Novým děkanem ostravské Lékařské fakulty by se měl stát epidemiolog Maďar

Akademický senát Lékařské fakulty Ostravské univerzity rozhodl o tom, že by se měl novým děkanem této školy stát epidemiolog Rastislav Maďar. Svůj návrh předloží rektoru Janu Latovi, který děkana na návrh senátu jmenuje do funkce. Maďar uspěl hned v prvním kole volby, když získal deset z osmnácti možných hlasů.

Rastislav Maďar nahradí ve funkci děkana Arnošta Martínka, který rezignoval. Fakulta se dlouhodobě potýká s problémy. Národní akreditační úřad nejdříve zjišťoval okolnosti podezřelého přijímání studentů, letos v červenci jí odmítl udělit novou akreditaci pro obor Všeobecné lékařství. Škola tak do něj zatím nemůže přijímat studenty.

Maďar v pondělí řekl, že vítězství v prvním kole považuje za úspěch. Potěšilo ho, že zřejmě získal podporu napříč fakultou. „Věřím, že i ti, kteří hlasovali pro druhého kandidáta, vyslyší naše volání po spolupráci a synergii,“ řekl Maďar. Domnívá se, že v co nejkratší době je třeba řešit problémy fakulty a udělat tlustou čáru za všemi předchozími problémy, včetně mezilidských.

Kromě Maďara se o funkci děkana ucházel i proděkan pro vědu a výzkum Václav Procházka, který získal osm hlasů, a Karel Drgáč, který působil například jako ředitel Slezského divadla v Opavě a v pondělí mu podporu nevyjádřil žádný ze senátorů.

Nový děkan by měl být symbolem změny

Maďar je známý z doby svého předchozího působení v pracovní skupině pro uvolňování karanténních opatření spojených s covidem-19. Už dříve řekl, že nový děkan musí vyřešit hlavně problém oboru Všeobecné lékařství. „Nový děkan by měl být symbolem určité změny,“ uvedl Maďar. Podle něj by děkan měl rovněž významným způsobem podporovat vědu a výzkum, aby fakulta získala respekt odborné veřejnosti. Maďar tehdy avizoval, že je schopen sjednotit akademickou obec a usiloval by i o nápravu vztahu s rektorátem.

„Jsem velmi rád, že byl zvolen děkan, který není spojen s problémy Lékařské fakulty v minulosti. Docent Maďar je zkušeným manažerem, což v minulosti opakovaně prokázal na nejrůznějších úrovních, a bude jistě dobrým děkanem. Co je ale pro mne a pro fakultu nesmírně důležité, je fakt, že oba kandidáti, docent Procházka i docent Maďar, deklarovali ochotu spolu i v budoucnu spolupracovat. Jednota uvnitř fakulty i mezi fakultou a univerzitou je pro budoucí vývoj Lékařské fakulty zásadní a v osobě docenta Maďara ji lze garantovat,“ řekl k výsledku volby rektor Lata.

Prymula podpořil Maďarova protikandidáta

Maďarova protikandidáta Procházku v neděli na Twitteru podpořil ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). „Udělal na mě dojem člověka, který ví, co dělá. Je skvělým kandidátem na děkana fakulty,“ uvedl Prymula. Na jeho slova zareagoval Maďar, který poukázal na to, že se takové vyjádření v akademickém prostředí nehodí. Ministrovi vytknul, že se jako politik vyjadřuje den před tajnou volbou apolitického akademického senátu.

Akademický senát Ostravské univerzity loni v prosinci rozhodl o odvolání děkana Martínka k 2. lednu. Odvolaný děkan se ale obrátil na soud, který vydal předběžné opatření, díky němuž se Martínek prozatímně vrátil do funkce. Škola tak musela zrušit chystané děkanské volby a čekat na konečný verdikt soudu, u něhož nakonec Martínek uspěl. Krátce nato ale oznámil, že rezignuje.

Datum a místo narození: 3. května 1973 v Žilině.

Vzdělání: Jesseniova lékařská fakulta Univerzity Komenského v Martině (1997), jeho specializací je epidemiologie, prevence a kontrola infekčních chorob, cestovní a tropická medicína; titul Ph.D. získal v roce 2001 na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě; od roku 2007 je docentem; před čtyřmi lety dokončil program MBA v oboru Management ve zdravotnictví.

Praxe: odborný asistent v Ústavu epidemiologie Jesseniovy lékařské fakulty v Martině (1997 až 2005); odborný asistent na katedře hygieny a epidemiologie Ostravské univerzity (2005 až 2009); od roku 2009 je vedoucím a odborným garantem Centra očkování a cestovní medicíny Avenier v Ostravě. Od roku 2017 je vedoucím Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity.

Ostatní: V roce 2004 se podílel na vzniku neziskové mezinárodní humanitární organizace International Humanity. Organizuje mise do nejchudších a nejméně rozvinutých oblastí světa, stojí za projektem Česko-Slovenské nemocnice v Malawi. Jako lékař absolvoval řadu misí, mimo jiné na místech zasažených tsunami.

Od dubna do srpna 2020 vedl skupinu ministra zdravotnictví pro uvolňování karanténních opatření.

Rastislav Maďar
Zdroj: Zbyněk Stanislav/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Obyvatelé Karolinky v referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací zveřejněných na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.
před 1 hhodinou

Svatby, kavárna i muzeum. Poštovní dvůr po letech opět ožije

Roky nevyužívaný Poštovní dvůr v Karlových Varech bude znovu přístupný veřejnosti. Historická památka, kde poprvé v Evropě zazněla Dvořákova symfonie Z Nového světa, se dočkala rekonstrukce. V květnu se tam uskuteční první akce v zahradních budovách, na podzim se otevře i hlavní budova. Noví majitelé chtějí prostory nabídnout pro svatby nebo koncerty, vzniknout mají ale i dvě muzea. Celkové opravy vyjdou na desítky milionů korun.
před 2 hhodinami

Nová tramvaj vyrazila do pražských ulic na zkušební provoz

V pražských ulicích se objevila nová tramvaj. Zatím musí ve zkušebním provozu najezdit dvacet tisíc kilometrů bez cestujících a dalších dvacet tisíc s nimi. Vozy mají být tiché i klimatizované. Testování nového modelu z plzeňské Škody rozhodne o tom, kolik si jich pražský dopravní podnik nakonec objedná. Za dodávku až dvou set strojů může zaplatit skoro 17 miliard korun.
před 4 hhodinami

V Praze přibývá vykradených aut

Pražští policisté za poslední týdny řeší desítky případů vloupání do aut. Zloději si nejčastěji odnášejí peníze, autobaterie nebo světlomety. Hlavně v oblasti Jižního Města a Zahradního Města nebo na Vinohradech. Pachatele se většinou vypátrat nepodaří.
před 13 hhodinami

V kině i na Svatém Kopečku vzpomínali čeští věřící na papeže Františka

S papežem Františkem se v sobotu symbolicky rozloučili i čeští věřící, kteří nemohli vyrazit do Vatikánu. Někteří prostřednictvím mše, jiní sledováním televizního přenosu. V Brodku u Přerova promítali obřad v kině. Na Svatém Kopečku se konala pieta zároveň s národní poutí za hospice.
před 14 hhodinami

Obyvatelé Nových Heřminov se vyslovili pro stavbu přehrady

Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku v referendu vyjádřili souhlas se stavbou protipovodňové přehrady. Ta zatopí část obce. Před sedmnácti lety se v plebiscitu naopak postavili proti projektu a obec pak musela podnikat jen kroky, které znemožňovaly stavbu. V Uhách na Kladensku souhlasili lidé v referendu se stavbou větrných elektráren. V Menharticích na Třebíčsku zastupitelé naopak zrušili kvůli tlaku obcí referendum o větrném parku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pochod pro život zablokovali odpůrci akce

Z Hradčanského náměstí v Praze v sobotu vyšel Pochod pro život, akce měla podle pořádající organizace Hnutí pro život – sdružující odpůrce potratů – zlepšit povědomí o pomoci pro nečekaně těhotné ženy a vyjádřit jim podporu. Na Jungmannově náměstí se konala protestní akce, někteří z jejích účastníků následně zablokovali trasu pochodu. Hnutí pro život pak akci ukončilo. Na Palackého náměstí se zase konal pietní akt k uctění památky těhotných žen, které přišly o život kvůli zákazu interrupcí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Neptali se, dělali vše podle svého, říká o ruských vojácích pamětník osvobození Brna

Erichu Veselému bude příští rok sto let. Na konci války to byl osmnáctiletý mladík, vyučený soustružník. Pracoval ve firmě na výtahy, která se přeorientovala na válečnou výrobu. Bombardování Brna firmu nikdy nezasáhlo. Hospodářství rodiny Veselých se pak ocitlo pod palbou v polovině dubna 1945, když Rusové stříleli z Pisárek na Jundrov, kudy se stahovala německá armáda směrem na Bystrc. Rusové se pak nastěhovali k nim do domu a tábořili na zahradě.
před 21 hhodinami
Načítání...