Plastika od Christine Habermannové von Hochové, dcery zakladatele mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston Alfreda Habermanna, nese název Nicocot – fragmenty světla. „Žila s otcem několik let v Izraeli, má tedy blízko také k židovské symbolice, kterou ve svých dílech někdy využívá,“ řekl mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.
Proluka vedle synagogy v Janáčkově ulici byla jedním z posledních zanedbaných míst v historickém jádru města. Dosud nevzhledný prostor zaplňovaly pouze keře. Nová plastika navíc může sloužit také k sezení. Autorem úpravy proluky je architekt Tomáš Kratochvíla.
Dočkají se i „židovské“ schody
Na vznik plastiky přispěl také Milan Hein, kterému část rodiny zahynula za druhé světové války v koncentračních táborech. Hain na začátku letošního roku získal cenu města, jejíž součástí byla i finanční odměna. Právě tyto peníze daroval na novou připomínku židovského obyvatelstva Hranic.
Mezi dárce se následně připojily i další osobnosti. Výtvarný objekt k sezení poté v proluce nahradil původně navrženou lavičku. Příští rok hodlá hranická radnice opravit i takzvané židovské schody, které lemují synagogu z druhé strany.
Umělkyně má k regionu blízký vztah, podílela se například na společné realizaci plastiky Tilia v Lipníku nad Bečvou podle posledního návrhu svého otce Alfreda Habermanna. Pro tamní kulturní dům Echo vytvořila kovová svítidla a na nedalekém hradě Helfštýn vedla kurzy uměleckého kování.
Hranice doposud žádnou důstojnou připomínku obětí holocaustu neměly. Židé mají přitom v oblasti Hranic a nedalekého Lipníku nad Bečvou dlouholetou historii sahající až do 15. století, v Hranicích se usídlili na počátku 17. století.
Synagoga byla vystavěna v druhé polovině 19. století, nahradila původní, která už svými prostory komunitě nestačila. Většina obyvatel židovského původu z Hranic a okolí byla vystěhována transportem 22. června 1942. Nejvíce z nich zemřelo v koncentračním táboře v Osvětimi, ale také v Terezíně a v nacistickém vyhlazovacím táboře v Treblince.
