Z Mošnova se bude létat pětkrát týdně do Varšavy. Zvažované spojení do Vídně a Mnichova je v nedohlednu

Z ostravského letiště v Mošnově začne na jaře létat pravidelná linka do Varšavy, kterou bude provozovat polská společnost LOT. Linka zpočátku poletí oběma směry pětkrát týdně, počet letů by se měl ale později zvýšit. Naopak hledání provozovatele plánovaných linek do Vídně a Mnichova kraj zrušil, protože se do soutěže přihlásil jenom jeden dopravce. Nevyloučil však, že by o linky mohl usilovat v budoucnu.

Od 30. března zamíří letadlo do Varšavy vždy v pondělí, čtvrtek a sobotu ve 13:25 a v úterý a pátek v 17:05.

V opačném směru pak v pondělí, čtvrtek a sobotu v 11:50 a v úterý a pátek v 15:30. Linku by měla obsluhovat letadla Bombardier Q400 a Embraer 170/175 s kapacitou sedmdesát až 82 míst. Cena zpáteční letenky bude začínat na 1690 korunách.

Myslím, že to je do jisté míry přelomový krok pro naše letiště, protože jsme našli skutečně silného partnera.
Ivo Vondrák
hejtman Moravskoslezského kraje

Z Varšavy budou moci pasažéři pokračovat do více než 110 destinací. „Odpolední časy umožňují výhodné přestupy do dalších destinací v Německu, Skandinávii, USA, Koreji i dalších míst v Asii,“ řekl za společnost LOT Robert Ludera.

Kraj chce na provoz nové linky vyčlenit ročně deset milionů korun, kraj doufá, že v budoucnu bude létat bez podpory kraje. O částce budou ještě v prosinci hlasovat zastupitelé „Po nějakou dobu budeme přispívat na provoz a očekáváme, že po pěti letech bude linka zisková v řádech sedm procent ročně,“ řekl hejtmanův náměstek Jakub Unucka (ODS).

Do Vídně a Mnichova zatím ne

Kraj naopak ukončil hledání dopravce, který by provozoval linky do Mnichova a Vídně. Důvodem podle Unucky bylo, že se přihlásil jediný zájemce. „V tuto chvíli se soustředíme na linku do Varšavy, na to, aby se rozlítala, aby lítala úspěšně, a potom se uvidí,“ dodal. Spolupráce s LOT by se podle něj v budoucnu mohla rozšířit i na další destinace. LOT například buduje svůj druhý letecký uzel v Budapešti.

Na podporu plánovaných linek do Mnichova a Vídně měl kraj připraveno 170 milionů korun. Tyto peníze tak použije na rozvoj infrastruktury letiště v Mošnově a vybudování pojezdových stojánek u nákladních hangárů pro rozšíření nákladní přepravy.

„Vznikne tam zhruba deset hangárů, které budou patřit jak letišti, tak soukromníkům. K hangárům bude přístup, aby tam mohla zajíždět letadla, aby letiště mohlo plnit svoji podstatnou úlohu, a to je nákladní cargo,“ doplnil Unucka.

Z Ostravy se pravidelně létá jen do Londýna

Letiště Leoše Janáčka Ostrava loni odbavilo rekordní počet cestujících. Bylo jich téměr 378 tisíc, což je o skoro 54 tisíc více než v roce 2017. Co se týče nákladní dopravy, letadla přepravila 5448 tun materiálu. Z mošnovského letiště nyní pravidelně létá jenom linka do Londýna a v sezoně linky do turistických destinací.

Letos počet cestujících klesl, a to kvůli zrušení linky do Prahy a také uzemnění letadel Boeing 737 Max. „Přesto ten pokles není znatelný. Proti loňskému roku, který byl extrémní, se jedná asi o deset až patnáct procent, ale stále jsme přes 330 tisíc pasažérů, což je v podstatě druhé nejvyšší číslo za posledních dvanáct let,“ řekl ředitel letiště Jaromír Radkovský.

Společnost LOT loni přepravila rekordní počet cestujících, tedy přes 8,9 milionu. To je o dva miliony více než v roce 2017. Letos plánuje přepravit deset milionů cestujících. LOT má každý den ve vzduchu téměř devadesát letadel, v letovém řádu má 111 spojů na třech světadílech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 22 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
6. 10. 2026‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
6. 10. 2026‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.