Velká kotlina v Jeseníkách

Sněhová smršť pomůže vzácným rostlinám a živočichům, hodnotí největší jesenickou lavinu ekologové

Největší lavina v Jeseníkách od 50. let minulého století, která na začátku roku postihla Velkou kotlinu, udělala radost ekologům. Tuny sněhu, které se valily svahem zhruba kilometr, udělaly místo pro ohrožené druhy rostlin a živočichů. K lavinám v této lokalitě dochází často, ale ta lednová byla až o stovky metrů delší, než je obvyklé. 

 

Největší laviny v Jeseníkách padají většinou koncem března a začátkem dubna. Svou roli v tom podle odborníků hraje fakt, že kotel je otočen na jih a svítí na něj slunce. „Tato lavina však byla desková, takže odjela jenom jedna nebo několik vrstev nad základovou vrstvou,“ řekl už v lednu dispečer jesenické horské služby Jiří Hejtmánek. 

Lavina s sebou brala stromy i s kořeny, někde po ní zůstala doslova holá místa, ekologové mluví o tom, že svah vyčistila od náletů. Právě z toho budou v následujích desetiletích těžit vzácné rostliny i živočichové, kteří teď dostanou větší prostor pro svůj život. 

„Jsou tady tučnice obecné, to jsou takové masožravé rostliny, které vyžadují světlá otevřená stanoviště někde na okraji pramenišť. A díky tomu, že tady ty laviny padají, tak udržují to bezlesí.“

Radek Štencl

botanik, Správa CHKO Jeseníky

Lokalita Velké kotliny v národní přírodní rezervaci Praděd je podle ekologů výjimečná nejen v Česku, ale i v Evropě. Skály se střídají s podmáčenou a úplně suchou půdou. Stinná místa zase s těmi, na která svítí slunce skoro pořád. 

Sníh smetl i kůrovce

Lednová lavina ve Velkém kotli poničila i několik smrků, které už byly napadené kůrovcem. „Na stromech jsou vidět závrty, drtinky. Budeme to sledovat, pokud by to napadení bylo nějak výraznější, tak by se ty smrky oloupaly a nechaly na místě,“ řekl botanik Správy CHKO Jeseníky Radek Štencl. 

Uplynulá zima v Jeseníkách byla velmi bohatá na sněhovou nadílku, na některých místech byly i více než dva metry sněhu. Dostatek přírodního sněhu si pochvalovali i provozovatelé lyžařských areálů, díky němu totiž mohli zpovoznit víc vleků, a nemuseli tak často svahy zasněžovat.