štěrkové frakce, které se nesmí hutnit. Pod štěrkem je pak perforovaná roura, do které voda postupně natéká,“ popsala mluvčí Brněnských vodáren a kanalizací Renata Hermanová. Cestě vody do trubky pomáhá i speciální obrubník s propustky.
Jde o opatření, které se čím dál víc objevuje hlavně v nových zástavbách. Z nařízení brněnského magistrátu u nich totiž nesmí být odtok dešťové vody větší než deset litrů za sekundu na hektar. „Pětadvacet procent odpadní vody, která doteče na čistírnu, je voda srážková nebo voda balastní. Cílem těchto opatření je právě toto množství snižovat,“ uvedla Hermanová.
Biotop mezi paneláky
Kromě průlehů k tomu napomáhají i další opatření, jako jsou mezery mezi dlažbou na parkovištích. Voda se jimi oproti běžnému asfaltu do země jednoduše vsakuje.
V Novém Lískovci dešťovku zachytávají v biotopu a využívají ji na další účely. Biotop stojí uprostřed sídliště, voda se do něj dostává ze střech okolních panelových domů. „Je to ze tří střech. Původní plán byl ze čtyř, čtvrtá se nám technicky nepodařila vyřešit. Ale ukazuje se, že i ty tři střechy, což je asi 6800 metrů čtverečních, docela dobře fungují,“ přiblížila starostka Nového Lískovce Jana Drápalová (Tři oříšky pro Lískovec).
Kromě hospodaření se srážkovou vodou biotop navíc pomáhá upravovat i okolní mikroklima. Voda, která se z něj vypařuje, totiž ochlazuje okolí.
