Novým děkanem ostravské Lékařské fakulty by se měl stát epidemiolog Maďar

Akademický senát Lékařské fakulty Ostravské univerzity rozhodl o tom, že by se měl novým děkanem této školy stát epidemiolog Rastislav Maďar. Svůj návrh předloží rektoru Janu Latovi, který děkana na návrh senátu jmenuje do funkce. Maďar uspěl hned v prvním kole volby, když získal deset z osmnácti možných hlasů.

Rastislav Maďar nahradí ve funkci děkana Arnošta Martínka, který rezignoval. Fakulta se dlouhodobě potýká s problémy. Národní akreditační úřad nejdříve zjišťoval okolnosti podezřelého přijímání studentů, letos v červenci jí odmítl udělit novou akreditaci pro obor Všeobecné lékařství. Škola tak do něj zatím nemůže přijímat studenty.

Maďar v pondělí řekl, že vítězství v prvním kole považuje za úspěch. Potěšilo ho, že zřejmě získal podporu napříč fakultou. „Věřím, že i ti, kteří hlasovali pro druhého kandidáta, vyslyší naše volání po spolupráci a synergii,“ řekl Maďar. Domnívá se, že v co nejkratší době je třeba řešit problémy fakulty a udělat tlustou čáru za všemi předchozími problémy, včetně mezilidských.

Kromě Maďara se o funkci děkana ucházel i proděkan pro vědu a výzkum Václav Procházka, který získal osm hlasů, a Karel Drgáč, který působil například jako ředitel Slezského divadla v Opavě a v pondělí mu podporu nevyjádřil žádný ze senátorů.

Nový děkan by měl být symbolem změny

Maďar je známý z doby svého předchozího působení v pracovní skupině pro uvolňování karanténních opatření spojených s covidem-19. Už dříve řekl, že nový děkan musí vyřešit hlavně problém oboru Všeobecné lékařství. „Nový děkan by měl být symbolem určité změny,“ uvedl Maďar. Podle něj by děkan měl rovněž významným způsobem podporovat vědu a výzkum, aby fakulta získala respekt odborné veřejnosti. Maďar tehdy avizoval, že je schopen sjednotit akademickou obec a usiloval by i o nápravu vztahu s rektorátem.

„Jsem velmi rád, že byl zvolen děkan, který není spojen s problémy Lékařské fakulty v minulosti. Docent Maďar je zkušeným manažerem, což v minulosti opakovaně prokázal na nejrůznějších úrovních, a bude jistě dobrým děkanem. Co je ale pro mne a pro fakultu nesmírně důležité, je fakt, že oba kandidáti, docent Procházka i docent Maďar, deklarovali ochotu spolu i v budoucnu spolupracovat. Jednota uvnitř fakulty i mezi fakultou a univerzitou je pro budoucí vývoj Lékařské fakulty zásadní a v osobě docenta Maďara ji lze garantovat,“ řekl k výsledku volby rektor Lata.

Prymula podpořil Maďarova protikandidáta

Maďarova protikandidáta Procházku v neděli na Twitteru podpořil ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). „Udělal na mě dojem člověka, který ví, co dělá. Je skvělým kandidátem na děkana fakulty,“ uvedl Prymula. Na jeho slova zareagoval Maďar, který poukázal na to, že se takové vyjádření v akademickém prostředí nehodí. Ministrovi vytknul, že se jako politik vyjadřuje den před tajnou volbou apolitického akademického senátu.

Akademický senát Ostravské univerzity loni v prosinci rozhodl o odvolání děkana Martínka k 2. lednu. Odvolaný děkan se ale obrátil na soud, který vydal předběžné opatření, díky němuž se Martínek prozatímně vrátil do funkce. Škola tak musela zrušit chystané děkanské volby a čekat na konečný verdikt soudu, u něhož nakonec Martínek uspěl. Krátce nato ale oznámil, že rezignuje.

Datum a místo narození: 3. května 1973 v Žilině.

Vzdělání: Jesseniova lékařská fakulta Univerzity Komenského v Martině (1997), jeho specializací je epidemiologie, prevence a kontrola infekčních chorob, cestovní a tropická medicína; titul Ph.D. získal v roce 2001 na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě; od roku 2007 je docentem; před čtyřmi lety dokončil program MBA v oboru Management ve zdravotnictví.

Praxe: odborný asistent v Ústavu epidemiologie Jesseniovy lékařské fakulty v Martině (1997 až 2005); odborný asistent na katedře hygieny a epidemiologie Ostravské univerzity (2005 až 2009); od roku 2009 je vedoucím a odborným garantem Centra očkování a cestovní medicíny Avenier v Ostravě. Od roku 2017 je vedoucím Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity.

Ostatní: V roce 2004 se podílel na vzniku neziskové mezinárodní humanitární organizace International Humanity. Organizuje mise do nejchudších a nejméně rozvinutých oblastí světa, stojí za projektem Česko-Slovenské nemocnice v Malawi. Jako lékař absolvoval řadu misí, mimo jiné na místech zasažených tsunami.

Od dubna do srpna 2020 vedl skupinu ministra zdravotnictví pro uvolňování karanténních opatření.

Rastislav Maďar
Zdroj: Zbyněk Stanislav/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...