Ústavní soudci se zastali kupce padělaných obrazů. Soudy mu je zabraly neprávem

Justice chybovala, když majiteli zabrala 70 obrazů, které nakoupil jako díla známých umělců, ve skutečnosti je však maloval padělatel. Podle středečního nálezu Ústavního soudu se ostravské soudy dostatečně nezabývaly tím, zda by nestačilo obrazy jen označit a nechat je kupci. Nelze podle něj automaticky předpokládat, že kopie budou dál sloužit k podvodům.

Padělané obrazy
Zdroj: ČTK Autor: Jaroslav Ožana

Okresní i Krajský soud v Ostravě obrazy zabraly s vysvětlením, že je třeba chránit společnost a zabránit dalšímu šíření padělků. Podle Ústavního soudu ale nic nenasvědčovalo tomu, že kupec má v úmyslu obrazy dál podvodně šířit a vydávat za díla známých umělců.

„Při rozhodování o zabrání věci soud nesmí předpokládat, že jednotlivec, kterému věc náleží, s ní bude nakládat nečestně, či dokonce trestněprávně zakázaně, aniž by pro tento závěr měl soud jakoukoliv oporu ve zjištěných skutečnostech,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.


Podle ní by namísto zabrání obrazů stačilo nějaké mírnější opatření, například jejich označení. Poukázala na to, že ve společnosti se běžně vyskytují kopie uměleckých děl, aniž by sloužily k trestné činnosti.

Osudem obrazů se musí znovu zabývat Okresní soud v Ostravě. Ze spisu vyplývá, že díla převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a oddělil plátna od rámů, které zvažuje prodat.

Padělatele kryly posudky znalce

Amatérský výtvarník Josef Ptáčník z Chomutova vytvořil více než dvě stovky padělků valašských mistrů i předních českých malířů. Za porušování autorského práva, podvod, padělání dostal tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let. Spolu s Ptáčníkem byl potrestán také soudní znalec Tomáš Mikulaštík ze Zlínska. Vytvořil prý nejméně 35 znaleckých posudků na Ptáčníkovy falzifikáty. Dostal osm měsíců s odkladem na dva roky. Kupec 70 pláten vystupoval v trestním řízení jako poškozený.

Podle rozsudku Ptáčník nejprve vytvořil několik pláten imitujících Bohumíra Matala, Františka Foltýna a Rudolfa Kremličku. Dále se zaměřil na přední valašské malíře, zejména Františka Podešvu, Aloise Schneiderku a Karla Hofmana. Zkoušel také Jožu Uprku či Kamila Lhotáka. Používal stará plátna a rámy z bazarů.