Rekonstrukce věznice v Uherském Hradišti se kvůli nedostatku peněz odsouvá. Ministerstvo financí se prý pokusí prosadit finance na opravy do rozpočtu na příští rok, případně následující léta. V zařízení nechvalně proslulém z 50. let minulého století by mělo vzniknout muzeum totality a také justiční palác. Město ovšem čeká marně na rozhodnutí o své nejvýznamnější památce už dvě desetiletí.
Na proměnu věznice v Uherském Hradišti zatím nejsou peníze. „Z jednání s věcně příslušnými útvary ministerstva financí vyplývá, že se nepodařilo zabezpečit finanční krytí záměru, proto byl návrh materiálu našemu úřadu vrácen,“ odpověděla na dotaz senátora Iva Valenty (nestraník za Stranu soukromníků ČR) ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu. Valenta kvůli věznici posílal otevřený dopis premiérovi i ministryni financí.
To, že stát na opravu bývalé věznice peníze najde, přitom v minulosti tehdejší ministr financí a dnes premiér Andrej Babiš (ANO) slíbil. Memorandum o využití věznice na podzim roku 2016 podepsali také tehdejší ministři kultury Daniel Herman a spravedlnosti Robert Pelikán, předsedkyně soudu Hana Kurfiřtová, generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, hejtman Zlínského kraje a starosta Uherského Hradiště.
Rekonstrukce areálu a vytvoření Muzea totalitních režimů měla stát kolem 400 milionů korun. „Otázka financování této akce je v současnosti řešena v rámci příprav návrhu státního rozpočtu na rok 2020 a střednědobých výdajových rámců na roky 2021 a 2022,“ řekl mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch. Město chce dát čtyřicet milionů korun do úpravy prostoru kolem budovy a Zlínský kraj investuje čtrnáct milionů korun do muzea.
Věznice v Uherském Hradišti vznikla na konci 19. století. Nechvalně se však proslavila až v padesátých letech minulého století, kdy se do ní sváželi političtí vězni, kteří byli mučeni a týráni. Od roku 1960 budova postupně chátrá a od devadesátých let dvacátého století se na její opravu marně hledají prostředky.
