Pravěké Brno. Archeologové našli pozůstatky osídlení v Králově Poli i na Nových sadech

Pozůstatky pravěkého osídlení brněnské městské části Královo Pole našli archeologové ze společnosti Archaia při průzkumu před stavbou polyfunkčního domu na rohu ulic Štefánikova a Rybníček. Středověké a pravěké nálezy pak mají z lokality na Nových sadech nedaleko hlavního nádraží.

Stavbě polyfunkčního domu v Králově Poli a archeologickému průzkumu předcházela demolice domu z druhé poloviny 19. století. Byl nejspíš první stavbou, která na místě vyrostla, ve středověku tam byly podle archeologů spíš zemědělské pozemky. „Bohužel byl ale celý dům podsklepený, což v době jeho stavby lokalitu hodně poničilo,“ přiblížil archeolog Václav Kolařík.

Na dochovaných zbytcích terénu a pod podlahami sklepů se archeologům přesto podařilo odkrýt poměrně intenzivní doklady osídlení. „V pozdní době kamenné se v okolí stavby nacházelo pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou, datované kolem roku 2500 před naším letopočtem. Podařilo se nám z něj odkrýt jeden částečně porušený kostrový pohřeb asi sedmnáctiletého muže v typické skrčené poloze s osobní výbavou,“ popsal archeolog.

Potok a orientace na východ

V tomto daném prostoru zatím podle něj mnoho průzkumů nebylo. „Nejbližší doklad pravěkého osídlení byl několik kilometrů vzdálený. Dalo se ale očekávat, že v těchto místech nějaké osídlení bylo. Nedaleko tekl potok Ponávka, navíc místo je i příhodně orientované na východ,“ vysvětlil Kolařík.

Na stejném místě pak později bylo podle nálezů také sídliště únětické kultury datované 2000 až 1700 let před naším letopočtem. Archeologové odkryli sedm zahloubených kruhových jam, které nejspíš sloužily ke skladování obilí a dalších zásob. Další podrobnosti o pravěkém osídlení by mohly odhalit další průzkumy provázející stavební práce v hustě zastavěné oblasti.

Pravěcí zemědělci na Nových sadech

Pozůstatky středověké vesnice i pravěkého osídlení odkrývají archeologové i na staveništi v brněnské ulici Nové sady.

„Zatím máme několik objektů kultury s ,lineární keramikou'. Jde o kulturu lidu, který na našem území sídlil před sedmi tisíci lety. Patří ještě do doby kamenné, nepoužívali tedy ještě předměty z kovu, své nástroje vyráběli ze dřeva a štípaného či broušeného kamene,“ vysvětlila archeoložka Michala Přibylová.

„Jde však o zástupce takzvané zemědělské revoluce, tedy první kulturu na našem území, která se živila zemědělstvím a domestikovala zvířata,“ dodala.