Skupina umělců se v Brně postavila za projekty vedoucí k ukončování bezdomovectví. Zahájila je minulá koalice, když přidělila byty desítkám rodin i jednotlivcům v bytové nouzi. Současná koalice také vyčlenila byty pro lidi v bytové nouzi a bez přístřeší, podle umělců je to ale málo. Ředitel Centra experimentálního divadla (CED) Miroslav Oščatka v pondělí řekl, že politici nyní projekty redukují, což mu nepřijde správné. Na úterním zastupitelstvu budou desítky lidí požadovat, aby radnice vyčlenila pro lidi bez přístřeší více bytů.
Brněnští umělci žádají víc bytů pro lidi v nouzi. Bojí se, že město sociální projekty seškrtá
Organizátory akce jsou lidé kolem bývalého náměstka primátora Matěje Hollana a bývalého zastupitele Martina Freunda z hnutí Žít Brno, které s projekty přišlo.
Nyní se k nim přidali umělci, pod jejichž výzvou zastupitelům je podepsaná dvacítka organizací a zhruba sto lidí. Kromě CED je to například Muzeum romské kultury, řekla ČTK jeho ředitelka Jana Horváthová, ale také Divadlo Polárka, Kabinet múz, festival Serial Killer, mezi jednotlivci nechybí umělkyně Kateřina Šedá, režisér Břetislav Rychlík nebo historik umění Rostislav Koryčánek.
Kulturu jen s hezkými fasádami nechceme, tvrdí umělci
Umělci ve výzvě zmiňují, že chce město usilovat o titul Evropské hlavní město kultury. „Kulturní město je v první řadě takové město, které se kulturně chová ke svým obyvatelům. Není možné na jedné straně dávat stovky milionů do opery, muzikálu, filharmonie či činohry a na druhé straně nechat malé děti živořit na ulici, v ubytovnách nebo v dětských domovech,“ stojí v otevřeném dopise.
Umělci uvedli, že nestojí o to stát se hlavním městem kultury, které obyvatelům nezajistí důstojné bydlení. „Odmítáme účastnit se budování Potěmkinovy vesnice, která má krásně načančané fasády, za nimiž však žijí lidé v bídě a strachu z toho, že zítra nebudou mít kam uložit svoje děti,“ píše se ve výzvě.
Radní pro kulturu Marek Fišer (za Piráty) řekl, že aktivitu lidí vítá. „Budeme s tím pracovat a řešit to. Chceme dát na lidi a bavit se o tom, co považují za nejpalčivější problém,“ dodal. Podle něj není kultura jen o nablýskaných divadlech, ale i o tom, aby se lidem ve městě hezky žilo.
Vedení města mluví raději o zásluhovosti
Naopak primátorka Markéta Vaňková (ODS) už dříve řekla, že v projektu na ukončování bezdomovectví v té podobě, jakou nastavilo předchozí vedení města, pokračovat nehodlá. „Když se projekty představovaly, nesouhlasila jsem s nimi. Nepovažuji je za dobrý koncept. Jsem přesvědčena, že by měl být uplatněn princip zásluhovosti,“ uvedla loni v srpnu.
Projekty spojené s hnutím Žít Brno opakovaně kritizoval i nynější radní pro oblast bydlení a správy majetku Oliver Pospíšil (ČSSD). Také on dlouhodobě mluví o principu zásluhovosti. Za kritika projektů z dílny hnutí, které se po loňských volbách do zastupitelstva nedostalo, je považován také náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS), který má v gesci mimo jiné sociální péči.
Brnem se inspirovala další města
Projekty Brna se inspirovala i další města. Ze dvou výzev ministerstva práce a sociálních věcí mohou čerpat miliony na obdobné projekty. Peníze lze použít na práci sociálních pracovníků, nikoli na opravy bytů. Brno chce z jedné výzvy čerpat asi 17 milionů v souvislosti s poskytnutím 40 bytů pro lidi a rodiny v bytové nouzi. Kolem sedmi milionů v souvislosti s 20 byty chce čerpat z druhé výzvy, která se zaměřuje na lidi bez přístřeší.
Podle Hollana a umělců je 20 bytů pro lidi bez přístřeší málo. Původně město chtělo vyčlenit 80 bytů, ale kvůli přísnějším podmínkám počet snížilo na 20. Jednou z podmínek je, aby se většina bytů nacházela mimo vyloučené lokality.
Brno má ve správě skoro 30 tisíc bytů, většinu ale obhospodařují městské části. Mnoho prázdných bytů je v Brně-střed a Brně-sever, část z nich se nachází ve vyloučených lokalitách.