Lesníci vysazují u Brna orientální dřeviny z Balkánu a Blízkého východu. Reagují tak na klimatickou změnu

Lesníci na pozemcích, které patří Mendelově univerzitě, vysazují některé orientální druhy dřevin z Balkánu a Blízkého východu. Reagují tím na klimatickou změnu. Líska turecká a kaštanovník setý se kromě rezistence vůči suchu vyznačují také dobrou kvalitou dřeva a slibnou produkcí.

Vysazování netradičních listnatých stromů u Brna
Zdroj: ČTK Autor: Igor Zehl

Dřeviny lesníci sázejí na ploše revitalizovaného palouku U Jezírka mezi Soběšicemi a Útěchovem. „Chceme sem dostat i dřeviny, které jsou suchu odolné, a právě líska turecká a kaštanovník jsou poměrně vhodnými adepty. Pokud bude do budoucna docházet k výkyvům počasí, zajistíme nejen pestrost, ale i stabilitu lesů,“ řekl vedoucí Polesí Vranov Mendelovy univerzity.

S výsadbou pomůže i organizace Lipka, školské zařízení pro environmentální vzdělávání, které tam působí. Na jaře bude sazenic celkem sedm set.

„Změněné přírodní podmínky vlivem klimatické změny dávají příležitost k uplatnění i suchu odolným listnáčům. V minulých letech jsme již vysazovali jižní druhy dubů. Nyní přicházíme s dalším perspektivním záměrem,“ uvedl vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky Školního lesního podniku Křtiny Lumír Dobrovolný. Na podzim ve stejném místě ještě přibydou cedry a sekvojovce.

Douglaska tisolistá už v lesích zdomácněla

Lesy Mendelovy univerzity jsou druhově velmi pestré. Kromě širokého spektra domácích druhů je zde zastoupena i řada cizokrajných dřevin. Některé se v daných podmínkách v dlouhodobém měřítku již osvědčily natolik, že jsou považovány za zdomácnělé.

„Typickým příkladem zdomácnělé a provozně běžně využívané dřeviny je severoamerická douglaska tisolistá, která je v porovnání s domácími druhy jehličnanů odolnější vůči suchu i kůrovci a dosahuje také vyšší produkce,“ dodal Dobrovolný.

Produkční možnosti lesů nejlépe vystihuje arboretum Křtiny s více než osmi sty druhy lesních dřevin z celého světa. Letos bude pro veřejnost otevřené zřejmě od 22. května, každou sobotu a neděli.

Lesní pozemky univerzity mají rozlohu 10 205 hektarů a vytvářejí souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj Brna až k Blansku. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 574 metrů a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení výukového pracoviště univerzity. Aktuálně převažují listnaté dřeviny se zastoupením kolem 65 procent a jejich podíl v posledních letech roste.