Na pražském Staroměstském náměstí začal archeologický průzkum, který je nutný před stavbou nového mariánského sloupu – napodobeniny původního, strženého v roce 1918. Sloup s Pannou Marií by měl na náměstí stát v září.
Práce, které by měly vést k návratu mariánského sloupu na Staroměstské náměstí, začaly již podruhé. Tentokrát ale oficiálně. V osm ráno dělníci ohradili místo o ploše 7,5 krát 7,5 metru a začali odstraňovat dlažbu. Zatím se ještě nebude stavět, nýbrž naopak kopat. Prvním krokem bude archeologický průzkum.
„Je zajímavé, že tam pravděpodobně někde bude původní zakládací kámen z roku 1650, pod kterým by měla být zakládací listina,“ uvedl sochař Petr Váňa, který usiluje o návrat sloupu a vytvořil jeho napodobeninu.
Původní základové desky by měly být 48 centimetrů pod nynějším povrchem náměstí. Budou odkryty, očištěny a poté, co je prozkoumají archeologové, na nich spočine základová deska. „Na ni teprve budeme moci dát kameny nového sloupu,“ doplnil sochař. Statici spočítali, že původní základy nový sloup unesou. Samotná stavba by měla začít po Velikonocích. Hotovo bude podle harmonogramu v polovině září.
Zastupitelé změnili názor
Váňa dlouhodobě usiloval o obnovu sloupu strženého davem krátce po vzniku Československa. Ten jej považoval za symbol habsburské nadvlády nad českými zeměmi. Politici dlouhodobě s umístěním napodobeniny sloupu na Staroměstské náměstí nesouhlasili. Letos v lednu ale pražské zastupitelstvo revokovalo původní nesouhlasné stanovisko.
Petr Váňa se pokusil začít stavět mariánský sloup již loni v květnu. Na místě, kde stál ten původní, odstranil se spolupracovníky dlažbu a umístil desku upomínající na bývalé umístění. Magistrát mu ale nedovolil pokračovat, zavolal na sochaře policisty a nařídil vrátit místo do původního stavu. Váňa sice tvrdil, že má platné stavební povolení, ale podle úřadu nebylo možné stavět, protože Technická správa komunikací nepovolila zábor veřejného prostranství.
Nyní již správa zábor udělila. Podle Váni se nyní všechny organizace včetně například radnice Prahy 1 k projektu staví vstřícně. Sochař loni svůj sloup rozložený asi na 250 dílů přivezl do Prahy na lodi. Když je zatím nemohl složit, nechal dílo na lodi a s týmem kamenosochařů dál pracoval na jeho dokončení.
Poprvé vztyčen v roce 1650
Původní mariánský sloup byl na Staroměstském rynku vztyčen v roce 1650. Na čtrnáctimetrovém sloupu stála dvoumetrová pozlacená Panna Marie na přemoženém drakovi, v rozích podstavce byli andělé zápasící se silami zla. Měl připomínat záchranu Prahy před Švédy během třicetileté války. Již v 19. století byl ale považován spíše za symbol habsburského vítězství na Bílé hoře, a tedy následující doby často interpretované jako poroba českých zemí.
A tak jej krátce po vzniku Československa na počátku listopadu 1918 strhl dav, jehož jádro ovšem netvořili Pražané, nýbrž občané (tehdy samostatného) Žižkova. O návrat sloupu začal usilovat spolek ustavený pro jeho obnovu již krátce po revoluci v roce 1990. Argumentuje mimo jiné tím, že na náměstí stojí pomník Jana Husa, a proto by bylo vyvážené obnovit i katolickou památku.
Jeho snahy od počátku čelí kritice z několika důvodů spojených s různým vnímáním české historie. Odpůrci návratu sloupu jej považují za symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Jsou také hlasy proti tomu, aby stál nový sloup v blízkosti místa, kde nechal císař po porážce stavovského povstání popravit 27 českých pánů.
