Projednání nové městské vyhlášky, kterou schválili před vetem už v pondělí a podle níž nechtěla radnice tolerovat výherní automaty v okolí škol, zdravotnických a jiných veřejných institucí, tak budou muset načas odložit. Doufají však, že se svojí kompetenční žalobou u Nejvyššího správního soudu uspějí.
„V současném okamžiku nám nic jiného nezbývá. Uděláme však maximum, aby byla žaloba připravena co nejlépe a nejpozději do měsíce ji hodláme podat k Nejvyššímu správnímu soudu,“ uvedl náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Reportáž Evy Lípové
Přesto neskrývají, stejně jako představitelé dalších stovek měst, rozčarování nad postojem prezidenta. Ten své rozhodnutí zdůvodnil tak, že novela zásadním způsobem zužuje okruh příjemců finančních prostředků na veřejně prospěšné účely. Přijetím novely by totiž podle prezidenta ztratily možnost získat finanční granty školy, nemocnice, domovy důchodců a mládeže, divadla či muzea a handicapovaní spoluobčané, aniž by byl jakkoliv vyřešen jiný zdroj jejich příjmů.
Tento prezidentův argument je však podle dalšího brněnského náměstka Daniela Rychnovského (KDU-ČSL) zcela nehorázný. „Zdůvodnění pana prezidenta mi přijde naprosto neadekvátní. Kde to jsme, aby nám hazard platil školy a divadla,“ rozohnil se Rychnovský i při vědomí, že novela loterijního zákona má své nedostatky. „Ty se daly odstranit časem. My jsme chtěli vyřešit naléhavější problém a to závislost na hazardu u malých dětí v sociálně vyloučených lokalitách, které chodí hrát automaty místo školního vyučování. Nechceme u nás ulice v nejrušnějších částech města, které jsou automaty zaplaveny a kde lidé podléhají závislosti a přichází o své normální životy,“ dodal Rychnovský.
Zájem o sázení v tuzemsku každoročně stoupá
Od roku 1990 zájem obyvatelstva o sázení a sázkové hry trvale roste. Pro porovnání lze uvést, že v roce 1992 bylo v celé České republice vsazeno za všechny loterie a sázkové hry celkem 9,5 miliard korun. V roce 1997 asi 48 miliard Kč a v roce 2008 již téměř 130 miliard. Každý rok činí tempo růstu celkového objemu vsazených částek přibližně 10%. Počet kasin v České republice je přibližně 200 a meziročně roste.
Brno výherními automaty podle něho doslova trpí. Na jeden automat připadá šedesát Brňanů včetně důchodců a nemluvňat. V mnohých z brněnských provozoven s výherními automaty v sociálně vyloučených lokalitách je tato nebezpečná zábava spojena s prodejem drog mezi nejmladšími dětmi. Vyplynulo to i z nedávno zveřejněného vládního výzkumu v takzvaném brněnském Bronxu.
Jak radní se svojí žalobou uspějí, není jasné. I když v čele s primátorem doufají, že mají rozhodně pádnější argumenty než město Chrastava, které svůj boj se státem prohrálo. Žalobu přitom město podalo dokonce dvakrát. Oba pokusy však byly neúspěšné - především kvůli formálním chybám. Teď je případ Chrastavy u Ústavního soudu.
Jediný, kdo je se současnou situací skutečně spokojen, jsou výrobci, prodejci, a také nájemci výherních terminálů. Majitelka baru na Masarykově náměstí v Bystřice nad Pernštejnem, která má čtyři terminály, je s rozhodnutím prezidenta spokojená. „Jsem na automatech existenčně závislá. A kdyby mi je zakázali, mohla bych to tu zavřít,“ míní žena, která odmítla uvést svoje jméno.
