Sedm obcí podle ministerstva hospodaří rizikově. Pouštějí se do akcí, které jsou pro ně nevýhodné

Události: Rizikové hospodaření obcí (zdroj: ČT24)

S přebytkem 19 miliard korun hospodařily loni obce napříč celým Českem. Ministerstvo financí nemuselo žádné z nich pozastavit výplatu daňových příjmů kvůli porušení rozpočtové odpovědnosti. U sedmi ale resort shledal vyšší míru rizika. Sleduje přitom celkový dluh, podíl cizích zdrojů k aktivům i likviditu. Hned dvě takové obce jsou v okrese Rychnov nad Kněžnou: Čestice a Olešnice.

Vedení Olešnice, která podle ministerstva financí hospodaří riskantně, se k problému vyjádřit nechtělo. „Nesmím se k tomu vůbec vyjadřovat,“ reagoval na dotaz redaktora ČT Vlastimila Weinera starosta Jiří Moravec (nestr.) Podobně odvětil také starosta Čestic Petr Vondráček  (nestr.). Domluvenou schůzku se štábem ČT rovnou zrušil.

Do hospodaření obcí však vidí i Královéhradecký kraj, ten potvrdil, že každá z těchto dvou si vzala úvěr přes 25 milionů korun. „Obec Čestice tím, že si vzala vysoký úvěr, překročila svůj čtyřletý průměr rozpočtu o 161 procent. Stejně tak obec Olešnice o 91 procent,“ uvedl mluvčí krajského úřadu v Hradci Králové Dan Lechmann. 

Dluhy způsobila stavba kanalizace

Důvodem vysokého zadlužení dvou obcí na Rychnovsku byla společná stavba kanalizace a modernizace čistírny odpadních vod. Obě tyto akce stály až 125 milionů korun. „Je tady podtlaková kanalizace, každý dům je připojený, dělaly se šachty, trvalo to zhruba rok,“ popsal jeden z obyvatel Olešnice Milan Krystuf. 

Dotace na stavbu pokryla 75 milionů, o zbytek se musely postarat samotné obce. Loni Olešnice jednorázově splatila deset milionů korun, půjčené peníze musí vrátit do roku 2030. „Obě obce zatím úvěr splácejí, a pokud v tom budou pokračovat nadále, zákon neporuší,“ sdělil Lechmann. 

Obce s rizikovým hospodařením
Zdroj: ČT24

Dalších pět obcí z Vysočiny a středních Čech

Mezi rizikově hospodařící obce patří taky Ocmanice, Naloučany a Ořechov na Vysočině a Sibřina a Pňov-Předhradí ve Středočeském kraji. „(Obce) zainvestují příliš mnoho na něco, co až tak nepotřebují, nebo chybují, že se pouštějí do věcí, které mohly mít udělané v době, kdy to ještě bylo finančně výhodnější, a dnes už to stojí výrazně víc,“ upozornil odborník na veřejnou správu a tajemník městského úřadu v Dobrušce Jan Šťastný.  

„Naopak zcela bez dluhu loni hospodařilo celkem 3555 obcí, tedy zhruba 57 procent ze všech sledovaných,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.