Zárybnický podle spisu svou přítelkyni pobodal v přesně nezjištěné době mezi 8. a 14. únorem. Ženu, která jej zřejmě ze svého bytu chtěla vyhodit, po předchozích hádkách třikrát bodl kuchyňským nožem do hrudníku a způsobil jí i další zranění. Nepřivolal k ní pomoc a poté, co zemřela, její tělo zakryl textiliemi. V bytě zůstal ještě několik dní a teprve 17. února vše ohlásil policii.
Žena měla problémy s alkoholem a Zárybnický se hájil tím, že jej nejprve napadla sama. Tvrdil také, že ji nechtěl usmrtit a v době, kdy se tragická událost stala, měl výpadky paměti. Zranění si podle jeho verze způsobila sama, když upadla a nabodla se na nůž, kterým na něj chtěla zaútočit.
Neví se, kdy oběť zemřela
Zárybnického verzi sice vrchní soud neuvěřil, v celém případu je podle něj ale řada „bílých míst“. „Problém činí již ta skutečnost, že nebyla přesně ustanovena doba, kdy měl obžalovaný poškozenou usmrtit,“ řekl předseda soudního senátu Ivo Lajda. Policie a soud se podle něj měly více zabývat okrajovými důkazy, které by naznačily, jaké ve skutečnosti soužití partnerské dvojice bylo.
Obhajoba tvrdí, že Zárybnický mohl mít strach z případného útoku ze strany své partnerky, jejíž stav se vlivem dlouhodobého alkoholismu v době před činem zhoršoval. Obžaloba to odmítá; Zárybnický prý nejednal afektivně, ale s rozmyslem. „Pokud měl z něčeho obavy obžalovaný, bylo to bezdomovectví,“ řekla soudu státní zástupkyně Jarmila Ošlejšková, která by si pro Zárybnického představovala přísnější trest. Zárybnický, kterému bude příští týden 50 let, to odmítá. „Nad něčím takovým jsem ani neuvažoval. Z její smrti bych nic nezískal,“ uvedl před soudem.