Musíme se přizpůsobit realitě. Nový šéf Brněnských veletrhů sází na digitalizaci a virtualizaci

Veletrhy se musí přizpůsobit nové realitě, kterou přinesla pandemie covidu. Ze dne na den totiž mohou být výstavní akce zrušeny. Podle nového generálního ředitele Veletrhů Brno Tomáše Moravce je nutné, aby byli organizátoři mnohem flexibilnější a zkrátily se přípravné lhůty. Budoucnost veletrhů vidí v hybridním modelu –⁠ lidé se budou i nadále potkávat na výstavišti, ale i virtuálně.

Tomáš Moravec do funkce generálního ředitele Veletrhů Brno nastoupil od 1. prosince. Musí se potýkat s ještě horší krizí než jeho předchůdce Jiří Kuliš, který strávil v čele městské společnosti dvanáct let a nastupoval v době ekonomické krize. Veletrhy mají za sebou rok a půl, kdy se nemohly konat žádné akce. Ani letošní podzim neznamenal návrat k normálu, i když se některé výstavní akce konat mohly a uskutečnil se i Mezinárodní strojírenský veletrh, ovšem bez větší zahraniční účasti pouze v pěti pavilonech.

„Je potřeba se s tím vyrovnat a stavět ne na kvantitativních, ale na kvalitativních parametrech. Na podzim byla návštěvnost poloviční, což se těžko prodává jako úspěch. Ale když jsme se ptali vystavovatelů, tak byli spokojení. Říkali, že přišli ti správní návštěvníci, které současná omezení neodradila, a veletrh jim něco dal,“ popsal čerstvé zkušenosti Moravec, který už ve firmě působí od roku 1999 a naposledy byl obchodním ředitelem.

Firma se zvedá ze dna

Doufá, že už se firma ocitla na dně a teď se z něj pomalu zvedá. „Na podzim jsme zaznamenali příjemný náběh, atmosféra byla úžasná a lidé se chtěli potkávat. Pak přišla zas taková blbá nálada plná obav. Samozřejmě by bylo potřeba, aby se vnější podmínky stabilizovaly a naučili jsme se s covidem žít, veletrhy se mohly konat a aby se naše životy neřídily podle křivky nemoci,“ řekl Moravec. Každopádně po loňském a letošním ztrátovém roce, které přežila firma díky státním podporám a podpoře města jako majitele, už vedení plánuje pro příští rok ziskový rozpočet.

„Zisk asi nebude velký, ale ve ztrátě už být nechceme,“ řekl Moravec. Firma má za sebou i výrazné snížení počtu zaměstnanců. Z 300 před covidem jich zbylo současných 200. Počet nyní odpovídá velikosti jak uskutečněných, tak plánovaných veletrhů. Postavit například strojírenský veletrh v rozsahu roku 2019 by ani nebylo možné, protože řada firem, které stavěly expozice, se přeorientovala na jiné zakázky. „Některé už se nechtějí k výstavařině vůbec vracet a některé mají kapacity zatím plné,“ uvedl Moravec.

Hybridní model veletrhů

Budoucnost veletrhů vidí v hybridním modelu –⁠ lidé se budou i nadále potkávat na výstavišti, ale některé firmy či lidé nebudou moct přijet, přestože by chtěli nebo by organizátoři chtěli je. „Digitalizace a virtualizace by měla veletrhy obohatit. Už není problém, aby nějaký spíkr mluvil k reálnému publiku dvě hodiny z obrazovky. Veletrhy by souběžně mohly běžet jak v reálu, tak na digitální platformě, aby se mohli zúčastnit i ti, kteří nemohou přijet,“ nastínil budoucnost Moravec.

Veletrhy Brno už si během pandemie zkusily veletrh Urbis, který se uskutečnil celý ve virtuálním prostředí. „Generace Y a Z už něco takového očekávají, do digitálního světa se narodily a je pro ně přirozený,“ uvedl Moravec.

Je podle něj také zřejmé, že některé ze současných akcí jsou v sestupné fázi a mají hvězdné roky za sebou. „Potřebujeme nová témata, o to jsme se snažili vždy. Teď chystáme s výraznou podporou města veletrh zaměřený na mobilitu. V roce 2013 jsme pořádali všeobecný dopravní veletrh Eurotrans, úspěšný nebyl. Ale situace v dopravě a mobilitě se od té doby neskutečně změnila,“ zmínil Moravec obrovský rozmach elektromobility, kterou reprezentují elektroauta či elektroběžky, ale také řada aplikací a chytrých řešení pro zjednodušení cestování.

„Chystáme také projekt Truckshow a setkání lidí kolem trucků. Je potřeba si uvědomit, že u veletrhů už není tak silná byznysová rovina jako v 90. letech. Důležitější se stává společenská rovina a setkání lidí z oboru. Chtěl bych zaset semínka nových akcí, které budou za dva tři roky přinášet zisk,“ dodal Moravec.

Největší stavební zásahy za 20 let

Nový generální ředitel Veletrhů Brno přemýšlí nejen nad tím, jak budou v budoucnu vypadat veletržní akce, ale i nad tím, jak bude vypadat výstavní areál. Nyní se zcela mění podoba západní části areálu, v níž se chystá staveniště pro multifunkční sportovní halu. Podle současných předpokladů by měla stát v roce 2024. Vzniknou zde nová parkovací místa a nová lávka z této části přemostí Bauerovu ulici a chodci tak budou moct dojít k Riviéře. Halu staví město a lávku Ředitelství silnic a dálnic souběžně s přestavbou Bauerovy ulice.

Kvůli stavebním pracím zůstane jedinou možností vjezdu do areálu brána z Křížkovského ulice nevhodná pro současný vjezd kamionů a osobních aut. „Celý rok bude logisticky náročný, bude chybět parkování, takže nám očekávané zmenšení rozsahu veletrhů složitou dopravní situaci usnadní,“ řekl Moravec.

Veletrhy v minulých měsících také postupně zbouraly staré skladištní budovy a do budoucna plánují postavit nové centrální skladiště s poloautomatickým provozem. „Pomůže nám to uspořit náklady, nebudeme muset přejíždět tam a zpátky,“ řekl Moravec. Centralizací skladu se uvolní velké prostory u Bauerovy ulice, které Veletrhy plánují k prodeji. „Umím si zde představit kanceláře, prodejní vzorkovny i moderní sklady,“ řekl Moravec.

První volba pro akce města

V nejbližších letech je pravděpodobné, že se jen obtížně bude hledat akce, která by zaplnila celé výstaviště. Před covidem to dokázal jen strojírenský veletrh a jednou za dva roky veletrh zemědělské techniky Techagro. Letos byl strojírenský veletrh poloviční a vešel se do pěti pavilonů.

„Je naším cílem maximálně vyplnit časoprostor, který areál nabízí. Pokud se nám to nepodaří našimi akcemi či akcemi našich partnerů, je potřeba uvažovat o jiném využití než výstavním. Areál je krásný a unikátní, ale musí žít a něco produkovat. Od svého vzniku se vyvíjel potřebným směrem a tak to bude i do budoucna. Uvidíme, jaké budou možnosti využití areálu,“ řekl Moravec.

Jelikož Veletrhy Brno patří městu, usiluje společnost také o to, aby byl areál pro město první volbou, když hledá místo pro nějakou ze svých akcí. V minulosti už zde byl olympijský park či různé výstavy, také studentská slavnost Majáles.

Veletrhy také usilují o to, aby dlouhodobě pronajaly nevyužívané pavilony Brno a Morava, a kdyby se našel zájemce, je k prodeji i budova bývalého divadla u ulice Hlinky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Při srážce autobusu a tramvaje v pražských Záběhlicích utrpělo zranění osmnáct lidí

V pražských Záběhlicích se dopoledne srazila tramvaj s autobusem. Zranilo se osmnáct lidí, z toho dva měli závažná poranění. Záchranáři je rozvezli do nemocnic. Autobus podle policie vybočil z jízdního pruhu a střetl se s tramvají. Příčinu policie vyšetřuje, nevyloučila zdravotní problémy řidiče autobusu.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie chce poslat před soud cizince, který útočil v obchodním domě v Hradci Králové

Kriminalisté navrhli obžalovat třiatřicetiletého cizince, který v lednu napadl v královehradeckém Futuru dalšího cizince a jednu svědkyni zranil. Policisté muže viní z pokusu o vraždu, výtržnictví a nakládání s dětskou pornografií. V případě odsouzení mu hrozí až dvacet let vězení.
včeraAktualizovánovčera v 09:14

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
včera v 07:00

Drony pomáhají policii i strážníkům. Odhalují dopravní přestupky i černé skládky

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.
včera v 06:01

VideoPraha odstranila nebezpečnou skluzavku

Klouzačka na pražském dětském hřišti Okrouhlík stála šestnáct let. Před dvěma týdny se na ní ale zranilo dítě. Osmiletý chlapec má dva nalomené obratle. Městská část Praha 5 pak nechala skluzavku zavřít. Znalkyně nakonec uvedla, že klouzačka nebyla způsobilá k bezpečnému provozu, zmíněný úraz s tím ale nespojuje. Radnice preventivně klouzačku zlikvidovala.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Ve dvanácti krajských městech se sešli lidé k podpoře ČT a ČRo

Ve dvanácti krajských městech Česka se před pátou hodinou odpoledne sešli lidé, aby podpořili nezávislost médií veřejné služby. Pochody napříč ulicemi center měst na podporu České televize a Českého rozhlasu zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Kritika organizátorů a účastníků míří na návrh zákona, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo pod státní rozpočet.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

„Stahující se mračna.“ Šéf Ústavního soudu v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
17. 5. 2026
Načítání...