Při bombardování Brna zahynuli jeho kamarádi. Lubomír Vysočan se schovával v podzemní továrně

25. srpna 1944 zažilo Brno první velké bombardování. Kobercový nálet více než tří set amerických bombardérů měl zničit německou továrnu na výrobu leteckých motorů v Líšni, Zbrojovku a továrnu v Kuřimi. Letadla ale zasáhla také obytné budovy v přilehlých čtvrtích. Zahynuly přes dvě stovky lidí včetně sousedů a kamarádů Lubomíra Vysočana, který byl v osudný den u babičky mimo Brno.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou  VHÚ Praha a AMERFO o. p. s.

„Toto je poslední snímek ještě žijících lidí, kteří při tom náletu zahynuli. Jsou pohřbení v Židenicích na hřbitově. Toto jsem já, to je holčička od sousedů a tenhle chlapeček je Venda Přikryl, ten je z posledního domu. My tři jsme zůstali naživu. Jinak Honza Švábenský, Soňa Veselková a Mireček Flodr zůstali ve sklepě při náletu,“ ukazuje fotografii s kamarády Lubomír Vysočan.

Lubomírovi bylo tenkrát šest let a s rodiči a bratrem bydleli v jednom z desítek zasažených domů ve Stránské ulici ve Slatině. Byl naštěstí na prázdninách u babičky v Kloboukách u Brna. „Moji kamarádi se při tom náletu shromáždili do jednoho sklepa, kam padlo několik bomb. Zahynulo tam devět lidí, pět dospělých a čtyři děti. Kdybych tehdy nebyl u babičky, tak jsem tam zůstal také,“ říká Lubomír Vysočan.

Němci podzemní štoly tajné továrny opustili

Nálet spojeneckých bombardérů v oblasti kolem brněnské Stránské skály měl dva zásadní důsledky. Nacisté, kteří ve skále budovali vojenské protiletecké kryty a tajnou podzemní továrnu na součástky do leteckých motorů, s ražením štol přestali. Byli prozrazeni a ukrývání výroby ztratilo smysl. Druhý efekt byl psychologický. Až do srpna roku 1944 slyšeli obyvatelé malých domků v ulicích Stránská a Podstránská výstražné sirény často, vždy to ale byl planý poplach. Po skutečném náletu už žádné varování nepodcenili.

Na jaře roku 1945 posloužily štoly ve Stránské skále místním obyvatelům jako úkryt. „Tady byla první hala, kde měly být instalované stroje. Nám dovolili se sem nastěhovat. Měli tam i stolečky z beden, na nich jsme měli jídlo, oblečení. Někdo vždycky přišel a řekl, co se venku děje, pak přišli otcové z práce, přespali a ráno zase do práce,“ popisuje konec války v úkrytu Lubomír Vysočan.

Válka se blížila ke konci, ale bezpečno v Brně rozhodně nebylo. „Šly zvěsti, že sovětská armáda není sovětská, že nejdřív dorazí Rumuni nebo někdo jiný, a to jejich chování bylo mezi lidmi známě a všichni se toho obávali,“ vysvětluje.

8 minut
Paměťová stopa: Nálet
Zdroj: ČT24

Desítky lidí z ulic Stránská a Podstránská se při osvobozování Brna do podzemí ve svém sousedství tenkrát podívaly úplně poprvé. Štoly na Stránské skále byly v přísně střeženém areálu továrny a protileteckých pozorovatelen německé armády. Svah byl posetý drobnými budovami, garážemi, kancelářemi a ubytovnami.

Zbytky staveb jsou tam dodnes, ale většinu svahu si příroda vzala zpátky. „Když jsme se vrátili domů z krytů, tak to tam bylo vyrabované. Spižírna, všechno. A když tam byla nějaká slivovice, tak byla vypitá. Nevědělo se, co bude,“ popisuje Lubomír Vysočan.

Sovětští vojáci se chovali jako dobyvatelé

Sovětská armáda se podle něj chovala jako dobyvatelské vojsko. „Koukali, co by se dalo, co by mohli, a když například starší kluci byli někde venku, tak je vzali a museli jim v kasárnách škrábat brambory. I můj bratr s kamarády,“ říká.

Konec války lidi pod Stránskou skálou spojil. Společně odklízeli trosky, pomáhali si s opravami střech i doplňováním spižíren. Do dvou let po válce byla ulice jako nová. Jen štoly nikdy nedostavěné podzemní továrny, střepiny bomb a zoxidované patrony v záhonech místních zahrádkářů připomínají jednu z nejděsivějších kapitol bohaté historie Stránské skály.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Vozík se odpojil od auta a těžce zranil chodce

Vozík, který se nečekaně odpojil od osobního auta, najel v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku plnou rychlostí do chodce a těžce ho zranil. Muž zůstává v nemocnici ve vážném, ale stabilizovaném stavu. Policisté v této souvislosti řidičům připomínají, aby před jízdou nikdy nezapomněli připojení zkontrolovat.
před 2 hhodinami

NCOZ zasahovala ve třech krajích

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahovala na desítkách míst v Plzeňském, Ústeckém a Karlovarském kraji. Ústecké krajské státní zastupitelství případ, který se týká daňové trestné činnosti, dozoruje. Detektivové zadrželi osm lidí, informovala ústecká náměstkyně krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová. Na případ upozornil server Novinky.cz, podle něhož se týká mimo jiné možného ovlivňování zakázek na ochranu objektů.
16:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Vesně se naučila šít, to Pazdírkovou zachránilo před nasazením v továrně

Drahomíra Pazdírková nechtěla dělat v kvartě gymnázia reparát z matematiky a odešla do jedné z dívčích škol brněnské Vesny. Naučila se tam mimo jiné šít, což ji pravděpodobně zachránilo od totálního nasazení v továrně na letadla v Kuřimi, kde skončily její spolužačky z gymnázia. Pazdírková pracovala v krejčovské dílně, kde zašívala vojenské oblečení.
před 14 hhodinami

Národní archiv předal vzácné svazky, včetně poslední vůle Beneše

Národní archiv předal u příležitosti Mezinárodního dne archivů dva vzácné svazky. Spis, který obsahuje originál poslední vůle československého prezidenta Edvarda Beneše ze 40. let, putuje do Státního oblastního archivu v Třeboni. Vyšetřovací a soudní dokumenty týkající se politického procesu s profesorem Vladimírem Krajinou si převzal Státní oblastní archiv v Praze.
před 16 hhodinami

Tempo růstu cen nemovitostí zrychlilo

V prvních třech měsících letošního roku zrychlilo tempo růstu cen u všech typů nemovitostí – pozemků, rodinných domů i bytů. Právě byty přitom zdražily nejvíce – skoro o čtyři procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Oproti loňsku jejich ceny stouply o deset procent. V Praze a Brně zároveň roste zájem o takzvané mikrobyty s výměrou kolem dvaceti metrů čtverečních. Vyplývá to z indexu bydlení ČSOB.
včera v 20:54

Cizinec si za žhářský útok na dopravní podnik odpyká osm let vězení

Pražský městský soud poslal na osm let do vězení muže, který loni v červnu spáchal žhářský útok na pražský dopravní podnik. Kolumbijce Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz zároveň vyhostil z Česka a uložil mu nahradit škodu ve výši zhruba 115 tisíc korun. Trestní senát tak schválil dohodu o vině a trestu, kterou muž uzavřel se státním zástupcem. Cizinec se přiznal, soud ho uznal vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího.
včeraAktualizovánovčera v 20:26

Jízdné ve Středočeském kraji zdraží

Středočeští zastupitelé schválili zvýšení jízdného veřejné dopravy ve kraji i v Praze. V létě budou rozhodovat ještě pražští radní, kteří už přislíbili souhlas. Důvodem zdražování je nárůst nákladů na provoz veřejné dopravy v posledních letech a předpokládaný růst výdajů v budoucnu, řekl krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN). Pro zdražení hlasovalo 33 z přítomných 60 zastupitelů, nepodpořili ho opoziční zastupitelé ANO, Stačilo! a SPD.
včeraAktualizovánovčera v 20:15

Vlček odmítl, že by korejská vláda měla zkomplikovat dostavbu Dukovan

Vláda nepochybuje o tom, že podíl českých firem na stavbě a provozu nových jaderných bloků v Dukovanech dosáhne slibovaných šedesáti procent z projektu. V současné době je smlouvami garantovaný třicetiprocentní podíl a další kontrakty by měly následovat, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Zároveň odmítl, že by projekt mohla zkomplikovat nová korejská vláda, stavba má podle něj podporu celého politického spektra Jižní Koreje.
včeraAktualizovánovčera v 20:00
Načítání...