Socha Černé madony z kaple brněnského Paláce šlechtičen uvnitř skrývá pozůstatky starší řezby z 15. století. Nejspíš se těšila velké úctě, ale v 17. století byla poškozená, a tak torzo dostalo novou vnější podobu a také novou hlavu. Záměrem bylo udržet kontinuitu s původní sochou. O výsledku restaurátorského průzkumu informovalo Moravské zemské muzeum.
Průzkum odhalil tajemství Černé madony z brněnského Paláce šlechtičen. Ukrývala starší sochu
Vnější podoba Černé madony pochází z konce 17. století. Starší korpus z lipového dřeva datovali odborníci z univerzity v Lecce pomocí radiokarbonové analýzy do 15. století.
„Objev, byť torza, pozdně gotické sochy z 15. století je v moravském prostředí unikátní. Muselo se jednat o velmi ceněnou a uctívanou sochu, aby její zničené torzo bylo použito jako základ pro sochu novou,“ popsal historik umění Martin Číhalík.
Na základě podrobného průzkumu sochy, který zahrnoval také vyšetření na počítačovém tomografu, nyní vznikne koncepce jejího restaurování a budoucího vystavování.
Podle pracovníků muzea bude zajímavé pokusit se ozřejmit v rámci následného uměleckohistorického bádání celý příběh Černé madony. Dřevěná socha je hlavním prvkem oltáře v kapli Paláce šlechtičen. Kaple je zasvěcena Obětování Panny Marie, tudíž i fresková výzdoba stěn a klenby nesou mariánské motivy.
Palác šlechtičen pochází z let 1674 až 1679, původně sloužil ústavu pro výchovu a zaopatření nemajetných a osiřelých dívek z aristokratických, případně významných měšťanských rodin. Od 60. let minulého století jej využívá Etnografický ústav Moravského zemského muzea.
Palác včetně kaple v přízemí prochází celkovou rekonstrukcí. Pro veřejnost by se měl otevřít znovu na přelomu podzimu a zimy.
