Na memorandu o budoucím využití uherskohradišťské věznice chyběl ještě v úterý důležitý podpis. O den později jej předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti podepsala. Memorandum má být prvním krokem k opravě dlouhodobě chátrající památky. V areálu by v budoucnu měly sídlit státní instituce a muzeum totality připomínající oběti minulého režimu.
O krok blíž k opravě věznice v Uherském Hradišti. Soud podepsal memorandum
Soud nechtěl memorandum podepsat proto, že v něm nebylo výslovně uvedeno, že se do prostor bývalé věznice bude moci přestěhovat. „Slovo například může evokovat, že to mohou být zcela odlišné instituce, nikoliv soud,“ okomentoval v úterý postoj soudu jeho mluvčí Michal Tománek.
I kdyby ale předsedkyně soudu chtěla memorandum podepsat už dříve, mohla podpis na dokument doplnit až nyní. Materiály k ní totiž dorazily až ve středu dopoledne.
Soud nyní areál spravuje a má v něm spisový archiv. Proto, aby mohla začít rozsáhlá rekonstrukce objektu až za 300 milionů, se jej ale musí vzdát a souhlasit s převodem na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Kvůli tomu musí ještě předsedkyně popsat listinu, ve které areál označí jako nepotřebný.
Soud, jenž věznici spravuje, má sice podle Tománka k textu memoranda výhrady, nechtěl ale kvůli nim obnovu památky brzdit. V dalších jednáních ale bude podle mluvčího požadovat záruky toho, aby nakonec nebyl po opravě věznice vynechán a věznice se nakonec jeho sídlem nestala.
Nyní budou následovat další jednání
Po podpisu memoranda tak budou následovat další jednání. Vzniknout by měla i konkrétní studie o využití rozsáhlého areálu. V něm by měly sídlit i další státní úřady a muzeum totality, na jehož budování se bude podílet město, kraj i ministerstvo kultury.
Memorandum vypracoval ÚZSVM po květnové návštěvě ministra financí Andreje Babiše (ANO) a ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) v Uherském Hradišti. Babiš při prohlídce věznice slíbil, že na rekonstrukci věznice peníze najde.
Nápravné zařízení v centru města přijalo první vězněš krátce po svém vzniku na konci 19. století. Známé se stalo hlavně kvůli krutým metodám vyšetřovatelů komunistické Státní bezpečnosti vůči politickým vězňům v 50. letech minulého století. Věznice sloužila svému účelu do roku 1960.