Do smrti na to nezapomenu, říká záchranář zasahující před 20 lety u Nažidel. Havárii nepřežily dvě desítky lidí

6 minut
Výročí tragické nehody u Nažidel
Zdroj: ČT24

Návrat z lyžařského zájezdu do Rakouska se před dvaceti lety změnil v jednu z nejhorších tragédií novodobých českých dějin. Dne 8. března 2003 vylétl patrový autobus u osady Nažidla ze silnice a převrátil se. Zemřelo dvacet lidí, další utrpěli těžká zranění. Nehodu zavinil řidič, který jel rychle, byl unavený a neměl ani oprávnění autobus řídit. Na tragédii vzpomínal v pořadu Události komentáře bývalý ředitel Zdravotnické záchranné služby v Českých Budějovicích Jan Tuček.

Jen několik minut poté, co 8. března 2003 večer projel autobus s pěti desítkami cestujících hraničním přechodem v Dolním Dvořišti, vylétl ze silnice a převrátil se. Místo nehody, prudké klesání u osady Nažidla, přitom není na první pohled příliš nebezpečné.

Vyšetřování ale ukázalo, že řidič autobusu Pavel Krbec jel těsně před tragédií zhruba 110 kilometrů v hodině, a když patrový autobus sjel pravými koly na nezpevněnou krajnici a dotkl se svodidel, reagoval muž za volantem nešťastně. Zatočil vlevo, autobus přejel do protisměru, prorazil svodidla a zřítil se ze sedmimetrového náspu na louku, kde se přetočil přes střechu. Podle rad odborníků by řidič autobusu v okamžiku, kdy vyjede na krajnici, měl sundat nohu z plynu a počkat na zpomalení, nikoli se pokoušet manévrovat.

3 minuty
Uplynulo dvacet let od tragické nehody u Nažidel
Zdroj: ČT24

Následky byly děsivé i pro záchranáře

„První hlášení bylo od kolemjedoucího řidiče, že se jedná o autobus v příkopě, což je celkem, nechci říct, běžná věc, ale ne něco zvláště vzrušující. Až potom asi po čtvrt hodině se ozvala žena přímo z autobusu. Byl slyšet křik lidí, vzrušený hlas té paní a stručné líčení, co se stalo. Tam bylo jasné, že to je doopravdy zřejmě velká tragédie,“ popsal lékař a tehdejší ředitel Zdravotnické záchranné služby v Českých Budějovicích Jan Tuček.

Autobus přišel o střechu a lidé sedící v horním patře měli jen mizivou šanci přežít. Některým z nich nicméně štěstí přálo a přežili. Následky byly děsivé i pro zkušené záchranáře, kteří na místo nehody dorazili, první už za deset minut. Na místě zahynulo sedmnáct cestujících, dva lidé zemřeli v nemocnici. Poslední, dvacátá oběť, podlehla následkům zranění v srpnu 2005. „I záchranáři jsou jenom lidé. A to, co tam viděli, to by byl pochopitelně velký stres pro každého člověka. Byl tam mrtvý dvouletý chlapec, další starší chlapec mrtvý,“ popsal lékař.

Zlepšila se dostupnost i vybavení záchranky

Před dvaceti lety bylo podle něj méně výjezdových skupin záchranné služby. „Dnes už máme výjezdovou skupinu v Kaplici, ve Vyšším Brodě i v Budějovicích je jich větší počet,“ řekl.

Kromě většího počtu výjezdových skupin se podle Tučka za dvacet let zlepšila i technika. „Máme větší sanitní vozidlo nebo vozidlo transportní, kde máme všechny věci, které jsou nutné i pro poměrně velký zásah tohoto typu. I hasiči mají lepší vybavení, než měli tenkrát. Takže jsme, dá se říci, dobře vybavení i na velké neštěstí třeba železničního typu,“ popsal bývalý ředitel záchranky, který loni oslavil osmdesáté narozeniny a dodnes jako lékař pracuje. „Já už teď nevyjíždím, mám na starosti protialkoholní záchytnou stanici, kterou máme pod záchrannou službou. Tu jsem dostal pod křídlo, je to práce samozřejmě fyzicky určitě lehčí, ale psychicky možná i náročnější. Právě proto, že pracuji, tak nabírám energii, kdybych nepracoval, tak bych tu energii neměl,“ poznamenal.

Řidič prý jel jako blázen

Po tragické nehodě u Nažidel začalo vyšetřování, znalecké posudky ukázaly, že viníkem byl řidič Krbec, který povolenou rychlost překročil o dvacet kilometrů v hodině. „Řidič jede jako blázen,“ řekl prý jeden z cestujících, který zahynul, krátce před neštěstím do telefonu své matce. Způsob jízdy se příliš nezdál ani dalším pasažérům, kteří později vypovídali u soudu, jenž šoférovi vyměřil osmiletý nepodmíněný trest.

Lidé z osudného autobusu se většinou shodli i na tom, že původně klidná jízda z alpského střediska Ramsau se změnila teprve v okamžiku, kdy autobus po zhruba 230 kilometrech přejel hranice do Čech. Do cíle v Karlových Varech tehdy zbývalo zhruba 300 kilometrů a bylo jasné, že plánovaný příjezd o půlnoci ze soboty na neděli je ohrožen. Běžnou praxí v autobusové dopravě v té době ovšem bylo, že při návratu z ciziny se na českém území na předpisy včetně těch o rychlosti příliš nehledělo.

Řidič vinu nikdy veřejně nepřiznal

Při nehodě ale mohla sehrát roli i únava Pavla Krbce, který měl za sebou v tu chvíli více než čtyři hodiny za volantem. A je smutnou shodou náhod, že odpočatý druhý šofér autobusu se chystal převzít řízení u Kaplice, do které zbývalo od místa nehody asi pět kilometrů. Krbec navíc neměl s patrovým autobusem příliš velké zkušenosti, živil se jako taxikář a řízením autobusů si pouze přivydělával. A jak se ukázalo, za volant zájezdových autokarů usedal protiprávně.

Řidičský průkaz na autobus sice měl, neprošel ale školením, které je pro jejich profesionální řidiče povinné. Takzvané profesní osvědčení měl Krbec jen na taxislužbu a rozšíření na autobusy si podle verdiktu trestního soudu vyznačil v průkaze sám.

Krbec byl nakonec odsouzen za obecné ohrožení a také padělání veřejné listiny na osm let nepodmíněně. Jeho tvrzení, že nehodu mohla způsobit náhlá porucha zatáčecí zadní nápravy autobusu, znalci odmítli a soud za příčinu nehody jednoznačně označil nepřiměřenou rychlost. V místě, kde Krbec jel víc než 100 kilometrů v hodině, byla přiměřená maximálně osmdesátka. Řidič, který svou vinu nikdy veřejně nepřiznal, vyšel z vězení po pěti letech, v říjnu 2009.

Dvacet tunových kamenů

Kromě trestního řízení se soudy zabývaly také žalobami, ve kterých se pozůstalí domáhali odškodnění po majiteli cestovní kanceláře, autobusové firmy i samotném řidiči. Justice v minulosti přiznala některým z nich statisícové odškodné od jednatele cestovní kanceláře Eduarda Knappa, který ale zahynul v horách v roce 2010. Neexistuje už ani firma LSK Autobusy, která na cestu autobus vyslala. Soudy pak odmítly žalobu pozůstalých po jedné oběti, kteří chtěli peníze po Krbcovi.

Na místě nehody dnes stojí pomník, který pět let po havárii odhalili příbuzní těch, kteří osudný březnový den zahynuli. Tvoří ho dvacet tunových oblých kamenů rozestavěných do kruhu. Jejich počet symbolizuje počet zemřelých. Kameny nahradily původní dřevěný kříž se jmény obětí tragédie. Ani stavba pomníku se přitom neobešla bez potíží. Pozůstalí museli vykoupit pozemek, na kterém stojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Dva lidé jsou zraněni středně vážně. Útočník je také mrtvý, usmrtil se sám nelegálně drženou zbraní. Policie incident prověřuje jako zvlášť závažný zločin vraždy, úřad bude ohledávat do nočních hodin. Na místo přes den dorazili policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
10:40Aktualizovánopřed 45 mminutami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
10:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odměnami Hřiba za členství v představenstvu PREH se zabývá úřad v Říčanech

Městský úřad v Říčanech řeší odměny, které Zdeněk Hřib (Piráti) pobíral za členství v představenstvu společnosti Pražská energetika Holding (PREH). S předsedou Pirátů a bývalým náměstkem pražského primátora zahájil přestupkové řízení, ve kterém mu hrozí pokuta až 250 tisíc korun. České televizi to řekla mluvčí úřadu Helena Vlnařová. Hřib měl pozici v představenstvu jako člen vedení Prahy vykonávat zdarma. Firma mu ale za jeho působení vyplatila 178 tisíc korun. Hřib spáchání přestupku odmítá.
před 2 hhodinami

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 3 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 4 hhodinami

Soud začal řešit machinace s byty v Havířově. Všichni obžalovaní se přiznali

Okresní soud v Havířově se začal zabývat případem machinací při zadávání veřejných zakázek kvůli opravám městských bytů v Havířově na Karvinsku. Všech sedm obžalovaných se před soudem přiznalo. Uznali vinu a souhlasili s tresty navrženými státním zástupcem. Hrozí jim převážně ty podmíněné. Výjimkou je bývalý vedoucí provozně investičního odboru Městské realitní agentury (MRA) Havířov Marek Klimša. Pro něj žalobce požaduje sedmiletý nepodmíněný trest.
před 8 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 9 hhodinami

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 15 hhodinami
Načítání...