Na pražské Letné se po nákladné opravě roztočil 130 let starý kolotoč

Po opravě se roztočil sto třicet let starý kolotoč na pražské Letné. Veřejnost se na něm bude moci svézt od úterního rána. Majitelem kolotoče je Národní technické muzeum (NTM), koupilo jej v roce 2004 za jeden a půl milionu korun. Rekonstrukce stála zhruba třiadvacet milionů korun.

„Jedenáctý červenec 1894 byl dnem, kdy byla tato stavba zkolaudována přesně na tomto místě,“ uvedl ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr. Poprvé v provozu byl kolotoč o dva roky dříve, stál na Královských Vinohradech, které v té době nebyly součástí hlavního města. Majitel pak rozhodl o přesunu na Letnou, která byla tehdy cílem nedělních odpoledních výletů Pražanů.

Provoz kolotoče byl podle Ksandra plánován na dvacet let, letos je mu přitom už 130 let.

Až do roku 2004, včetně doby socialismu, jej vlastnil soukromník – rodina, která kolotoč koupila ve třicátých letech. Atrakci do dnešní doby podle Ksandra zachránila v 90. letech rekonstrukce střechy, kterou zatékalo.

Nynější rekonstrukce trvala o čtyři roky déle, než byly původní plány. O několik měsíců ji zdrželo i to, že se celá konstrukce propadala kvůli uhnilým spodním částem. Celkově oprava vyšla na 22,7 milionu korun. Z toho 7,6 milionu si vyžádaly opravy devatenácti koníků z pravé koňské kůže a tří rytířských brnění, která stojí uprostřed. 

Nemovitá kulturní památka

Kolotoč bude pro veřejnost otevřen od úterního rána, poté každý den do konce týdne od 9:00 do 18:00. V následujících týdnech bude jezdit od pátku do neděle a ve svátky. Podle Ksandra není možné kolotoč provozovat denně, protože jde o nemovitou kulturní památku.

Nosnost koní je sto kilogramů, mohou tak na nich jezdit i dospělí. Koně jsou pro děti od dvou let, do deseti let by je měli hlídat rodiče. Pětiminutové svezení bude stát osmdesát korun.

Ještě starší kolotoč od italských majitelů se do září točí na pražském Petříně nedaleko rozhledny. Jeho věk se odhaduje na zhruba dvě stě let. Podle některých pramenů se jeho výroba datuje už na konec 17. století. Zahrál si i v několika filmech, napříkald ve snímcích režiséra Paola Sorentina.