V Šumperku po více než sto letech končí výroba nití. Tamní závod Hedva se kvůli nízkému odbytu nevyplatí udržovat v chodu. Společnost chce proto rozlehlý areál nedaleko nemocnice pronajmout jinému zájemci a současnou výrobu přesune do poboček. Podnik končí i kvůli personální situaci, zaměstnanci totiž postupně odcházeli do důchodu a sehnat mladé seřizovače nebo švadleny byl problém.
Výroba nití po 109 letech v Šumperku končí, mladí neměli o práci zájem
2 minuty
Závod na výrobu nití byl v Šumperku založen v roce 1910
„Představenstvo rozhodlo o tom, že výroba šicích nití skončí a areál bude pronajat,“ uvedl jednatel firmy Petr Mrázek. Podnik zaměstnával zhruba 20 zaměstnanců, polovina by měla v areálu pracovat ještě do konce roku.
Šumperská společnost Hedva Nitě patřila k tradičním producentům. Specializovala se na výrobu nití z přírodního hedvábí a syntetických materiálů. Závod byl v Šumperku založen v roce 1910 podnikatelem Vinciguerrou a vídeňskými obchodníky. V roce 1932 podnik fungoval pod hlavičkou firmy Amfaldern & spol a v roce 1948 byl začleněn do národního podniku Henap Moravská Třebová.
V posledních letech tržby stagnovaly mezi 13 až 14 miliony korun. Ukončení výroby Mrázek zdůvodnil výrazným poklesem odbytu, který souvisí s dlouhodobými problémy tuzemského textilního průmyslu.
Roli při rozhodování podle něj sehrála i personální situace. Zaměstnanci postupně odcházeli do důchodu a na trhu práce byl problém sehnat mladé seřizovače strojů či přadleny, jelikož o tyto učební obory není zájem. V podniku do konce roku zůstává polovina ze dvou desítek zaměstnanců. Zbývající pracovníci odešli do předčasného důchodu, jsou dlouhodobě nemocní nebo už dostali výpověď.
Ve středu se do areálu závodu v rámci exkurze přišla podívat a zavzpomínat skoro stovka lidí. „Já jsem začínala pracovat u strojů, potom jsem balila v expedici,“ popisuje bývalá zaměstnankyně Jana Tunisová.
V Šumperku bude slavnou historii kromě poslední funkční továrny připomínat jen muzeum. Pro něj teď město zachraňuje bývalou manufakturu na manšestr.
