Opravu uherskohradišťské věznice komplikuje chybějící podpis okresního soudu

Věznice v Uherském Hradišti mohla projít rychlou rekonstrukcí. Místo toho se ale plánované opravy komunistického vězení z 50. let opět výrazně zkomplikovaly. Memorandum, které mělo otevřít cestu mimo jiné i k vybudování muzea totality, totiž odmítá podepsat Okresní soud v Uherském Hradišti. Ten je jedním z jeho sedmi účastníků, ostatní jej už podepsali.

Už letos v květnu se ministři financí a kultury dohodli na tom, že podpis memoranda by měl být jen formalitou. Ještě nyní ale chybí podpis okresního soudu, který je správcem věznice a využívá ji jako spisový archiv. „Bez podpisu okresního soudu to memorandum bude k ničemu. Jestli někdo disponuje areálem, tak je to okresní soud,“ uvedl starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS).

Materiál podepsali už zástupci ministerstev financí, kultury i spravedlnosti, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), Zlínského kraje i uherskohradišťské radnice.

Soud ho nepodepsal proto, že požaduje, aby ve věznici bylo sídlo celého soudu, a takový způsob využití má v memorandu přislíbeno jen neurčitě. „Slovo například může evokovat, že to mohou být zcela odlišné instituce, nikoliv soud,“ okomentoval postoj soudu jeho mluvčí Michal Tománek. Soud nyní funguje v pronajatých, ale nevyhovujících prostorách.

Kvůli opravám by se soud měl areálu vzdát

Jenže proto, aby rekonstrukce až za 300 milionů mohla začít a věznice se proměnila v sídlo státních institucí a také muzeum totality, musel by se soud věznice nyní vzdát. To v této chvíli, kdy podle něj není jasně řečeno, že ji bude moci nakonec využívat, odmítá. Pro opravu je nutný jeho souhlas s převodem areálu na ÚZSVM, a věznice tak bude dál chátrat.

Jediné konkrétní připomenutí její pohnuté historie je  pomník s 32 jmény popravených, umučených a zemřelých vězňů. Ti podstupovali mučení včetně týrání elektrickým proudem.

Pamětníků, kteří seděli v obávané věznici, je už jen pár
Zdroj: Zdeněk Němec/ČTK

Nápravné zařízení v centru města přijalo první delikventy krátce po svém vzniku na konci 19. století. Známé se stalo hlavně kvůli krutým metodám vyšetřovatelů komunistické Státní bezpečnosti vůči politickým vězňům v 50. letech minulého století. Věznice sloužila svému účelu do roku 1960.

V budově byly následně kanceláře a sklady, poté byla prázdná a chátrala. Další záměry využití se neuskutečnily, a to včetně nápadu z 90. let minulého století, kdy se uvažovalo o obnovení věznice a vzniku justičního areálu. Budovu se pak pokusila od ministerstva získat zpět radnice, ale neúspěšně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 7 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 7 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...