Vsetín - Ani na druhém jednání nových vsetínských zastupitelů se vítěz voleb Jiří Čunek (KDU-ČSL) nestal starostou. Komunální politici se sice sešli, ale neschválili program jednání, a tak k němu vůbec nedošlo. Lidovci totiž ani šest týdnů po volbách nesložili koalici, která by měla většinu mandátů. Avizovaná koalice KDU-ČSL, ANO a STAN má v jednadvacetičlenném zastupitelstvu jen deset hlasů. Ani po týdnech jednání s ostatními stranami ale nepadlo rozhodnutí o rozvržení sil v radě. Volba starosty se tak znovu odsouvá.
10 z 21 hlasů - povolební matematika je pro lídra lidovců Jiřího Čunka nemilosrdná. Dohodnuté koalici s hnutími ANO a STAN chybí do většiny jeden hlas a napoprvé tak bývalý předseda KDU-ČSL na křeslo starosty nedosáhl.
Jedno je po dnešku jisté - aby se stal Jiří Čunek starostou Vsetína, potřebuje širší podporu. Nabízí se varianta rozšířit koalici ještě o ODS. To by znamenalo další dva mandáty, a tedy dvanáct hlasů v 21členném zastupitelstvu. Vzájemná jednání ale podle všeho ztroskotala - alespoň prozatím.
Čunek: Nesouhlasím, aby byl starosta jen panákem
Podle Čunka chce mít každý z bloku ČSSD, Koalice pro otevřený Vsetín (KOV), ODS a TOP 09 v sedmičlenné radě svého zástupce. „Situace je zablokovaná. V zásadě jde jen o to, kdo bude mít v radě většinu. Ti, co ve volbách nedostali hlasy, přece nemohou dostat mandáty a rozhodovat o tom, co se děje ve městě. Voliči dali najevo, kdo na radnici má být, a nemůže si to vytrucovat ten, kdo ty hlasy nedostal,“ okomentoval patovou situaci Čunek.
Sociální demokracie naopak vidí v současné chvíli širokou koalici jako řešení. „Jediný způsob, jak to odblokovat, by byl, aby v koalici měli zástupce všichni,“ řekl Petr Kořenek (ČSSD). Široká koalice podle něj bez problémů fungovala i minulé volební období.
Lídr KOV Michal Berg poznamenal, že byli coby nový subjekt nepříjemně překvapeni vzájemnou nedůvěrou stran. „Vůbec netuším, jak by to mělo být vyřešeno. Z mého pohledu jsme pro to udělali všechno,“ podotkl.
Představitelé stran a hnutí se ani šest týdnů po volbách nedokázali dohodnout na složení rady. Při zahájení schůze zastupitelů tak ani neschválili program a jednání rovnou odsunuli. Získaný čas chtějí využít pro další vyjednávání. Vsetín je posledním městem ve Zlínském kraji, který nemá jasno o budoucím vedení.
Rozvržení mandátů ve Vsetíně
- KDU-ČSL - 6
- ČSSD - 3
- ANO - 3
- Koalice pro otevřený Vsetín - 3
- ODS - 2
- KSČM - 2
- STAN - 1
- TOP 09 - 1
Čunek potvrdil, že vedle občanských demokratů jednal také se sociálními demokraty, Koalicí pro otevřený Vsetín i s TOP 09. Tito potencionální partneři ale zastávají názor, že ve městě by měla vzniknout široká koalice všech kromě komunistů. S tím ovšem lidovci nesouhlasí - také proto, že by jako vítězové voleb přišli v radě města o většinu.
Variant, kdo nakonec Vsetín povede, je tak nadále ve hře několik. Vedle varianty navrhované koalice s ODS je možné i to, že Vsetín povede menšinová vláda, která bude pro jednotlivé kroky získávat podporu v opozici. Vyloučené není ani to, že vznikne zcela jiná koalice v čele se sociálními demokraty.
Čunek zůstává i přes různé kauzy miláčkem města
Senátor Jiří Čunek a v letech 1998 až 2007 také starosta Vsetína se ve městě těší velké oblibě - svůj preferenční hlas mu v říjnových volbách dalo 4 661 voličů, což byl absolutně největší počet preferenčních hlasů pro jednoho kandidáta. Lidovce vedl i v posledních volbách, kdy jeho stranu jen těsně předstihla ODS.
I když tehdy dostal Čunek také největší přímou podporu voličů, do vedení města nakonec nedostal. Jeho straničtí kolegové ustoupili v povolebních vyjednáváních tlaku koaličních partnerů. Poslední čtyři roky tak byl jen řadovým zastupitelem, od roku 2006 je také senátorem za vsetínský obvod.
Právě v tomto roce se Jiří Čunek poprvé dostal do nejvyšších pater politiky - na pozici předsedy KDU-ČSL nahradil Miroslava Kalouska. Ve vládě premiéra Mirka Topolánka zastával v letech 2007 až 2009 (s půlroční přestávkou kvůli trestnímu stíhání) post ministra pro místní rozvoj. Čunek proslul řadou kontroverzních kauz - radikálně se vymezil proti korupci, zneužívání sociálních dávek a pozitivní diskriminací romské menšiny.
Před komunálními a senátními volbami vystěhoval ze Vsetína do místních části Poschlá 36 romských rodin. Přestěhování vyvolalo obrovské emoce - kritikové Čunka obvinili z vytváření ghetta. Jeho zastánci naopak argumentovali tím, že nové bydlení je v lepším stavu než zchátralý pavlačový dům, který město nechalo zbourat.
Čunek také v 90. letech pobíral sociální dávky, i když měl na účtech miliony korun. V roce 2007 čelil též trestnímu stíhání v souvislosti s podezřením na přijetí půlmilionového úplatku - stíhání ale bylo už po několika týdnech zastaveno.
Jako svědkyně v této kauze vystupovala i Čunkova bývalá sekretářka Marcela Urbanová, která svého někdejšího šéfa obvinila z pracovní diskriminace a sexuálního obtěžování. To ale Čunek odmítal. Definitivní tečku za vzájemnými obviněními udělaly obě strany teprve letos - dohodly se na podmínkách smíru.
